Den svatého Valentýna se slaví v anglosaských zemích každoročně 14. února jako svátek lásky a náklonnosti mezi intimními partnery. Je pravděpodobně odvozen od svátku lupercalia ve starověkém Římě. V předvečer tohoto dne byly do „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho „miláčkem“ v následujícím roce.

Legenda také říká, že tento svátek začal být známý jako Den svatého Valentýna až díky knězi téhož jména. Claudius II., vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili a zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Valentýn vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a posléze 14. února popraven, svátek lupercalia proto splynul s oslavami mučednictví svatého Valentýna.

Láska je jen jedna

Patron zamilovaných je symbolem také pro aktivisty a organizace, které prosazují manželství pro homosexuální páry. Organizátoři kampaně Jsme fér! pořádají tradičně v Praze, Brně a na dalších místech republiky valentýnskou oslavu.

„Láska je jen jedna. My to víme. A ví to také 67 procent Češek a Čechů, kteří podle průzkumů veřejného mínění nic nenamítají proti manželství osob stejného pohlaví. My chceme, aby to slyšeli i politici a političky,“ tvrdí mluvčí kampaně Jsme fér! Klára Kubíčková. Podle ní mohou stejnopohlavní dvojice uzavírat sňatek ve 26 státech.

Do manželství mohou vstupovat homosexuálové třeba v USA, Kanadě, Francii, Belgii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Španělsku, Argentině, Brazílii či skandinávských státech.

V Česku je od července 2006 možné uzavřít registrované partnerství. „Hodně lidí si myslí, že partnerství je stejné jako manželství. Není,“ říká mluvčí s tím, že registrovaní partneři a partnerky po sobě například nemohou dědit, nemají společné vlastnictví, po smrti protějšku nemají nárok na vdovský či vdovecký důchod, nemohou také adoptovat děti.

Miluješ? Daruj krev!

U příležitosti svátku sv. Valentýna se 14. února už tradičně koná na transfuzních odděleních mnoha českých nemocnic akce nazvaná Miluješ? Daruj krev! „Je zaměřená především na získání mladých lidí pro myšlenku dárcovství krve,“ podotkl například Konstantinos Tsivos, mluvčí nemocnice v Hořovicích, která se loni k projektu připojila už pátým rokem.

Právě po prvodárcích je v nemocnicích největší poptávka. „Netrpíme akutním nedostatkem dárců krve, ale řada z nich se postupně dostává k věkovému limitu, dokdy je možné krev darovat, a proto potřebujeme průběžně získávat dárce nové a mladší,“ vysvětlil primář hematologicko-transfuzního oddělení Orlickoústecké nemocnice Jiří Řezníček.

Dárcem krve se může stát člověk ve věku 18 až 65 let, jehož hmotnost je minimálně 50 kilogramů a netrpí závažnějším onemocněním. Na rozdíl od klasických odběrů se dárcům doporučuje, aby ráno před odběrem snědli lehkou, netučnou snídani a pili dostatek tekutin.

Při příchodu do odběrového centra dárce vyplní dotazník o svém zdravotním stavu a prodělaných onemocněních, následně je mu v rámci vyšetření odebrán vzorek krve, jehož vyhodnocení je provedeno během několika minut. Poté absolvuje vyšetření a pohovor s lékařem. Je-li dárce shledán vhodným, podstoupí ihned po vyšetření samotný odběr krve.