Novinkou v návrhu zákona je investiční penzijní účet. „Daňová podpora má být podobná jako u životního pojištění a produktů třetího penzijního pilíře,“ přiblížilo ministerstvo financí ve své překládací zprávě. Účet by tak měl trvat alespoň pět let a majetek z něj včetně výnosů by neměl být vyveden dřív, než jeho majitel dosáhne věku 60 let.

Ne všichni jsou ale z tohoto návrhu nadšení. Například mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček k němu nevidí důvod, neboť tento účet vlastně nenabízí nic nového. „Lidé již od roku 2013 mohou své peníze v penzijním spoření aktivně investovat, měnit investiční strategie či čerpat daňové úlevy,“ vysvětlil postoj penzijních společností.

Ekonomové potvrzují, že bez vlastních peněz našetřených na stáří se lidé v budoucnu neobejdou.
Odborníci: Nespoléhejte na státní důchod. Ušetřit půl milionu na stáří nestačí

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš si nicméně naopak myslí, že změny jdou správným směrem. Zavedení investičního penzijního účtu umožní spořit na důchod se státní podporou i v rizikovějších a dlouhodobě výnosnějších produktech. „To dává v případě penzijního spoření smysl. Dlouhodobý charakter investic zvyšuje schopnost snášet vyšší míru rizika,“ upřesnil Bureš.

Zvýší se možnost investic i minimální platba

Ministerstvo financí rovněž jako novinku navrhuje zavést takzvaný alternativní účastnický fond. „Má být alternativou ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií,“ přiblížil úřad. Nynější účastnické fondy totiž nemohou investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, start-upů nebo do infrastruktury. To by ale nový typ fondu umožnil, čímž by účastníkům pomohl dosáhnout vyššího zhodnocení jejich vkladů, i když za cenu vyššího rizika.

Změny se rovněž budou týkat výše příspěvku střadatele ve třetím pilíři. Minimální hranice pro získání státního příspěvku je v současné době tři sta korun. Horní hranice, nad níž se už státní příspěvek nezvyšuje, je tisíc korun. Ministerstvo financí kvůli růstu mezd v posledních letech navrhlo spodní hranici zvýšit na pět set korun a horní na 1500 korun. „U horní hranice bychom doporučili zvýšení na alespoň 2000 korun, ale i 1500 korun je krok správným směrem,“ řekl Sedláček.

Valorizace důchodů. Ilustrační foto.
Důchodová kalkulačka: Spočítejte si, o kolik se vám od ledna 2023 zvýší penze

Ministerstvo zároveň navrhlo nastavit výši státního příspěvku na 18 procent toho, co si střadatel na účet posílá. To ale Sedláček nepovažuje za příliš šťastné řešení. Znamenalo by to totiž snížení státního příspěvku, kvůli čemuž by mohli lidé ztratit motivaci si dále peníze na penzi posílat. „Kdo si spoří tisícovku, tak místo 230 korun by získal jen 180 korun. To by mohl být pro mnoho účastníků impuls ze spoření vystoupit,“ popsal.

Změny, které by měly vstoupit v platnost na začátku roku 2024, ale nezmění potíže s hlavním průběžným penzijním pilířem. V posledních letech se už často pohyboval v deficitu. „S další vlnou stárnutí populace po roce 2030 však půjde o výraznější systémové deficity. Změny doplňkových pilířů ovšem mohou přispět k tomu, že ‚pokulhávající‘ průběžný systém bude lépe vyztužen záložními zdroji,“ dodal Bureš.