Jejím členům se nelíbí, že jim starosta neumožňuje přispívat do novin v takovém rozsahu, jak by si představovali.
Starosta ale oponuje, že prostor v měsíčníku Z mého kraje (ZMK), který vydává městské kulturní zařízení, dostává každý. „Články, pokud nejsou vulgární, otiskneme komukoliv. Každý příspěvek prochází redakční radou, která má dvanáct členů. Tento orgán rozhoduje, jaké články v měsíčníku budou,“ zdůraznil starosta Lukáš Vlček.

Žádost o vysvětlení

Předseda tamní ODS Václav Klátil ale říká, že to tak není, že jejich články se někdy otisknou až po delší době, což považuje za nekorektní. Proto ODS představitelům Pacova zaslala v listopadu otevřený dopis, kde žádala třeba o vysvětlení, jaké úkoly má redakční rada nebo kým je jmenovaná.

„Odpověď jsme sice od starosty dostali hned, ale velmi strohou. Nechápeme, proč pan Vlček dopis nepřednesl na radě města, což jsme požadovali. Vždyť starosta je tu pro všechny, a ne aby nám on odpovídal jen za sebe,“ upozornil Václav Klátil s tím, že místní buňka ODS kontaktovala zástupce pětičlenné rady města a ti jí potvrdili, že dopis radě předložen nebyl.

„Dopis byl adresován radě zastupitelstva. Takový orgán u nás neexistuje, což by pan Klátil jako dlouholetý člen zastupitelstva už mohl vědět. Dopis mimochodem směřoval do města „Padova“. Což o to, dopis radě předložen byl, to, co říká pan Klátil, není pravda. Navíc na jednotlivé dotazy jsem odpovídal spolu s pracovníky městského kulturního zařízení,“ dodal starosta a opět zdůraznil, že nechápe, jak může být cenzor, za kterého ho členové pacovské ODS označili, když je členem kolektivního orgánu, tedy redakční rady.

Jeho slova včera Deníku potvrdily pracovnice Městského kulturního zařízení v Pacově s tím, že odpovědi na dopis ODS z velké části vytvářely samy, protože měsíčník ZMK vydává právě městské kulturní zařízení. Navíc prý nedávno pomáhaly Václavu Klátilovi napsat a sestavit článek do ZMK o jeho ocenění, jakožto drobného podnikatele. „Nejenže necenzurujeme, ale ještě členům ODS jejich články píšeme,“ suše dodal starosta.

Václav Klátil k celé problematice dodal: „Domníváme se, že ze strany starosty jde o velmi nekorektní jednání. Nyní hledáme jinou cestu, abychom došli k nápravě,“ nastínil předseda místního sdružení ODS s tím, že zatím nechce uvádět bližší informace.

V ostatních městech problémy nemají

Deník oslovil také opozici v Pelhřimově a Humpolci. Humpolečtí opoziční zastupitelé s uveřejňováním vlastních názorů v tamních radničních novinách žádný problém nemají. „Pokud potřebuji cokoliv otisknout, stačí to jenom poslat a v Radničních listech se to objeví,“ řekl zastupitel za KSČM Miloslav Vystrčil.

V Pelhřimově se po řadě období do koalice nedostala ČSSD a je teď nejsilnější opoziční stranou. Ani její zastupitel Vnislav Jelínek ale problém nedostatku prostoru v radničních novinách necítí.

„Zatím jsme jako opozice neřešili žádný kardinální problém, který bychom v Pelhřimovských novinách potřebovali ventilovat. A nestalo se, že by nám něco odmítli otisknout,“ říká s dodatkem, že otázkou zůstává jen samotná podoba a formát radničních novin. Kulturní zařízení města navrhlo nové úpravy, ale ty by si vyžádaly víc peněz z rozpočtu, což zastupitelé zamítli.

Tiskový zákon

Radniční noviny a zpravodaje by neměly prezentovat jen názory vedení obcí a měst. Vláda totiž schválila novelu tiskového zákona, která ukládá vydavatelům, aby dali na stránkách novin, placených z jejich rozpočtu prostor i opozici. Pokud novelu schválí parlament a podepíše prezident, začne platit od září tohoto roku.

Podle právničky Lenky Holubové Mikoláškové z odboru médií a audiovize ministerstva kultury by se novela tiskového zákona měla týkat vydavatelů periodického tisku, vydavatelů územních samosprávných celků tedy například obcí a krajů. Tiskový zákon by se měl vztahovat pouze na tištěná radniční periodika, nikoliv na internet.