Pavel Koubek začínal s dravci, aby se sám usadil po letech na Orlíku

Dlouhé roky se věnuje také pomoci obojživelníkům, kteří rovněž v přírodě na prahu jedenadvacátého století nemají lehký život. Byl to právě Pavel Koubek s dalšími nadšenci, kteří jako jedni z prvních organizovali v regionu praktické transfery žab při jejich jarním putování ze zimovišť do rybníků.

close info Zdroj: Deník / Jiří Jíra zoom_in

Před lety se pustil do záchrany zchátralé kaple svaté Anny nad Pelhřimovem. Už tehdy říkal, že záchrana této památky bude během na dlouhou trať a realita jeho odhad potvrdila. Spolu s dalšími nadšenci ze spolku Zelené srdce, který založil v roce 2007, se mezitím pustil do záchrany drobných církevních památek v krajině. „Podaří se nám obnovit v průměru tři až čtyři boží muka či křížky do roka,“ dodává k další aktivitě v přírodě dnes sedmačtyřicetiletý Pavel Koubek.

close info Zdroj: Deník / Jiří Jíra zoom_in

Po roce 2000 přišel s jiným nápadem, jehož prostřednictvím propagoval péči o přírodu. Šlo o anketu Studánka Vysočiny, která poukazovala na studánky obnovené i ty, které na záchranu zatím čekají. V letošním roce nebyla anketa poprvé ve své historii vyhlášena, její tvůrci připravují změny.

close info Zdroj: Deník / Jiří Jíra zoom_in

Veřejnost zve Pavel Koubek na výlety do vysočinských lesů za sovím houkáním i ptačím zpěvem, nechybí, když se vyrábí a instalují nové ptačí budky nebo polepují záludné prosklené stěny siluetami ptáků, které mají skutečné ptáky účinně varovat.

close info Zdroj: Deník / Jiří Jíra zoom_in

Před několika lety se vrátil k dravců, konkrétně orlům, když se jako kastelán usadil na zřícenině hradu Orlík nad Humpolcem. Od jara do podzimu se s ním tak lze potkat třeba v pokladně této dominanty Humpolce, kde je z rozhledny z roku 2014 krajina Humpolecka k vidění jako na dlani.

close info Zdroj: Deník / Jiří Jíra zoom_in