V Česku je malotřídkou téměř každá třetí škola, podle údajů ministerstva školství jich v roce 2022 bylo 1317. Čtyřicet procent z nich navštěvovalo méně než sto žáků. Míra administrativy je přitom často stejná, jako ve velkých školách. „Základní důvod pro podporu slučování škol do větších celků je, spíš než v úsporách nákladů jako takových, v oblasti efektivity a profesionality, zajištění podpůrných služeb, ale i v podpoře pedagogického vedení. Jde o to, že každá škola, malá nebo velká, je právním subjektem a má všechny povinnosti s tím spojené, což malé školy, ve kterých je omezený počet pracovníků, zatěžuje,“ vysvětlil náměstek ministra školství Jiří Nantl.

Ředitel malé školy je podle něj administrativou spojenou s vedením školy zatížen více než ředitel školy velké.  „Ten si s větším rozpočtem a větším počtem spolupracovníků může lépe vytvořit oporu,“ zmínil.

Malotřídky rodičům nabízejí to, co často hledají u soukromých škol:

Kombinace samostatné práce a intenzivních cvičení s učitelkou a spolužáky - na tom výuka v malotřídce stojí.
Malotřídky jako přežitek? Poskytují to, co rodiče hledají u soukromých škol

Problémem je i zastupitelnost. Ředitel školy v malotřídkách bývá často zároveň jediným učitelem nebo učitelem, který učí většinu předmětů. Náhlá nemoc, nutnost vzít si volno kvůli rodinným příslušníkům nebo nečekaným problémům? To v podstatě neexistuje. „Já jsem za těch 28 let, co jsem ve funkci ředitelky, podstatě nemarodila. Nemůžete si to dovolit. Musíte mít záskok, ten nahlásit na sociálku. To se ze dne na den udělat nedá,“ shrnula ředitelka základní a mateřské školy ve Vysoké Peci Ingrid Balážová.

Problém to není jen ředitelů, ale v případě malých škol i kuchařek nebo uklízeček. „Když máte jednu na celý provoz, náhradu sháníte hodně obtížně, natož na rychlo,“ doplnila Balážová. Administrativu by klidně jednomu superřediteli přenechala. „Je toho hrozně moc a bude jen přibývat, například elektronická spisová služba,“ řekla.

Malé školy jsou drahé

Podporu těmto plánům vyjádřili i zástupci informačního centra o vzdělávání EDUin. „Decentralizace školství je v Česku oproti zahraničí obrovská. Tento systém vychází draho, ředitelé jsou zahlceni hromadou věcí. Pokud vznikne jedna superředitelka pro několik malých škol, nemusí už třeba změnu zákona studovat dalších šest učitelek, jako je to dosud,“ přiblížil programový ředitel centra Miroslav Hřebecký.

Ekonomové zase upozorňují, že provoz malých škol je také zbytečně drahý. Platforma Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Svaz měst a obcí České republiky si nechaly vypracovat studii, která shrnula, že z hlediska úspornosti a efektivity by optimální velkost školy měla být dokonce pět tisíc žáků. Sloučením různých agend by se mohly podle odhadů ušetřit až dvě miliardy ročně.

Podívejte se, jak vypadá výuka matematiky v malotřídce:

Zdroj: Kamila Minaříková

Kolik by ušetřil sloučením ředitelských křesel stát ale zatím neví, zmiňují to i zástupci samospráv. „Ministerstvo sloučení škol pod jedno ředitelství prezentuje jako reformu, jež bude výrazně šetřit finanční prostředky, které jsou dnes do školství vkládány. Bohužel jsem ale zatím nikde neviděl vyčíslenou skutečnou úsporu, kterou by tento krok přinesl,“ zmínil předseda pracovní skupiny pro školství Sdružení místních samospráv České republiky Petr Halada.

Připomněl, že finanční zátěž nese především obec. „Ve většině případů stát hradí jen mzdy pedagogů a část mezd nepedagogických zaměstnanců musí doplácet obec ze svých prostředků,“ doplnil.

Některým ředitelům navíc představa slučování škol vadí. „Každá škola má jiné metody a přístupy k výuce. Ředitelé malotřídek si svoje školy hýčkají, znají děti dokonale. Kdo zaručí, že nový ředitel, v podstatě cizí člověk, nechá školu běžet dál a nebude do ní vnášet svoje vlastní vize, které vůbec nemusí být dobré?“ tázal se ředitel malotřídní základní a mateřské školy v Branticích na Bruntálsku Adam Šimůnek.

Jak jsou na tom čeští žáci se znalostmi?

Přijímací zkoušky na Mikulášském gymnáziu v Plzni.
Jak jsou na tom žáci v ČR? Přijímací zkoušky zvládají nejlépe ti z větších měst

Myslí si, že „superředitelem“ by se stal ředitel z větší školy. „Pak bych měl obavy o mateřinky, které k malotřídním školám patří a mají se školou společného ředitele. Protože ředitel z velké školy nemusí mít ke školce vztah vůbec žádný,“ poznamenal.

S tím souhlasí i předseda Halada. „Je potřeba si uvědomit, že spojování škol má i rizika – může se stát, že ředitel bude preferovat třeba jen jednu „budovu“ – svoji původní školu, což může přinášet spory do celého území,“ shrnul.