„Minimální mzda roste rychleji než inflace. Opravdu roste slušným tempem. Jsme na určité hranici toho, co jsou firmy schopny v tomto tempu zvládnout, abychom nespustili v určitých regionech případné propouštění,“ řekl ministr. Podle něj se od roku 2015 minimální mzda zvýšila o 105 procent a inflace o 53 procent.

Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) pro příští rok požaduje růst o 2200 korun.

Mzdy v Česku v příštím roce porostou: 

Zaměstnance zřejmě čekají lepší časy. Aspoň tak vyznívají prognózy některých ekonomů. Ilustrační snímek
Mzdy v Česku porostou. Příští rok by měl průměr přesáhnout 46 tisíc

Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Navrhovali stejné tempo růstu jako u ostatních výdělků, tedy o 1000 korun. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.

Směrnice Evropské unie 

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta.

Životní úroveň v Česku se výrazně zvýšila:

Životní úroveň se v České republice od sametové revoluce zdvojnásobila. Ilustrační foto
Životní úroveň se v ČR od revoluce zdvojnásobila. Výdělky narostly čtrnáctkrát

Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů korun. Růst by měly i tři nejnižší stupně zaručených mezd o 1600 korun a poslední nejvyšší o 3200 korun. Druhý stupeň by se tak zvedl o 8,9 procenta, třetí o 8,1 procenta a osmý o 9,2 procenta. Zaměstnavatele by podle odhadů mohli vydat navíc 2,4 miliardy korun.

Navýšení nižších stupňů zaručených mezd má podle ministra zajistit „pomoc a podporu“ hůř placeným profesím. Jurečka zmínil kuchařky, školníky či pracovníky sociálních služeb. Upřesnil, že v prvních třech kategoriích pracuje celkem asi 1,4 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.

Snížení počtů stupňů

Vzorec pro zvyšování minimální mzdy a zaručených mezd upraví zákoník práce. Novela by se měla přijmout podle ministra v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět. Zachovat by se měly spíš nižší stupně, míní šéf resortu práce. „Předpokládáme, že by to měli být lidé, kteří jsou v nižších skupinách prací, které bychom měli tímto způsobem možnost dál chránit a upravovat výši zaručené mzdy. Měli bychom vyjmout z tohoto systému lidi s vyšším vzděláním ve vyšších platových třídách,“ uvedl Jurečka.