V inauguračním projevu Petr Pavel uvedl: „Role prezidenta je nejtěžší právě tam, kde končí rozsah jeho pravomocí. Je fér přiznat hned na začátku, že mnoho problémů z tohoto důvodu sám vyřešit nedokážu.“ Jeden ale ano. Pokud by nepodepsal novelu o důchodovém pojištění, penzisté by dostali v červnu 1770 korun. Podepíše-li, tak 760. Pavel ve středu dopoledne absolvoval druhou schůzku se zástupci hnutí ANO. Už se rozhodl?
„Ještě ne, protože naprosto relevantních argumentů je na obou stranách dost. Navíc celý proces je komplikovaný emocemi, neboť v minulosti došlo k řadě různých pochybení nebo nesprávných rozhodnutí, která vedla k dnešnímu stavu. Avšak není až tak podstatné, kdo co zavinil, ale to, jaké existují možnosti řešení. Bohužel vyloženě dobrá řešení se nenabízejí, jsou jen špatná a méně špatná. Ať už moje rozhodnutí bude jakékoliv, vždy se negativně dotkne poměrně velké skupiny lidí,“ sdělil Pavel.
Dodal, že věc se zdaleka netýká jen důchodců, přičemž ani tato skupina není homogenní, poněvadž zdaleka ne všichni jsou v tíživé sociální situaci. „Bavíme se tady o celé společnosti, o lidech se zdravotním postižením, samoživitelích, nízkopříjmových zaměstnancích. Taktéž nejde jen o tento rok, ale také o dopady mimořádného navýšení valorizace na budoucí rozpočty. Ze zvýšeného základu by se totiž vypočítávaly další důchody, což by znamenalo ohrožení rozpočtu jako celku, tudíž všech občanů. I proto je ten problém tak složitý,“ míní.
Moderátorka podotkla, že zatímco ekonomové snížení mimořádné valorizace podporují, právníci varují, že by novelu mohl smést ze stolu Ústavní soud. Bere to prezident v úvahu? „Posuzuji nejenom obě tato kritéria, ale i ta lidská, tedy jak to bude na občany působit, jak to může ovlivnit důvěryhodnost státních institucí a politiků obecně. V debatě bylo od počátku přítomno víc emocí než racionálních argumentů, což ji činí mnohem složitější.“
Podle něj se bohužel neshodnou ani ústavní právníci, neboť řada z nich má za to, že postup vlády, byť s výhradami, je ústavně průchodný, jiní naopak říkají, že Ústavní soud s velkou pravděpodobností zákon shodí. „Stanovisko k tomu dám dnes, i s vědomím, že mnoho lidí upokojeno nebude,“ uzavřel Pavel tuto pasáž.
Petr Pavel o valorizačním systému:
Platy politiků zmrazit
Kolem financí se točila i otázka zmrazení platů vrcholných politiků, jež žádá opozice, ale připustila ho i pětikoalice. Prezident bere 341 tisíc korun měsíčně, dalších 317 tisíc dělají náhrady. Co s takovými penězi bude dělat? „Zatím jsem je ještě neviděl, takže nemohu říct, jak takový plat vypadá. Od počátku jsem říkal, že tak vysoký příjem s mojí ženou nepotřebujeme a podělíme se spravedlivě s těmi, kdo pomoc potřebují. Vždy vybereme, komu a kolik, ale vždy těm, kteří si sami pomoci nedokážou,“ ujistil.
A jak vnímá diskuzi kolem platů politiků, jež se v lednu zvýšily o třináct procent? „Považuji rozhodnutí nezmrazit platy politiků v této době za mimořádně nešťastné. Z pohledu státního rozpočtu je to kapka v moři, ale může jít o silný příklad solidarity s občany. Slyšel jsem o argumentu, že navýšení platů politiků je spojeno s platy soudců a státních zástupců, ale ať je to jakkoli, mělo jednoznačně zaznít, že v současnosti není možné navyšovat platy politiků a k jejich zmrazení po nezbytně nutnou dobu musí dojít.“
Zapovězená témata v Polsku
Symboly hrají v politice důležitou roli. Když Petr Pavel v Bratislavě položil květiny u gay baru Tepláreň, kde byli loni zastřeleni dva homosexuálové, bylo to výmluvné gesto. Dovolí si ale něco podobného v Polsku, kam odlétá ve čtvrtek? Otevře tam třeba téma právního státu nebo svobody médií?
Prezident Petr Pavel (druhý zleva) a Eva Pavlová (vlevo) u slovenské prezidentky Zuzany Čaputové
„Upřímně řečeno, ani slovenská společnost není jednolitá, pokud jde o podporu menšin a ochranu jejich práv. V tomto ohledu není důvod toto téma v Polsku aktivně zvedat, ale přijde-li na ně řeč, nemám problém říct, že naše názory na fungování justice nebo ochranu menšin se liší. V rámci tohoto jiného přístupu jsme připraveni jednat, ale v principu to nevidím jako bilaterální záležitost mezi Českou republikou a Polskem, jde spíš o celoevropské řešení. V tom Česká republika zastává jasné pozice, na nichž si stojíme, a já se jich budu držet. Nemám důvod z hodnotové politiky nikam uhýbat,“ konstatoval prezident.
U spalovacích motorů si neřežme větev pod vlastním zadkem
Petr Pavel jel na Slovensko autem. Se spalovacím motorem. Co říká snaze ministra dopravy Martina Kupky o to, aby nebyla schválena emisní norma Euro 7, která by podle něj poškodila český automobilový průmysl?
„Rozhodně nezpochybňuji jakákoliv opatření na ochranu životního prostředí, protože to, že jsme ho degradovali v míře, která může ohrozit budoucí generace, je zřejmě už jasné úplně každému. Na druhou stranu opatření, která připravujeme, musejí být realizovatelná, neboť jinak ztratí smysl a stanou se argumentem všech jejich odpůrců. Bude-li tempo omezování či rušení spalovacích motorů příliš rychlé, může se nám stát, že si uřízneme větev pod vlastním zadkem, lidově řečeno. V tomto případě jsou emisní norma Euro 7 a časový harmonogram nastaveny tak tvrdě, že by to pro řadu zemí představovalo velký problém. Už jsem zaznamenal, že vůle přijmout k této normě doplňkové změny, aby více odpovídala realitě, existuje nejenom v České republice. Myslím, že v tomto směru najdeme podporu k diskuzi a uvedení tohoto opatření do souladu s realitou.”
A jak vnímá zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035? Česká republika, konkrétně europoslanec za ODS Alexandr Vondra, v korekci tohoto rozhodnutí vyvíjí značné úsilí, konkrétně kvůli zohlednění možnosti syntetických paliv. V době předsednictví v Radě EU čeští politici tuto otázku nezvedali, možná proto, že neměli podporu Německa.
„Vždy jsem byl zastáncem racionálního postupu. Je dobré mít ambice při ochraně životního prostředí a stanovit si jasné cíle. K nim ale musíme dojít realizovatelnými kroky. Pokud řekneme, že od roku 2035 se budou prodávat, potažmo i vyrábět, pouze elektroauta, musíme dodat b, c i d. Tedy že budeme schopni produkovat dostatek elektrické energie ze zdrojů, jež nebudou zatěžovat životní prostředí. Asi by nemělo smysl jezdit elektroauty a elektřinu vyrábět v uhelných elektrárnách. Stejně tak musíme pamatovat na kapacitu přenosových sítí. V dnešní době města a obce v České republice nejsou nastavena na to, aby většina obyvatel přešla na elektromobilitu. Kdyby lidé večer přijeli do svých domovů a připojili auta do zásuvek, naše současná síť by zkolabovala. Ani samotná výroba elektromobilů není zcela ekologická, protože pracuje s materiály, jejichž těžba a zpracování jsou zátěží pro životní prostředí. A to nemluvím o likvidaci baterií. Celý koloběh od výroby po ukončení životnosti musíme brát v úvahu jako komplexní emisní proces. Je tedy třeba se na to dívat racionálně, byť s ambicemi,“ vysvětlil svůj přístup Pavel.
Skládání týmu poradců. Co bude s Petrem Kolářem
Na závěr první debaty s prezidentem moderátorku zajímalo, jak bude vypadat definitivní složení týmu poradců, jenž povede Tomáš Richter. Kancléřka Jana Vohralíková například uvedla, že Petr Kolář bude mít vstupní kartu do zázemí Pražského hradu jen tehdy, bude-li mít pracovní smlouvu. Má, nebo bude ji mít? „Složení poradního týmu zveřejníme v nejbližších dnech. Pokud jde o Petra Koláře, uvedeme to do souladu s pravidly. To, co říká paní kancléřka, platí,“ konstatoval prezident Petr Pavel.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
