Zatím Apeninský polostrov eviduje 124 tisíc zjištěných případů nákazy a přes 15 tisíc zemřelých. Počty nově nakažených v uplynulém týdnu začaly konečně klesat, stejně jako počty obětí, i tak jsou jich denně stále stovky. „Musíme být trpěliví,“ konstatuje Alessandro Vespignani, římský profesor informatiky a expert na počítačovou epidemiologii, působící ve Spojených státech. „Měli bychom začít lidem říkat nepříjemnou pravdu. O to těžší, že je země na kolenou, ale neměli bychom si malovat, že se v červnu nebo červenci vrátíme k životu, na který jsme byli zvyklí,“ upozorňuje Vespignani.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

Italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza, jehož příjmení znamená v překladu „naděje“, nastínil plán pro období po překonání akutní krize. Nezapomněl přitom zdůraznit, že spěch je nejhorší rádce. „Ze zdravotního hlediska bude situace vážná, dokud se nepodaří vyrobit vakcínu. Jedinou jistotou, o kterou se zatím můžeme opřít, je dodržování vzdálenosti mezi lidmi,“ uvedl Speranza. Zároveň se zařadil mezi zastánce nošení roušek, které v celé Itálii není dosud povinné. Nicméně prezident nejhůř postižené Lombargie Attilio Fontana včera nakázal jejich nošení nebo aspoň zakrytí nosu a úst, stejné nařízení vydalo také Toskánsko. Šéf italské civilní obrany Angelo Borrelli ale kontroval: „Já roušku nenosím, stačí udržovat dostatečnou vzdálenost.“

Síť nemocnic je hlavní zbraní

Speranzův scénář zahrnuje kromě odstupové vzdálenosti, testování nejen nakažených, ale také lidí, kteří už mohou mít protilátky, i sledování postupu nákazy, známé u nás jako chytrá karanténa. „Základní zbraní, jak s virem bojovat, je síť zdravotnických zařízení,“ zdůraznil Speranza. To znamená, že každého s podezřením na Covid 19 se musí ihned ujmout specialisté a otestovat ho. „Všechny regiony se musí soustředit na vybudování Covid nemocnic, které budou fungovat, dokud tady virus bude,“ řekl Speranza. Covid kliniky by měly umožnit běžným nemocnicím, aby se soustředily na péči o ostatní pacienty. „Bohužel, není to tak, že kononavirus nechal zmizet jiné vážné nemoci,“ dodal s nadsázkou Speranza.

Lékaři a sestry by také mohli v budoucnu získat pomocníky v podobě robotů. Prvních sedm už do boje s koronavirem nasadili v nemocnici ve městě Varese. Robot s postavou malého dítěte má oči, nos i ústa, jeho telekamery  na čele dokáží monitorovat důležité životní funkce. Díky zabudovanému mikrofonu informují na dálku zdravotnický personál, který tak nemusí být neustále v kontaktu s infekčním pacientem. „Roboti jsou užiteční také v komunikaci s pacienty, kteří tráví dlouhé dny v izolaci. Většinou jsou to staří lidé, kteří se díky tomu, že na ně robot mluví, necítí tolik osamocení,“ vysvětluje Francesco Dentali, šéf oddělení anestesteziologie a resuscitace.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník