Druhá světová válka skončila. Německá města byla poničená nálety, stát hospodářsky na dně. Válečná vdova Beate Uhse se snažila sebe a malého syna uživit podomním prodejem dětských hraček. Jak navštěvovala různé domácnosti, ženy, se kterými mluvila, s ní ledacos probíraly. A zmínily i to, jak se bojí nechtěného těhotenství. Jejich manželé byli bez práce, domovy rozbombardované, na příchod dítěte rozhodně nepříznivá situace. Na druhou stranu ale po letech válečného odloučení nebyl sexuální půst na pořadu dne. A přesně v tomto okamžitu objevila Beate Uhse, příští zakladatelka prvního sex shopu na světě, díru na trhu. Její podnikání mohlo začít.

François Boucher, Diana odpočívá po koupeli
Tajemství koupelí: intimní rituály v minulosti probíhaly různě, měly poselství

Za svůj život tato Němka, od jejíž smrti v pátek 16. července uplyne 20 let, zbourala ohromné množství tabu a v Německu způsobila v přístupu k sexu doslova revoluci. Beate Uhse byla už od dětství vzorovým příkladem nekonvenčnosti a emancipace. „V dospělosti se dokázala výrazně prosadit v oborech, které v její době byly mužskou záležitostí. Stala se pilotkou a úspěšnou podnikatelkou," připomíná server DW.

První poznatky o sexu z výběhu krav

Když v roce 1919 přišla Beate Uhse na svět do rodiny zemědělce Otto Köstlina a jeho ženy Margarete Köstlin-Räntschové, něco jako sexuální výchova neexistovalo. Zvláště ne v konzervativním Prusku. Sex byl brán jako něco, co se má odehrávat výhradně za zavřenými dveřmi manželské ložnice a co je zejména prostředkem k plození dětí. Veřejně o něm mluvit, nebo ho brát jako zdroj potěšení, bylo nemyslitelné.

Jenže rodiče Beate Uhse byli pokrokovější. Jak se sama později vyjádřila, ochotně odpovídali na její dotazy, týkající se této oblasti. Jak jí vůbec přišly na mysl, vysvětlovala jednoduše. „Na farmě jsme chovali 140 kusů skotu. Býci lezli na krávy a po nějakém čase se objevila telata. Takže jsme se sourozenci byli svědky sexuálních kontaktů v přírodě a vnímali je zcela jinak, než jak k tomu přistupovaly děti z měst," řekla Uhse.

Obraz z 19. století znázorňující římského císaře Elagabala, který pořádá hostinu.
Horší než Caligula. Císař Elagabalus se převlékal za ženy, řídil zvrhlé rituály

Otevřenost v rodině plynula ještě i z jiného zdroje. Její matka patřila mezi vůbec první německé lékařky - ženy. „Co se týče sexuálních záležitostí, vždy s dcerou mluvila zcela na rovinu. A když přišla do jistého věku, vysvětlila jí, že existuje antikoncepce," zmiňuje server DW.

Žena za kniplem

Kariéru podnikatelky v oblasti erotiky si ale jako dítě Beate Uhse samozřejmě nevysnila. Zaměřila se na jiný cíl. I při jeho zdolávání ji ale čekal boj s mnoha předsudky. „Byla zcela uchvácena, když v roce 1927 legendární letec Charles Lindbergh přeletěl Atlantický oceán. Ve stejné chvíli ji zachvátila celoživotní vášeň - létání. Navzdory počátečným protestům se její rodiče nakonec uvolili zaplatit jí letecký výcvik. A když měla osmnáct let, získala pilotní licenci," uvádí list The Guardian.

Beate Uhse tím poprvé v životě uspěla v oblasti, kde dominovali muži. Nejdříve začala jako pilotka pracovat pro doručovací společnost, později ji najala filmová společnost UFA. „Pro ni Beate pracovala jako kaskadérka," připomíná list The Guardian.

U filmu potkala svého prvního manžela, leteckého instruktora Hanse‑Jürgena Uhse. Jeho žádost o ruku napřed několikrát odmítla, těsně přes vypuknutím druhé světové války ale svolila. Vzali se v září 1939 a krátce po sňatku musel Hans narukovat. Ani jako vdaná žena ale Beate nezůstala sedět doma. „Byla mezi prvními ženami, které v Luftwaffe mohly pilotovat bojová letadla. Konkrétně dopravovala tyto letouny z vnitrozemí k bojovým liniím," zmiňuje list The New York Times. Beate Uhse si vyzkoušela řízení Messerschmittů i Fokkerů.

Amy Johnsonová v kokpitu svého letadla 14. června 1930, po úspěšném přeletu z Anglie do Austrálie
Smrt slavné pilotky Amy Johnsonové provází spekulace. Jedna děsivější než druhá

I když se při transportech několikrát dostala do svízelné situace, nikdy nebyla sestřelena ani nehavarovala. Takové štěstí bohužel neměl její manžel, jeho letadlo se zřítilo v roce 1944. „Ani smrt manžela, ani to, že už měla malého syna, neodradilo Beatu Uhse od létání. V roce 1944 byla povýšena do hodnosti kapitán," připomíná server DW.

Když Německo válku prohrálo a na Berlín postupovali sovětští vojáci, Beate i se synem rychle z města utekla. Tedy odletěla. Na cestu se i s dítětem vypravila dvouplošníkem. Po válce byla sice jako bývalá pilotka Luftwaffe krátce zadržena britskými vojáky, za nic ale nebyla odsouzena. I se synem se tedy usadila v severoněmeckém Flensburgu. O válečných létech pak už nikdy nemluvila.

Umění přerušované soulože

V prvních letech po válce se ve Flensburgu Beate Uhse sotva uživila. „Živobytí se snažila zajistit prodejem dětských hraček. Brzy si ale díky povídání s různými ženami uvědomila, že tyto nešťastné osoby potřebují poradit v oblasti plánovaného rodičovství," píší The New York Times.

Se sexuální výchovou to v Německu silně pokulhávalo. „V post-Hitlerovském Německu se bylo ohledně sexu a těhotenství co učit. Po celá léta nacisté v touze vybudování perfektního národa lidem vtloukali do hlavy, že antikoncepce je přímo ďábelským vynálezem," popisuje situaci The Guardian. Sehnat ji, či kondomy, bylo prakticky nemožné.

Beate ale měla za sebou průpravu, kterou jí poskytla její matka, lékařka. A vzpomněla si na vyprávění o metodě přerušované soulože a výpočtu plodných a neplodných dnů. „Nebyla to stoprocentně bezpečná metoda, ale bylo to lepší, než nic," zavzpomínala na své začátky už jako slavná podnikatelka.

Samozřejmě něco takového nedělala z čisté sousedské lásky. Uvědomila si, že v oblasti sexu a plánovaného rodičovství je v poválečném Německu jednoduše díra na trhu. „Beate Uhse sedla na kolo a v okolních vesnicích začala prodávat letáky s informacemi, které jí kdysi dala matka a které načetla z knih," zmiňují The New York Times.

Joseph Coomans: Římský banket
Bizarní hostiny starých Římanů: zvracení mezi chody nebyla jediná zvláštnost

Narazila na zlatý důl. Osvětové brožury o sexu a přerušované souloži se prodávaly neuvěřitelným tempem, a tak už koncem čtyřicátých let Beate Uhse založila zásilkový obchod. Množství lidí jí začalo psát a prosit o rady. „Tito lidé neznali základní věci," napsala Beate Uhse ve své autobiografii.

Jen za rok 1947 prodala 32 tisíc výtisků své brožury Pamphlet X. Peníze, které získala, použila talentovaná podnikatelka na rozšíření svého byznysu. Do několika let už měla její firma zaměstnance, počátkem padesátých let se portfólio produktů rozšířilo o kondomy či příručku pro manželský život.

Beate Uhse se dařilo i v soukromí. Stala se přívrženkyní nudismu a v roce 1949 na nudistické pláži potkala svého příštího druhého manžela. S Ernstem Walterem Rotermundem měli dva syny, zpočátku šťastné manželství se nakonec rozpadlo po 23 letech.

První sex shop

V roce 1951 už podnikání Beate Uhse jelo naplno. Právě v tomto roce pojmenovala zásilkový obchod svým jménem a založila tak značku, která se do konce století proměnila v nejúspěšnější německé firmy vůbec. „Katalog prodávaných produktů zahrnoval věci, které potenciálně mohl potřebovat každý, ale zároveň takové, o nichž se nikdo neodvážil mluvit nahlas. K úspěchu jejího podnikání přispělo rovněž to, že značce dala vlastní jméno. V popisech produktů pak přímo oslovovala klienty," shrnuje server DW.

Od vzdělávání společnosti o možnostech antikoncepce přešla na ještě úrodnější půdu. Ukázala lidem, že sex není pouze prostředkem k plození dětí, ale i potěšením. A to rozšířeným porfóliem prodávaných produktů. „Bylo mezi nimi spodní prádlo z Paříže, takzvané 30-minutové krémy, tedy lubrikanty, čokoládové pralinky či lektvary do koupele," uvádí The Guardian.

Pozor na to, jak se v Dubaji fotíte a kde fotky sdílíte.
Nahé fotky v Dubaji mohou přijít pěkně draho. Dívky za ně skončily ve vězení

Zákazníci sice okouzlení jejími produkty nahlas nepřiznávali, obrat firmy ale neustále rostl a bylo jasné, že společnost je z obchodu takového typu nadšená. Vše ale samozřejmě nešlo hladce. Německo bylo stále v postoji k sexu konzervativní a Beate Uhse se mnohým lidem stala trnem v oku. „Její podnikání se stále ještě pohybovalo na hraně zákona. Do hledáčku úřadů se dostala za prodej kondomů nesezdaným párům, což bylo v padesátých letech v Německu nelegální," připomíná The Guardian.

Nic z toho ale Beate Uhse neodradilo. V roce 1962 už zaměstnávala dvě stě lidí a odhodlala se ke skutečně husarskému kousku. V roce 1962 ve Flensburgu otevřela "Specializovaný obchod pro manželskou hygienu". Název to byl sice podivný, prodávané věci ale mluvily jasnou řečí - právě byl otevřen první sex shop na světě.

Dva tisíce soudních sporů

Svým kamenným obchodem Beate Uhse teprve způsobila pozdvižení. „K obchodu byla přivolaná policie na základě udání, že prodejna rozpaluje a upokojuje sexuální žádostivost způsobem, který je v rozporu se slušností a morálkou. Ve Flensburgu i okolí byla Beate Uhse společensky vyloučená - mimo jiné ji odmítl přijmout místní tenisový klub," zmiňuje server DW.

Navzdory množství problémů Beate Uhse od svého podnikání neustopila. Kritiků bylo sice dost, ale ještě víc bylo zákazníků. Z bývalé válečné vdovy se stala milionářka a problémy odrážela svérázným způsobem. „Když ji do svých řad nepřijal tenisový klub, postavila si vlastní tenisový kurt. Do roku 1992 na ni bylo podáno více než 2000 žalob, prohrála ale pouze jednou," píše server DW.

Největší boom Beatina podnikání nastal v sedmdesátých letech. Tehdy byly odstraněny i poslední limitující zákony a také se Německo postupně začalo zbavovat konzervativismu. Beate nejenže mohla s obchody expandovat do dalších měst, ale konečně mohla upustit od jejich "krycích" názvů zmiňujících manželskou hygienu. „V sortimentu se objevily nejrůznější sexuální hračky. Když byla v roce 1975 v Německu legalizována pornografie, na pultech společnosti přibyly kazety s filmy pro dospělé," píše DW. Zákazníků opět přibylo a Beate získala další skupinu nepřátel - feministky začaly kritizovat její podíl na propagaci děl, které proměnují ženy v sexuální objekty.

Když Beate sex shopy, tak my kaple

Když Beate Uhse na přelomu osmdesátých a devadesátých let oslavila sedmdesáté narozeniny, na kontě už měla desítky milionů. Roku 1989 byl Beate Uhse udělen Spolkový kříž za zásluhy prvního stupně a o deset let později se stala čestnou občankou města Flensburg, kde byla dlouho za založení sex shopu nenáviděna. „S mojím erotickým prádlem, krémy, cukrovinkami a kondomy jsem za léta dokázala spravit miliony rozbitých manželství," prohlásila Uhse, když přebírala Spolkový kříž.

Hrabě Hans Axel von Fersen. Zkušený švédský diplomat a vojevůdce byl favoritem francouzské královny Marie Antoinetty. Zda byla jejich láska pouze platonická, nebo byli i milenci, se dodnes pouze spekuluje. Fersen žil v letech 1755 až 1810. Autorem portr
Ten, který okouzlil Marii Antoinettu. Axela Fersena krutě umučil rozzuřený dav

V devadesátých letech již byla společnost zcela uvolněná a otevřená a sex se stal společenským tématem. Značka Beate Uhse nejdříve vstoupila do bývalých východoněmeckých měst, kde byl po komunistické nadvládě po sexuálních produktech doslova hlad. Rychle také expandovala za hranice Německa. Svůj byznys dále rozšiřovala i na domácí půdě - založila erotický televizní kanál či otevřela sex shopy u dálnic. „V reakci na rozšíření sex shopů k čerpacím stanicím vedení německé církve zvažovalo, že k dálnicím umístí kaple," píší The New York Times.

S rychlým rozšiřováním internetu také Beate Uhse mezi prvními podnikateli nabídla svým zákazníkům internetový obchod. „Navzdory tomu, že web umožnil další rozvoj jejího byznysu, Beate Uhde do konce života trvala na tom, že jeho role v životě společnosti je minimální oproti jinému produktu - vibrátoru na baterky. Právě tento přístroj označovala za největší technický vynález všech dob," uvádí The Guardian.

Až do konce života žila Beate Uhse velmi aktivně. Navzdory tomu, že si nakonec vydělávala v úplně jiném oboru, než si jako dospívající přála, nikdy nepřestala milovat létání. „Její přání zahynout při havárií letadla Cessna, kterým létala ještě jako sedmdesátnice, se ale nesplnilo. Zemřela 16. července 2001 na těžký zápal plic," píše The Guardian.