Na Pelhřimovsku v současné době kvetou hlavně kočičky nebo olše. Agresivní pyl z břízy začne v ovzduší poletovat zhruba do týdne.

„Začátek projevů pylových alergií přišel letos později. V loňském roce už pacienti přicházeli s problémy koncem února a začátkem března. Nyní nejvíce trpí právě ti, kteří jsou alergičtí na pyl. Objevovat se už začínají ale i plísně,“ uvedl pelhřimovský alergolog Martin Buchal. Zároveň dodal, že nyní kvetou hlavně stromy a keře, postupem času se ale přidá i pyl z trav.

Prudkým přechodem z chladného počasí rovnou k téměř letním dnům se může stát, že trávy začnou alergickým lidem komplikovat život dříve, než je v naší oblasti obvyklé.

„Období kvetení stromů a trav se může prolínat. Když je pylu v ovzduší hodně, může to ještě znásobit alergické reakce,“ dodal lékař.

Ke kýchání se může přidat i vyrážka

Podstatou alergie je přitom chybná reakce organismu. Ten vyhodnotí neškodnou látku jako ohrožení. Imunitní systém pak začne pracovat a vznikají nepříjemné příznaky alergické reakce. Pylová alergie se nejčastěji projevuje rýmou, slzením očí, kýcháním. Lidem se špatně dýchá. „Může se přidat svědění kůže a vyrážky nebo zažívací obtíže,“ doplnil Buchal.

Klíšťat bude hodně

Letošní mimořádně teplé jaro navíc přeje klíšťatům. Kvůli příznivým podmínkám podle odborníků hrozí jejich přemnožení. Vzrůstá tím nebezpečí onemocnění boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou.

Riziko této nemoci přitom může každý výrazně snížit včasným očkováním. Nejvhodnější doba je v zimě. Podle pelhřimovské lékařky Marie Keslové se ale lidé mohou nechat očkovat kdykoli během roku.

„Po podání první dávky se čeká zhruba jeden měsíc, a pak musí pacient přijít na přeočkování. Protilátky se vytvoří hned, takže očkování bude účinné už tuto sezonu,“ uvedla lékařka.

Očkování je ale bohužel neúčinné u lymské boreliózy, u které je navíc riziko přenosu klíštětem na člověka mnohem vyšší. Důležité proto je důkladná prohlídka po návratu z přírody. Včasné odhalení klíštěte může pomoci.

„Rozhodující je jednoznačně doba, po kterou je parazit na kůži přisátý. Při včasném vyjmutí se do těla dostane menší dávka infekce,“ sdělila epidemioložka Eva Kimmerová.

Ta zároveň dodala, že místo, kam se klíště přisaje, nemají lidé mastit ani zakapávat olejem. „To ve smrtelné křeči vyvrhne všechny své škodlivé látky do těla. Nejvhodnější je proto použít pinzetu a následně pak desinfekci,“ poradila Eva Kimmerová.