Mamadouba Keita spolu se svým kolegou žijí už od devadesátého roku v České republice. Češtinu ovládají s menšími nedostatky na výbornou.

Zeměpis v malíku

„Studoval jsem rok v Pelhřimově střední průmyslovou školu. Pak jsem se odstěhoval do Prahy,“ řekl na uvítanou jeden z Afričanů. Děti se během hodinové přednášky dozvěděly například o rozdílech mezi africkým venkovem a životem ve městě, i proč mají afričtí muži i několik žen a jak tráví volný čas domorodé děti.

„A máte v Africe motorky,“ zazněl dotaz z dětského publika. „Samozřejmě tam motorky jsou,“ odpověděl se smíchem ve tváři Mamadouba Keita. „Ne takové a ne tolik, jako tady v Čechách, ale máme je tam,“ dodal Keita. Oba Afričané kromě vyprávění připravili pro košetické děti znalostní soutěž. Za každou správnou odpověď byl dárek v podobě předmětu, který se nějakým způsobem vztahoval k africkému kontinentu.

Na závěr zazněly i africké písničky

Tamní rodáci se dětí například ptali na největší africkou zemi, řeku, nebo na to, kolik států tento světadíl má. Les zvednutých rukou dával najevo, že košetické děti mají o zeměpisu přehled.

Závěr zhruba hodinu a půl dlouhého pořadu patřil zábavě. Mamadouba Keita a jeho kolega přivezli do košetické školy desítky malých bubínků a bonga. Ty rozdali dětem, aby se připojily k jejich rytmu. Oba Afričané pak do burácejících rytmů zpívali libozvučné texty.