Tuhle válku nechceme. Ruští muži masivně utíkají před mobilizací do Kazachstánu

Osmadvacetiletý inženýr Vadim řekl, že ho vyhlášení mobilizace doslova zničilo. „Byl jsem zticha," řekl Vadim CNN.Vysvětlil, že v práci prostě přestal mluvit. „Byl jsem naštvaný a měl jsem strach.“

Když v únoru začala ruská invaze na Ukrajině, vyšel prý Vadim do ulic Mosky, aby protestoval. Jako zlomový bod, odkud není návratu, mu ale připadal Putinův rozkaz z 21. září o tom, že je třeba odvést do bojů na Ukrajině nejméně 300 tisíc mužů.

Nechceme válku, chceme žít

Podle jeho slov mu zbývala jen jediná možnost. Několik dní po Putinově povolávacím rozkazu se se slzami v očích rozloučil s babičkou a opustil svůj domov v Moskvě - možná navždy. „My tuhle válku nechceme. V naší zemi ale nemůžeme nic změnit, i když jsme se o to snažili,“ posteskl si Vadim. 

Bělorusko ve válce? Lukašenko k hranicím vyšle armádu, Kyjev prý plánuje útok

Vadim a jeho přítel Alexej cestovali k ruským hranicím s bývalou sovětskou republikou Kazachstán jak nejrychleji to šlo. U přechodu je však čekaly dlouhé tři dny ve frontě. „Utekli jsme z Ruska, protože chceme žít. Bojíme se, že by nás totiž mohli poslat na Ukrajinu,“ vysvětlil Alexej.

Oba muži si přáli, aby jejich totožnost zůstala skrytá, aby ochránili své blízké, kteří zůstali v Rusku. Reportéři CNN je vyzpovídali v největším městě Kazachstánu Almaty, když minulý týden stáli ve frontě s více než 150 dalšími nedávno příchozími Rusy před vládním registračním centrem, které monitoruje exodus lidí, kteří se vyhýbají odvodu.

Nekonečný příliv nových exulantů

Podle informací kazašské vlády se do Kazachstánu po vyhlášení Putinovy branné povinnosti přesunulo již více než 200 tisíc Rusů. Na hlavním nádraží v Almaty není těžké nové příchozí Rusy rozpoznat. Přibližně každou hodinu vystupují z vlaku mladí slovanští muži s batohy na zádech s mírně zmateným výrazem a telefonem v ruce, kde mají zapnutou navigaci.

Přijíždějí z měst po celém Rusku, z Jaroslavle, Toljatti, Petrohradu, či Kazaně. Na otázku, proč odjeli z domova, odpovídají všichni stejně: mobilizace. „Není to něco, čeho bych se chtěl účastnit,“ vysvětlil pro CNN třicetiletý počítačový programátor Sergej, který zrovna seděl na lavičce před nádražím se svou ženou Irinou. Mladí manželé s batohy na zádech doufají v to, že budou moci pokračovat v cestě do Turecka a poté snad požádají o schengenská víza do Evropy.

Většina nových ruských exulantů hovořila s CNN pod podmínkou anonymity.

Giorgi, třicetiletý spisovatel z Jekatěrinburgu, řekl, že minulý týden uprchl do Kazachstánu poté, co trpěl záchvaty paniky při pomyšlení, že by mohl být zavlečen do armády. „Jak bych se mohl účastnit války, aniž bych si přál tuto válku vyhrát?“ zeptal se. Nyní se snaží najít v Almaty byt a doufá, že ho v zimě bude moci navštívit jeho žena a malý syn.

Ruské barbarství. Čeští politici odsoudili raketové útoky na ukrajinská města

Tváří v tvář výzvě, kterou představuje snaha postavit se na nohy v cizím městě, Giorgi uznává, že jeho těžkosti blednou ve srovnání s Ukrajinci, kteří byli nuceni utíkat po milionech poté, co Rusko zaútočilo na jejich města a obce.

Na rozdíl od Ukrajinců, kteří statečně bojují za svou vlast, lze podle Giorgiho na ruské uprchlíky, jako je on sám, pohlížet jako na „uprchlíky i agresory“ z titulu jejich občanství. „Nepodporoval jsem Putinovu válku, nikdy. Ale nějakým způsobem jsem stále spojen se svou zemí díky svému pasu,“ vysvětlil svůj postoj Giorgi.

Středoasijská pohostinnost

Technicky vzato noví ruští exulanti uprchlíky nejsou, částečně také proto, že ruská vláda stále není oficiálně ve válce s Ukrajinou. Podle Kremlu vede Rusko proti svému ukrajinskému sousedovi „speciální vojenskou operaci“.

Ruští občané mohou v současné době krátkodobě vstupovat do Kazachstánu na základě svých občanských průkazů - a prezident této středoasijské země vyzval své krajany, aby nově příchozí vítali.

„Většina z nich je nucena odejít kvůli beznadějné situaci. Musíme se o ně postarat a zajistit jejich bezpečnost,“ řekl koncem září prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev.

Po celém Kazachstánu vzniklo neformální uskupení dobrovolníků, které má pomoci Rusům dočasně zajistit jídlo a střechu nad hlavou. „Utíkají, protože mají strach,“ řekla novinářka z Almaty Jekatěrina Korotkaja, která pomáhá koordinovat pomoc nově příchozím Rusům.

Odbornice na výživu Almira Orlova z Almaty CNN sdělila, že pomohla najít bydlení již nejméně šestadvaceti Rusům. „Přijížděli do mého bytu, chvíli tam zůstali a pak se ubytovali v bytech mých přátel,“ nastínila.

Podotýká však, že když se před několika lety přestěhovala se svým ruským manželem do Moskvy, jí se stejné pohostinnosti rozhodně nedostalo. Tehdy jí ruští pronajímatelé opakovaně odmítali pronajmout byt, protože byla Asiatka. „Když jsem jim řekla, že jsem Kazaška, řekli: Je mi líto, ale to opravdu nejde. Dva měsíce jsme nemohli najít byt,“ vzpomínala Orlova.

Výbuch na Kerčském mostě je prací tajných služeb Ukrajiny, tvrdí New York Times

Že to Kazaši v Rusku nikdy neměli jednoduché, potvrzují i diplomaté. „Občané Střední Asie, kteří odešli do Ruska za účelem pracovní migrace, se v Rusku setkávají s dost velkou diskriminací," uvedl bývalý velvyslanec Kyrgyzstánu ve Spojených státech a Kanadě Kadyr Toktogulov.

Podle něj to teď ale místní uprchlým Rusům nebudou vracet. „Nemyslím si, že Rusové přicházející do Střední Asie, kteří utíkají před odvodem, budou mít stejné problémy nebo budou čelit takové diskriminaci, s jakou se občané středoasijských republik potýkají již léta v Rusku,“ myslí si Toktogulov. Bývalý velvyslanec uvedl, že jeho vlastní rodina nedávno pronajala byt v kyrgyzském hlavním městě Biškeku nově příchozímu Rusovi.

Odliv firem 

Podle realitních expertů způsobil příliv ruských exulantů prudký nárůst cen nájmů v Almaty, hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku i dalších městech v regionu. Příchod se projevuje také v oblasti komerčních nemovitostí, protože mnoho Rusů se snaží pracovat na dálku. „Nepřicházejí jen jednotlivci, ale i velké ruské společnosti, které přesouvají firmy do Kazachstánu," vysvětlila vedoucí partnerka realitní společnosti DM Associates se sídlem v Almaty Madina Abilpanová.

Říká, že se na ni obrátily ruské společnosti, které chtějí přemístit stovky svých zaměstnanců ve snaze ochránit je před odvody do armády. „Jsou připraveni se okamžitě přestěhovat, zaplatit, co budeme chtít, ale bohužel nemáme prostory,“ dodala Abilpanová.

Rusové začali v Moskvě zatýkat v řadách armády, tvrdí ukrajinská rozvědka

S CNN hovořila v City Hubu, co-workingovém prostoru v centru Almaty, plném mladých Rusů tiše pracujících na laptopech. Abilpanová potvrdila, že všichni tito klienti přijeli do Kazachstánu během posledních dvou týdnů.

Zatímco mluvila, vešel do dveří další mladý Rus s obrovským batohem. Majitelé podniku ho museli odmítnout, protože již neměli místo. „Je to pro nás něco vlna jako tsunami. Každý den sem mladí Rusové takhle přicházejí,“ zhodnotila současnou situaci Abilpanová. 

Neotevřená náruč sousedních zemí

Mobilizace vyvolala mezi mnoha Rusy chaos. Jejich masivní exodus se netýká jen Kazachstánu. Gruzínský ministr vnitra oznámil, že od 21. září 2022 do 5. října překročilo rusko-gruzínskou hranici téměř 53 tisíc Rusů. 

Příliv ruských občanů vyvolal různé reakce sousedních vlád. Zatímco Kazachstán se rozhodl prchající Rusy vítat a pomáhat jim v bezvýchodné situaci, ostatní země příliv držitelů ruských pasů přijaly méně vstřícně. 

Vláda Finska nedávno přijala usnesení, které až na omezené výjimky přísně omezuje vstup držitelů ruských pasů přijíždějících se schengenskými turistickými vízy. Podobně se podle agentury Reuters zachovaly také pobaltské země. Lotyšský ministr zahraničí například uvedl, že ruským občanům, kteří se chtějí vyhnout nedávno vyhlášené vojenské mobilizaci, nebudou vydávána humanitární ani jiná víza. 

Nesouhlas s válkou v Rusku

Vnitropoliticky Rusko zaznamenalo po vyhlášení mobilizace novou vlnu protiválečných protestů. Odehrály se zejména ve velkých městech. Rusové pokračují v protestech proti své vládě i po přijetí přísných zákonů proti velezradě. Protestující, kteří se takových demonstrací účastní, mohou být potrestáni vysokými pokutami nebo mnohaletým vězením. Za účast na protiválečných protestech bylo podle The Guardian ve velkých ruských městech zatčeno již více než 1300 lidí.

Přísný a brutální. Ruské jednotky na Ukrajině mají nového velitele

Silné kontrole jsou podrobena i ruská média, která o invazi na Ukrajinu informují. Veškerá zpravodajství musí opakovat informace z oficiálních ruských vládních zpravodajských zdrojů. Podávání nebo šíření informací, které se liší od oficiálních, je nyní trestným činem.

Do jaké míry budou ruští občané nadále opouštět svou zemi, se teprve ukáže, nicméně je jasné, že Rusové nejsou zcela ochotni riskovat své životy ve válce proti Ukrajině. Kreml nadále trvá na stanovisku, že jeho vpád na ukrajinské území je spravedlivý a do značné míry úspěšný. „Masový exodus však tento narativ vážně podkopává a má možnost narušit vnímání Moskvy,“ píše polský Varšavský institut.