Od Islandu po Ukrajinu. Prahu čeká v říjnu velesummit celé Evropy

Z velkých plánů českého předsednictví v Evropské unii kvůli ruské agresi proti Ukrajině mnoho nezbylo. Obrazně řečeno bude úspěchem, pokud Češi v čele Unie zajistí, aby Ukrajina ustála ruskou agresi a abychom v zimě měli čím topit a svítit.

„Předsednictví České republiky bude působit ve prospěch dosažení konsenzu ve věci udělení kandidátského statusu Ukrajině,“ uváděl dokument, v němž Česko v polovině letošního června představilo hlavní priority šéfování Evropské unii. Francie ale v samém závěru svého předsednictví Unie tento cíl Česku vyfoukla.

České předsednictví v EU: Začátek v Litomyšli je náhoda

A prosadila ho už minulý týden na summitu v Bruselu. „Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ uvedl na summitu francouzský prezident Emmanuel Macron, který se o kandidátský status Ukrajiny osobně zasadil. A přesvědčil o něm zbytek unijních lídrů. Spolu s Ukrajinou se podařilo status kandidátské země získat i pro Moldavsko.

Zároveň ale tento, ještě před nedávnem neočekávaný rázný krok Unie k rozšíření o tyto dvě postsovětské země rozladil další čekatele na členství. Především pak země západního Balkánu.

Současný stav rozšiřování EU.Zdroj: Deník

Bulharsko blokuje Unii

Zatímco v případě Ukrajiny nasadila Francie všechny páky, zanedbala otázku Bulharska. To svým vetem brání začátku vstupních rozhovorů mezi Unií a Severní Makedonií. A tím také i s Albánií, jejíž integrace do Unie je na tu severomakedonskou navázána. Když už se zdálo, že se podaří najít kompromis, padla v Bulharsku vláda a nadějím Tirany a Skopje byl konec. „Celá Unie jako rukojmí Bulharska – to není pěkný pohled,“ rozčilil se albánský premiér Edi Rama.

Na nějaký větší posun v integraci marně čekala i Bosna a Hercegovina. „Pro tuto zemi by byl kandidátský status podobným požehnáním jako pro Ukrajinu,“ vyzýval rakouský kancléř Karl Nehammer. Bohužel pro naděje Sarajeva marně.

Dvě třetiny Čechů dávají přednost svobodě před blahobytem, zjistil průzkum

Téměř s prázdnou odešla ze summitu i Gruzie, která přitom podala přihlášku ve stejných dnech jako Ukrajina a Moldavsko. A na členství je po ekonomické stránce připravena mnohem lépe než zmíněné dvě země.

Gruzii ale zlomila vaz napjatá politická situace a problémy s dodržováním demokratických pravidel. Podle závěrů summitu získá status kandidáta vstupu až po splnění dvanácti podmínek, převážně politického a právního charakteru.

Jak dál s rozšířením

Premiér Petr Fiala vidí v začínajícím českém předsednictví jednu velkou šanci. „Je to pro nás jedinečná příležitost, jak v Evropě nastolit témata, která jsou důležitá nejen pro naši zemi, ale i pro celou Evropu,“ uvádí Fiala.

A právě v Bruselu dostal od svých kolegů z unijní sedmadvacítky šanci to ukázat. Ve věci, kterou má Česko jako jeden z hlavních bodů své unijní politiky dlouhé roky. Tedy u rozšíření EU. „Lídři Unie mne také požádali, abych připravil koncept neformálního summitu v rámci takzvané širší Evropy, který by se mohl konat v Praze a kterého by se měly zúčastnit evropské země od Islandu po Ukrajinu. Nehledě na to, zda jsou členy Unie,“ uvedl po summitu Fiala s tím, že tento úkol přijal.

Česko v čele Unie uspěje, když zvládne krize, říká analytička Helena Truchlá

„Takový summit má určitě smysl,“ řekl výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. „Půjde na něm o zodpovězení otázky, jak to bude dál s rozšiřováním Unie. A současně se tu budeme bavit se státy z evropského okruhu, které nechtějí být členy Unie, jak dále spolupracovat,“ sdělil Dostál.

Zajímavé bude už to, koho Česko na summit pozve. „U zemí jako Island, Británie nebo Norsko mi to dává smysl, protože máme společné směřování. U zemí ze severní Afriky mi to naopak v současnosti smysl nedává,“ dodal Dostál.