Jaké jsou scénáře na překonání recese, do které celosvětová ekonomika kvůli pandemii propadne?
Zabýváme se jimi v poradním týmu při Ústředním krizovém štábu. Pracujeme na první variantě, v níž bychom na to šli poměrně rychle, na druhé mírnější a na třetí více pozvolné, která počítá s prodloužením nouzového stavu z epidemiologických důvodů. Jsem přesvědčen, že jakkoli to je pro rodiny, podnikatele, živnostníky, menší a střední podniky bolestné, dá se to zvládnout. Máme výborný tým, sbíráme zkušenosti z celého světa, používáme komparativní metodu, věřím, že nabídneme rychle účinné scénáře.

Pokud by hibernace ekonomiky trvala tři měsíce, neměl by být problém ji nejen znovu nastartovat, ale i pozvednout do plusových hodnot?
Jedna naše skupina spolupracuje s epidemiology, neboť primární jsou stále zdravotní otázky. Musíme vycházet z co možná nejpřesnějších dat o nákaze, kde se nachází, jak se rozšiřuje, kde jsou její slabá místa. Když bude vláda zdatně pomáhat zaměstnancům a podnikatelům, aby se co nejméně zpřetrhaly jejich ekonomické vazby, restart může být poměrně razantní. Podniky, které jsou jenom v útlumu, se dokáží na nohy postavit rychle, na rozdíl od těch, které zkrachují a musely by začínat od základů.

Dělá to vláda zatím dobře?
Jde správným směrem. Musí přesvědčit celý národ, že udělá vše, co je potřeba, aby situaci vyřešila, tedy krátkodobě utlumila negativní dopady a střednědobě začala křísit ekonomiku. Naštěstí jsme mnohem méně zadlužení než Německo, Francie či Itálie, a proto si můžeme dovolit prostředky masivně uvolnit. A i kdybychom současný 30procentní dluh vůči HDP zdvojnásobili, pořád budeme jednou z nejméně zadlužených zemí na světě, takže finanční trhy nás budou vnímat jako bonitní klienty. Máme velmi dobrý ekonomický arzenál, který můžeme v krizi použít.

Při projednávání protikrizových opatření se ve sněmovně hodně mluvilo o absenci jízdního řádu, v němž by vláda řekla, jaká opatření přijme v různých variantách vývoje epidemie. Přimlouval byste se za podobný plán, který předestřel národu rakouský kancléř Sebastian Kurz?
Rozhodně ano. Jedna skupina našeho týmu se zabývá modelováním ekonomiky podle vývoje epidemie. Z toho budeme vycházet při přípravě návrhu uvolňovacích opatření.

Je pro správné rozhodnutí důležité mít co nejvíc testovaných lidí?
Určitě to doporučujeme. Potřebujeme vědět, kde se nákaza nachází a jak se rozšiřuje. Jedině tak můžeme navrhnout ekonomicky žádoucí opatření s co nejmenšími dopady, jež se týkají šíření nákazy.

Česko patří k zemím, kde se díky rychlé aktivitě vlády, epidemiologů a disciplinovanosti obyvatelstva podařilo držet epidemii pod kontrolou. Vy žijete ve Spojených státech, o nichž se totéž říct nedá. Jak se to přihodilo?
V ČR je skutečně třeba vzdát všem občanům čest za to, jak se k nákaze postavili. Jsme jedna ze zemí, kde se projevila silná občanská morálka, což neuvěřitelně pomáhá. Američané se k tomu také staví odpovědně, ale v USA zaspala vláda. Jsou tam tři instituce, které mají co dočinění s krizovými situacemi tohoto typu. Americká vláda byla například velmi aktivní při zvládání epidemie africké eboly. Z nějakého důvodu ale před dvěma roky rozprášila specializované jednotky uvnitř těchto institucí, takže teď jí chyběli odborníci. Kvůli tomu vznikl odklad čtyř až šesti týdnů, kdy se nákaza šířila velice rychle, aniž o tom byla veřejnost informována. To zpoždění má dalekosáhlé následky, které vidíme v počtu nakažených i zemřelých.

Češi převážně oceňují postup vlády, hnutí Andreje Babiše má rekordní voličskou podporu. Myslíte si, že prvotní nezvládnutí pandemie v USA se projeví v prezidentských listopadových volbách?
U amerických voleb sehrají roli dva faktory. Negativní spočívá v tom, že Trumpova administrativa zaspala, takže prezidenta hodně lidí kritizuje a nebude ho volit. Na druhé straně Trump chytře epidemii nazval válkou a v Americe je historicky zažité, že když prezident vyhlásí válku, velká část obyvatelstva ho automaticky podporuje. Tyto dvě tendence jdou proti sobě a těžko říct, jak se to vytříbí, zda to Trumpovi pomůže, nebo ho to porazí.

Bernie Sanders vzdal souboj o demokratickou kandidaturu. Proti Trumpovi se postaví Joe Biden. Jaké jsou jeho šance?
Biden má historicky značnou podporu a donedávna vedl před Trumpem ve většině důležitých státech. Teď je situace mnohem složitější. Trump je každý den v televizi a podává zprávu o vývoji situaci, zatímco Biden není skoro vidět. Ale určitě mu dodá vážnosti, že je nyní jediným protikandidátem a v určité chvíli se bude muset začít vyjadřovat velmi hlasitě a zřetelně. Teď ale z taktických důvodů mlčí. Z mého hlediska je nejdůležitější, zda Biden potvrdí svoji pověst výborného rétora, nebo zda už je za zenitem a v soubojích s Trumpem nebude tak zdatným oponentem.

Kdo vyjde z krize vítězně: Amerika, nebo Čína?
Data ukazují, že Čína je zhruba v měsíčním předstihu před USA i Evropou. Zásadní bude, jak rychle se tyto ekonomiky vzchopí. Pokud by se vzpamatovaly všechny stejně, respektive s měsíčním mankem pro USA a EU, nehrálo by to velkou roli. Pakliže by se Čína vzpružila rychleji, mohlo by to mít dalekosáhlé dopady ve smyslu důležitosti čínské ekonomiky. I to je jeden z důvodů, proč do toho musíme jít hodně razantně. Pro nás, jako otevřenou exportní zemi, je velmi důležité, abychom měli odbytiště a byli jsme připraveni znovu vstoupit na světové trhy.

Některé státy EU včetně Česka už dávají najevo, že evropský Green Deal bude výrazně utlumen, neboť všechny volné prostředky se musejí vrhnout na sanaci a obnovu hospodářství. Je z vašeho pohledu konec přechodu na zelenou ekonomiku?
V tomto ohledu nejsem tak skeptický. Oživení bude z velké části zahrnovat investice, které už jsou naplánovány a zahrnují ekologický aspekt. Moderní technologie se bez něj neobejdou. Hlavní důraz se pochopitelně bude klást na obnovu ekonomiky, ale ruku v ruce s tím půjde i rozvoj zelených technologií.

V obou expertních skupinách pracujících pro vládu je řada různě zaměřených ekonomů. Shodnete se například na tom, zda by měl stát převzít roli významného investora?
Podle mě to nebude nezbytné. Ale v extrémní situaci může v průběhu krize a oživování dojít k tomu, že některé podniky budou potřebovat pomoc, která půjde dál, než jsou půjčky a záruky. V tom případě je lepší, aby do nich stát kapitálově vstoupil, než aby je nechal zkrachovat. Až se situace zklidní, měl by akcie zase prodat a vrátit vše do původních kolejí. Obecně si myslím, že vláda by měla především vytvářet příznivé podmínky pro podnikání, v tom smyslu by navíc k výše zmíněným opatřením měla kupříkladu podporovat investice do dopravní infrastruktury, kde už je řada projektů rozpracovaných. Teď by to měla urychlit a tím ekonomiku stimulovat.

Na co by při tom neměla zapomenout?
Důležité je též řešit rostoucí problém druhotné platební neschopnosti. Vezmeme si příklad výpadků v příjmech vydavatelských domů – ať už z inzerce nebo přímých prodejů. Situaci zvládnou velká vydavatelství se silným majitelem či investorem v zádech, ale menší společnosti se mohou dostat do problémů s hotovostí. Tím pádem přestanou platit své závazky dodavatelům a hrozí, že se strhne lavina druhotné platební neschopnosti. To může přinést řadu problémů, například veřejnoprávní ČTK je závislá do značné míry na platbách za svůj servis od médií.

Vaše kolegyně z expertní skupiny Ilona Švihlíková mi řekla, že jedním z důsledků krize bude posílení lokálních ekonomik a větší soběstačnost v kritické infrastruktuře, ať už jsou to léčiva, ochranné pomůcky nebo zemědělské produkty. Vidíte to obdobně?
Je to tak. Všichni si nyní uvědomujeme, že kritické sektory musejí být v dostatečném dosahu, lokální. Neznamená to, že se vše bude opět vyrábět jen doma, ale pokud se udrží EU – a já doufám, že ano – přenesou se tyto důležité segmenty částečně z Asie do Evropy. V tomto smyslu bych očekával určitou deglobalizaci. Na druhou stranu očekávám jistou strukturální změnu, neboť hodně věcí se bude dělat digitálně, takže dojde k většímu online propojení a rozvoji moderních technologií. To zvýší míru globalizace.