close
info
Zdroj: Hana Senderáková
zoom_in
Vztah ke sklu si budoval už odmalička. „Mezi skleničkami, které pak cestovaly do celého světa, jsem psal domácí úkoly. Moje máma totiž dělala ve sklárně,“ řekl. Pak si dokonce vzal malířku skla a skleničky nějaký čas také maloval.
Nejvíce se ale Petr Valeš cítí být prodavačem. „Spisovatelem jsme nejméně. Tam podle mě patří jména jako například Dumas nebo Hrabal. Nejsem ani historik. Mé knihy jsou složené převážně z vyprávění pamětníků, kronik a pověstí tohoto kraje. Píšu knížky, abych vzpomínky, co získám, zachoval pro další generace. Nejvíc se cítím být prodavačem. Za prvé mě to neskutečně baví a za druhé jsem tak přímo u zdroje. Chodí sem za mnou lidé a vypráví mi příběhy tohoto kraje,“ prozradil milovník mimo jiné i kamenů.
