Policie v okresním městě prošla mnoha změnami. Nového ředitele se Deník ptal, jak se sžil s novou pozicí a kudy povedou další kroky pelhřimovské policie.

Než jste nastoupil do funkce vedoucího Územního odboru vnější služby v Pelhřimově, působil jste v Jihlavě jako vedoucí kanceláře ředitele okresního ředitelství Policie ČR. Jak jste si na novou funkci zvykl?

Byl to určitě profesní skok. Ta náplň je daleko širší. Odpovídám za mnohem rozsáhlejší problematiku a větší počet policistů a zaměstnanců, než tomu bylo v Jihlavě.

V krajském městě jste působil od roku 1991. To je osmnáct let. V Pelhřimově jste pár měsíců. Stačil jste si o novém působišti vytvořit nějaký obraz?

Z mého osobního pohledu je Pelhřimov krásné město s nádherným historickým centrem a líbí se mi tady. Z policejní stránky je tady menší nápad trestné činnosti, než v Jihlavě, což je pochopitelné a pro nás všechny velice dobré.

S rodinou bydlíte v Jihlavě. Do práce odtud dojíždíte každý den. Neuvažoval jste o tom, že se přestěhujete?

Zatím ne. Z Jihlavy to není tak daleko a autem jsem v Pelhřimově za půl hodiny. Pokud dodržuji předpisy, samozřejmě. (smích)

Od vašeho nástupu prošel Územní odbor vnější služby v Pelhřimově mnoha změnami. Jednou z nich je, že už nespadá pod Jihočeský, ale pod Jihomoravský kraj. Co to znamená?

Zavedli jsme určitý trend a jinou cestu, než tady byli lidé asi zvyklí. Režim je nastavený centrálně v rámci Jihomoravského kraje. Nevím, jak tuto reformu řeší jiné kraje, ale jednou z našich priorit je zavést v rámci pořádkové policie takzvanou kategorizaci. To znamená, že uniformovaní policisté jsou zařazení do platových tříd podle pracovních náplní a podle náročnosti vykonávané práce. Například policisté v platových třídách dva až pět se pohybují v ulicích. Policisté v platové třídě šest zpracovávají problematiku trestných činů, pracují na spisech, provádějí výslechy.

Je pravda, že za posledních pár měsíců se policisté objevují daleko více v ulicích než dříve. Je to i v důsledku této kategorizace?

Ano. Snažíme se, aby byli policisté v ulicích více vidět. Je to dáno heslem „Pomáhat a chránit“. Uniformovaná policie má podle mě pracovat hlavně v ulicích.

Pelhřimov nemá městskou policii. Musíte ji v mnoha směrech zastupovat. Stačí na to vaši policisté a zaměstnanci?

Jak se to vezme. Když jsem nastoupil, byly početní stavy v rámci celého Územního odboru vnější služby dosti „děravé“, prioritně jsem musel řešit obsazení některých vedoucích funkcí. Nyní nám tabulkově chybí devět policistů. Ve skutečnosti je to ale mnohem více, protože dalších pětadvacet policistů si buďto doplňuje základní odborné policejní vzdělání nebo čeká na nástup do školy k absolvování tohoto vzdělání anebo jsou odveleni na výpomoc v Praze. Snažíme se ale početní stavy průběžně doplňovat. Daří se nám organizovat nábor a výběr nových uchazečů o práci u policie. Podmínky výběru jsou ale dosti přísné a mnoho mladých lidí vypadne na psychotestech.

I přesto, že vám chybí lidé, řidiči daleko častěji než dříve narazí na Pelhřimovsku na noční hlídky. Jak se vám to podařilo?

Díky novému silničnímu zákonu, který mimo jiné upravuje povinnost řidiče hlásit dopravní nehodu Polici ČR při naplnění stanovených podmínek (škoda nad sto tisíc korun atd…), ubylo na námi obsluhovaném území dopravních nehod. Na skupině dopravních nehod jsme zavedli dvanáctihodinový režim služby a policisté z nehodovky, i když nemají hlášenou žádnou nehodu, operují venku na silnicích. Řidičům se tak může stát, že i v nočních hodinách je zastaví policisté ke kontrole. Myslím si, že je to správné – chráníme slušné řidiče jezdící dle předpisů a očekáváme zlepšení dopravní kázně a snížení následků v oblasti dopravní nehodovosti.

Jak přijali zaměstnanci policie takové změny?

Mám takový vnitřní pocit, že většina se se změnami ztotožnila. Samozřejmě se v každém kolektivu najdou lidé, kterým se něco nelíbí. Já jsem ale člověk, který je otevřen kritice. Chci ji ale slyšet na rovinu, konkrétně a ruku v ruce s kritikovým návrhem na řešení.

Hned v úvodu vašeho angažmá v Pelhřimově jste se setkal s kritikou ze strany veřejnosti. Zakázal jste společenské akce v sále budovy policie. Proč?

Tato věc mě velice mrzí a dovolte, abych na obhajobu policie uvedl, že v momentě, kdy jsem se o konání těchto plesů po svém nástupu do funkce dozvěděl, jsem neprodleně a osobně informoval o svém rozhodnutí všechny dotčené strany. Bohužel, a to i pro mě z pochopitelných důvodů, se to některým nelíbilo. Souhlas s konáním těchto plesů vyslovilo ještě předchozí vedení pelhřimovské policie někdy na podzim roku 2008 a já jsem měl na jejich uskutečnění v budově policie, za kterou jsem kromě jiného převzal i odpovědnost, jiný názor. Chápu, že Kulturní dům Máj něco stojí. Budova policie je ale státní institucí, je na ní umístěn státní znak a nápis policie a považuji za krajně nevhodné, aby se na takovém místě pořádaly akce spojené s požíváním alkoholu a hudební produkcí. Nebráním se ale poskytování sálu za účelem konání schůzí, valných hromad, olympiád a jiných podobných akcí, které se budou konat v pracovních dnech a bez hudební produkce a alkoholu.

Jaké jsou plány pelhřimovské policie do budoucna?

Pokud budu stručný, tak v první řadě chceme přestěhovat obvodní oddělení Pelhřimov k nám do budovy na Pražskou ulici, aby policie v Pelhřimově byla na jednom místě. Děláme vše pro navýšení početních stavů policistů. Udělali jsme krok i v oblasti prevence. Přijali jsme k naší tiskové mluvčí další policistku, která se zabývá prevencí a připravuje preventivní akce jak pro mládež, tak i střední generaci a seniory. V tomto směru chceme nadále pokračovat. Další věcí je, že ve spolupráci s městem se chceme podílet na rozšíření kamerového systému v Pelhřimově a zřídit v našem objektu takzvané dohledové centrum. Na závěr bych velmi rád ujistil všechny občany okresu Pelhřimov, že se v maximální míře zasadím o skutečnost, aby Police ČR pracovala na Pelhřimovsku v duchu hesla „Pomáhat a chránit“ a upevnila tak důvěru našich občanů v policii.