Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.

Masopustní pochoutky na Smíchovské náplavce.
Půst už drží málokdo, ale masopust se slaví stále. Užít si ho můžete i ve městě

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust tak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

Zdroj: Deník/Stanislava Koblihová

V různých regionech Čech, Moravy a Slezska má různá jména: masopust, ostatky, šibřinky, fašank, voračky, voráčí, končiny či obecně karneval. Tradice na přelomu jara a zimy je tady letos opět. Znáte ale její historické pozadí nebo třeba význam jednotlivých masek?

Medvěd Nejtypičtější maska s nejstarší tradicí. Převlek byl původně vytvořen ze slámy a sena, nyní se však používají více realistické masky. Medvědovi byl odedávna přisuzován magický vliv. Ve své moci měl nejen úrodu, ale i plodnost. V některých oblastech se traduje, že výškou svého skoku medvěd ovlivnil vzrůst obilí, plodnost si zas ženy mohly zaručit tím, že si s medvědem zatančily.

Kobyla, šiml Dříve nechyběla v žádném masopustním průvodu. Často byla ztvárněná dvěma a více osobami. Dříve se tradovalo, že pokud při průvodu nikdo ze vsi kobylu nekoupí, bude ve vrcholné fázi masopustu poražena.

Smrt Symbolika masky smrti je jasná – představovala konec zimy.

Ženich s nevěstou Dříve se o masopustu skutečně konaly svatby a tradovalo se, že pokud je nevěsta počestná, tak do devíti měsíců porodí.

Laufer Ten prakticky vede celý masopustní průvod, ještě předtím však žádá starostu o povolení. Původně mohl plnit tuto roli zásadně pouze svobodný muž.

Průvod na listině UNESCO

Masopustní průvody s maskami na Hlinecku byly v roce 2010 dokonce zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Komise při výběru zohlednila, že v několika obcích v mikroregionu se masopustní průvod zachoval v téměř autentické podobě.

Podívejte se na letošní masopust ve Včelákově na Hlinecku:

Obchůzka po vsi tam má přísná pravidla co do počtu masek i jejich pořadí v průvodu. Jako první musí jít kobyla, poslední vždy ras. Dalšími maskami jsou laufer, žena, turek, slaměný, kominík či kramář. Masky se dělí na černé a červené, návštěvníci jsou bez výjimky potřeni sazemi. Průvod je v každém domě pohoštěn a na konci kobyla symbolicky vstane z mrtvých.

Rekordy kolem dobrot

Těsně před vyvrcholením masopustních svátků býval „tučný čtvrtek“, což byl poslední den před masopustním průvodem. Toho využili v Příčovech na Příbramsku, kde tamní řezník přesvědčil dalších asi 30 lidí, aby mu pomohli vytvořit rekordní tlačenku. Tradiční zabijačková pochoutka měla 27 metrů a 11 centimetrů a zapsala se do české knihy rekordů.

Masopust v Brné
FOTO: S maskou i bez. Brná se bavila při pátém veselém masopustu

Podle křesťanských tradic se má o masopustu sníst co nejvíce masných pokrmů, které zajistí sílu a hojnost po celý rok. K masopustu však patří i koblihy. V obcích, kde nedali dohromady k masopustnímu průvodu muzikanty, býval kdysi zvyk, kterému se říkalo „jalové pondělí“. Lidé se bez průvodu sešli v restauraci a tam popíjeli a dali si něco k snědku. Právě na základě této tradice pořádají v Putimově na Vysočině soutěž v pojídání koblih a Kamil Hamerský, známý jedlík mnohokrát zapsaný v české knize rekordů, tady dokázal sníst deset koblih za pouhopouhých 128 vteřin.

Jan Fiala z Ruprechtova na Vyškovsku vyrobil společně s přáteli v rámci oslav 550 let obce klobásu z plných 21 druhů masa. K výrobě bylo použito maso mufloní, klokaní, pštrosí, husí, jehněčí, bizoní, krůtí, kachní, králičí, losí, sobí, jelení, srnčí, kančí, daňčí, z tuňáka, hovězí, vepřové, kuřecí, bažantí a kozí.

Masopustní průvod.
Maškarní průvody vyrážejí do ulic. Poprvé projdou také brněnským Bronxem