VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ženy za volanty sanitek uvidíte jen na Vysočině

Vysočina/Jihlava - Jako jediná v republice se Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina rozhodla dát v rámci svého interního adaptačního procesu stejné šance ženám jako mužům a zaměstnat je nejen jako profesionální záchranářky, ale také řidičky sanitek.

2.4.2009 1
SDÍLEJ:

Záchranářky Hana Klabačková (vpravo) a Jiřina Pánková patří mezi prvních sedm odvážných žen a dívek, které u Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina usedly za volant rychlých sanitek. Foto: DENÍK/Libor Plíhal

V současné době pracuje takových žen u vysočinské záchranky celkem sedm. „Nejde o nic výjimečného. Všude v zahraničí, v Evropě, ale dokonce i v Turecku, je žena za volantem sanitky záchranné služby něco úplně běžného, a nikdo se tomu nediví,“ říkají řidičky Hana Klabačková a Jiřina Pánková.

Nicméně v podmínkách českých zdravotnických záchranných služeb to vůbec obvyklé není. Někteří šéfové záchranek nemají chuť dovolit ženám pracovat ani na postu zdravotnického záchranáře a odvolávají se na zákoník práce, který zapovídá ženám například manipulaci s břemenem těžším, než je povolený limit.

Podle hlavní sestry Marty Machátové je tvrzení, že žena může u záchranné služby vykonávat jen některé přesně vymezené činnosti, jen zbytečný předsudek a žena, ani v tak náročné profesi, na tom nemusí být hůř než muž, tak proč by nemohla řídit i sanitku.

Žena jako muž

„To, že se někdo narodí jako muž, neznamená, že je v některém oboru automaticky schopnější než žena, a naopak. Muž nemusí být vždycky lepší řidič, to jsem zažila osobně několikrát,“ usmívá se hlavní sestra.

Tím, že Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina zaměstnává ženy, možná na poněkud, v českých podmínkách netypickém místě, podle její současné ředitelky Vladislavy Filové dokazuje, že nedochází k diskriminaci jakékoliv skupiny zaměstnanců.

Záchranář, který nastupuje do práce u vysočinské záchranné služby, je předem seznámen s náplní práce, která vychází z vyhlášky. „Každý nový záchranář prochází takzvaným adaptačním procesem, kde jsou definované jednotlivé úkony, se kterými se musí v průběhu roku seznámit a naučit se je používat v praxi. Jedním z bodů je i řízení sanitního vozidla,“ zdůraznila hlavní sestra Machátová a vysvětlila, jak tento proces funguje v praxi.

Zaměstnanec záchranné služby, a to na jakémkoliv postu, pracuje zpočátku pod dohledem zkušeného odborného pracovníka, vedoucího směny, aby se naučil používat všechny odborné postupy tak, jak mají být.

„Adaptační proces trvá rok. Tam se také ukáže, jak je zaměstnanec schopný a šikovný. Samozřejmě se u zaměstnance záchranné služby předpokládá, že bude ochoten udělat v práci i něco navíc, nad rámec svých povinností,“ upřesnila hlavní sestra.

„Obě pracujeme u zdravotnické záchranné služby zhruba dva roky, jsme absolventky vyšší odborné školy, obor zdravotnický záchranář, a ihned na počátku našeho jednání o pracovním místě jsme byly seznámeny s náplní pracovní činnosti zdravotnického záchranáře, a tuto pracovní nabídku jsme přijaly,“ říkají Hana Klabačková a Jiřina Pánková. „Rozhodně nás nikdo do řízení sanitního vozidla nenutil,“ dodaly.

Na vlastní žádost

„Máme obě řidičský průkaz skupiny B. V rámci adaptačního procesu jsme postupně nabývaly jistoty v řízení. Nejdříve pouze jako spolujezdci jsme sledovaly naše kolegy řidiče, pak jsme absolvovaly běžné výjezdy bez pacienta při návratu ze zdravotnického zařízení. Až v okamžiku, kdy jsme měly jistotu v řízení sanity, zažádaly, jsme o zařazení do směn na pozici řidiče,“ vzpomíná Hana Klabačková.

Řízení záchranářských sanitek bylo v českých podmínkách vždy doménou mužů. Podle Jiřiny Pánkové ale mladé záchranářky nezaznamenaly ze strany svých mužských kolegů žádné negativní pocity, rivalitu, nebo dokonce posměch.

„Naopak, kolegové nás podporovali, snažili se nám pomáhat. Myslím, že jsme to měly jednodušší, než kdybychom byly muži řidiči, kteří u záchranky se sanitou začínají,“ chválí svoje kolegy Hana Klabačková.

Jaká byla jejich první směna v roli řidiček, to už si ani jedna z nich přesně nevzpomíná. „Určitě jsem ale projezdila celý den, těch výjezdů bylo nejméně pět a nebylo to bez trémy. Všechno jsem zvládla především díky podpoře kolegy, se kterým jsem měla ten den za volantem směnu,“ vybavuje si začátky Hana Klabačková.

„V poslední době, kdy stoupá nezaměstnanost, se nám stále častěji hlásí zájemci o práci řidiče. My však nemůžeme přijmout na toto místo nikoho, kdo nesplňuje potřebné vzdělání, a to je buď zdravotnický záchranář, anebo řidič, který má ukončený kurz pro řidiče ZZS, vysvětluje ředitelka. Proto za volant sanitky podle jejích slov nemůže každý civilní šofér z povolání.

Větší zapojení „ženského prvku“ do práce u záchranky má dle názoru hlavní sestry Machátové i daleko širší význam ve vypjatých situacích, kdy se u zásahu spíš než mužská ráznost uplatní ženská jemnost a empatie.

Nejedná se o nepromyšlený krok

Podle ředitelky Filové nejde u Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina v případě zaměstnávání žen na postu řidičů sanitek o žádný nepromyšlený krok.

„Jedná se o zákon 96/2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytování zdravotní péče (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Zákon říká, jaké vzdělání musí mít zdravotnický záchranář či řidič. Prováděcí vyhláška 424/2004 v paragrafu 17 říká, co zdravotnických záchranář vykonává, „obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídí pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení.“

Nic se zde samozřejmě nehovoří a mužích či ženách. Jde o jednu kategorii zdravotnický záchranář,“ citovala celý zákon ředitelka Filová.

Kolegové se diví

Odvaha vedení Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina dát v zaměstnání naprosto stejné šance ženám jako mužům, a to i za volantem sanitky, vzbuzuje ale u jiných šéfů záchranných služeb v republice přinejmenším rozpaky.

V horším případě je to aktivita na hranici příslušných zákonů včetně zákoníku práce. „Výjezd posádky se dvěma ženami si dost dobře, přes veškeré technické vymoženosti, nedovedu, s ohledem na fyzické dispozice, představit. Nehledě též na marginální situace, jako je agresivita pacientů a okolí. Osobně jsem více než 20 let v sanitce strávil, takže vím, o čem to je. Legislativně je to též, dle mého názoru, na hraně,“ tvrdí například šéf Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martin Houdek.

„Já bych záchranářku zaměstnal i posadil za volant, ale s podmínkou, že by mohla tahat těžká břemena jako muži a že by splňovala podmínku řidičské praxe i prošla naším vstupním pohovorem a testy včetně řidičských dovedností a měla řidičský průkaz skupiny C. Já nerozlišuji pohlaví zaměstnance, ale jeho kvalifikační předpoklady a um,“ konstatoval zase ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz s tím, že vyslovuje jen osobní názor a nechce v žádném případě srovnávat systém vedení záchranných služeb, který se kraj od kraje liší.

Podle bývalého ministra zdravotnictví, senátora Tomáše Julínka, autora a předkladatele tolik diskutované první verze zákona o záchranných službách, není výkon žádné činnosti u záchranné služby omezen jenom tím, jestli je zaměstnanec žena nebo muž, ovšem za podmínek, že splňuje všechny předepsané předpisy.

„Na řízení sanitky je potřeba příslušné oprávnění, na post záchranáře příslušné vzdělání. Ani jedna z profesí není pohlavím omezena. Zaměstnával bych vždycky kvalitní řidičky i řidiče, záchranáře i záchranářky,“ řekl Tomáš Julínek.

Podle Schwarze může být problém právě v příslušném oprávnění. „Naše velkokapacitní sanitky vyžadují oprávní skupiny C, ale záchranářky mají většinou pouze B a žádné řidičské zkušenosti. U nás i u jiných záchranných služeb vyžadují řidičskou praxi, to znamená, že by záchranářky ucházející se o práci musely absolvovat zaměstnání řidiče nákladního vozidla, jako to dělají ostatní záchranáři. Obávám se, že toto záchranářky, tam, kde je zařazují do provozu jako řidiče, nemají,“ uvažoval ještě Schwarz.

Řidičů záchranky je ale málo

Nicméně podle jeho slov to může být cesta, jak řešit problém s dlouhodobým nedostatkem řidičů. „Na záchrankách je už minimum řidičů, protože současná legislativa způsobila, že o práci řidiče není zájem. Musí splnit nesmyslné podmínky a požadavky na kvalifikaci, což zatěžuje i jejich finance. Z toho vyplývá fakt, že například u nás již delší dobu místo řidičů přijímáme pouze záchranáře,“ vysvětlil Schwarz.

Podle Komory záchranářů k porušení legislativy nedošlo

Činnosti profese zdravotnického záchranáře jsou upraveny v § 3 obecně a v § 17 vyhlášky 424/2004 Sb. podrobně jmenovány. Zde v odstavci 1, písmenu d) je doslova napsáno:“ Obsluhuje a udržuje vybavení všech kategorií dopravních prostředků, řídí pozemní dopravní prostředky, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zvukových a světelných zařízení“.

Zákon 96/2004 Sb. v platném znění zase říká, jakým způsobem se získává odborná způsobilost pro výkon profese zdravotnického záchranáře. Ten v žádném případě nehovoří nic o pohlaví, barvě pleti, politickém a náboženském vyznání a podobně. Z toho je jasně patrné, že zaměstnat ženu na ZZS v kategorii řidič/ka vozidla ZZS není nic v rozporu s legislativou. Možná je to pro některé v rozporu se zavedenými zvyky, ale ničemu to neodporuje.

Komora záchranářů má kritéria pro výkon profese nastavena jinak. Ať tu práci dělají lidé, kteří jednak splňují všechny zákonné podmínky a na svoji práci odborně a fyzicky stačí.

Jestliže si uvědomíme, že i přes naše obrovské výhrady bylo de facto znemožněno kontinuální doplňování ZZS kvalifikovanými řidiči ZZS, jak tomu bylo v minulosti, tak zaměstnavatelé jsou i nuceni na trhu práce tuto mezeru zacelit jinak a na pozice řidičů ZZS najímat i daleko kvalifikovanější sílu, jakou odborně způsobilý zdravotnický záchranář bezesporu je.

Zdroj: Drahomír Sigmund, prezident Komory záchranářů ZZS České republiky

Autor: Štěpánka Saadouni

2.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Volby v Bohdalíně na Pelhřimovsku.
5

Bohdalín: Na volby přišel bez občanky

Ve velkém okrsku odhadovali slušnou volební účast

Pelhřimov – Do volební místnosti na pelhřimovském městském úřadě, kde i při letošních sněmovních volbách pracovala okrsková volební komise patřící k okrsku číslo 10, byla volební účast podle odhadů členů komise slušná.

Kateřina Ješetová zažila své volební poprvé

Kamenice nad Lipou – K volbám se v pátek, jako spousta dalších lidí nejen z Vysočiny, vydala i Kateřina Ješetová z Kamenice nad Lipou.

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

Častonín – Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století a v současné době se na farmě podílí takřka celá rodina.

U malých voličů z Olešné vyhrály ovocné knedlíky

Olešná – Předtím, než se ve volební místnosti v Olešné usadila oficiální volební komise, za plentu a k urně se opět vrhli tamní školáci. Děti z prvního stupně základní školy letos volily své neoblíbenější jídlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení