Kapitán družstva Martin Mareš a tři dívky, Patricie Kočová, Aneta Dohnalová a Aneta Hezinová si natáčení v ostravském studiu skvěle užili. „Je to jedna z nejlepších vzpomínek na školu,“ shodují se. Díl, ve kterém předvedou své znalosti i sportovní dovednosti, se bude v České televizi vysílat už tento pátek.

Jaký je to pocit, postavit se před kameru, a ještě předvést kvalitní výkony a vědomosti?
Aneta D.: Tréma byla hodně, hlavně ze začátku. Museli jsme si také zvyknout na pokyny režiséra, které byly někdy docela zbrklé.
Martin: Vyjukaní jsme byli, já jsem ale trému neměl.
Patricie: Natáčení bylo hlavně docela dlouhé. Byly to dohromady asi čtyři hodiny a v televizi je to pak třicet minut. Všechno jsme museli dělat vícekrát. A při lezení po lanech je to docela náročné.
Aneta H.: Když nám ale vysvětlili, jak to bude probíhat, tréma z nás spadla a soustředili jsme se jen na dobré výkony.

Vrátíme se ale na začátek toho všeho. Koho napadlo přihlásit se do Bludiště?
Patricie: Byl to nápad právě tady Anety Dohnalové, která s tím přišla už někdy v osmé třídě. Všichni s tím souhlasili, a tak jsme poslali přihlášku. Po tak dlouhé době jsme opravdu nečekali, že by nás mohli ještě vybrat. Bylo to překvapení.

Jak vznikla právě vaše čtveřice?
Aneta D.: Celé to byl můj nápad, tak jsem také vybírala, kdo by mohl soutěžit. A myslím, že se mi to povedlo dobře. (smích). Původně jsem měla být i kapitánka, ale nakonec jsme se dohodli, že jako jediný kluk bude kapitán Martin.
Martin: Já jsem to jako velkou zodpovědnost nebral. Nedělal jsem nic jiného, než ti ostatní.
Patricie: My jsme vlastně ani moc netrénovali. Je to všechno o všeobecných znalostech a taky o štěstí.

Museli jste ale sami vytvořit klip, ve kterém představíte sebe a svoje město.
Aneta H: Vybrali jsme si turistická lákadla Pelhřimova a tam jsme natáčeli. Nesměli jsme samozřejmě zapomenout na Muzeum rekordů a kuriozit, které jsem představovala já. Celé video jsme ale ještě neviděli. Bude to pro nás překvapení, až uvidíme, jak ho sestříhali v televizi.
Aneta D.: Já sem natáčela v Muzeu strašidel, Patricie byla v Síni Lipských a Martin si vyšlápl na věž svatého Bartoloměje.

Zpět k samotné soutěži. Která disciplína byla nejtěžší?
Aneta D.: Nejtěžší bylo podle mě to, co dělali učitelé (smích). Ti hráli kriket.
Patricie: Pro mě bylo těžké lezení na lanech. Hlavně první disciplína, když jsme byly s Anetou přivázány na kladce.
Aneta K.: Je to vždycky o štěstí. Někdy se to povede a někdy ne.

A vám se to povedlo? Vyzkoušeli jste si i známý balancovník, ke kterému se postaví vítězné družstvo?
Všichni: Jestli jsme zvítězili? Tak to neprozradíme. Dívejte se 15. května na Bludiště. Možná jsme si to všechno zopakovali znovu. (smích)

Soutěž Bludiště
Úkolem soutěžících je překonávat překážky, které připravili pracovníci lanového centra. Na jejich konci na ně čeká odměna v podobě bludišťáků. Tito maskoti soutěže mají na sobě připevněné cedulky s různými tématy. Soutěžící pak musí kromě fyzické zdatnosti prokázat i vědomosti. Za zodpovězené otázky dostávají body. Opět v podobě zmíněných bludišťáků. Ochuzeni nezůstanou ani učitelé. Pro ně je připravena jedna soutěžní disciplína a jejich svěřenci si na ně mohou vsadit. Před závěrečnou tajenkou, která většinou celou soutěž rozhodne, mají školáci ještě poslední možnost získat body. Musejí sesbírat co nejvíce bludišťáků ze sítí. Soutěží dvě čtyřčlenná družstva. To, které má na konci větší počet bodů, vyhrává.