Kde na Pelhřimovsku v minulém roce prováděli archeologové výzkumy?
V loňském roce provádělo Muzeum Vysočiny v Jihlavě pod vedením Milana Vokáče archeologický výzkum v kostele svatého Jakuba v Křeči u Černovic. V listopadu a prosinci 2008 naše společnost uskutečnila archeologický výzkum při odvlhčování zdiva kostela v Pošné.

Jaké jste zaznamenali nálezy?
V Pošné jsme odkryli starší základy kostela a několik hrobů z 13.-18. století. Určitou zajímavostí byl železný předmět trapézovitého tvaru, umístěný v pánevní oblasti jednoho z pohřbených. Jeho opodstatnění není jasné. Antropolog, který ostatky analyzoval ale připouští, že se může jednat o určitou protetickou pomůcku. Také byl nalezen menší soubor keramiky, přičemž některé fragmenty zcela jistě patří přinejmenším do období 13. století, tedy vzniku sídelní sítě vrcholného středověku.

K práci archeologů patří i provádění výzkumu na větších stavbách. Informují vás zadavatelé staveb o plánované výstavbě, nebo máte zkušenosti s tím, že zadavatelé tuto oznamovací povinnost obcházejí?
Lze říci, že naprostá většina stavebníků své záměry oznamuje. Najdou se samozřejmě tací, kteří tak neučiní a nebo nás kontaktují až těsně před kolaudací s tím, že na to zapomněli. Shovívaví proto být nemůžeme, hrozí pak, že se z takového postupu může stát pravidlo a archeologické památky ležící pod povrchem budou ničeny bez vědomí archeologů a orgánů památkové péče.

Je možné na Pelhřimovsku předpokládat starší osídlení než středověké?
Na Pelhřimovsku se starší než středověké osídlení vyskytovalo zcela určitě. Svědčí o tom řada ojedinělých nálezů prakticky z celého území okresu, například broušených nebo štípaných kamenných nástrojů. Větší pravděpodobnost pravěkého osídlení je samozřejmě v nižších a klimaticky příznivějších oblastech Pelhřimovska, zejména na severu. Třeba na Želivsku, kde jsme v minulosti nálezy tohoto typu zaznamenali, nebo také na západě regionu s vazbou na sousední Táborsko.