Venkovní tréninky profesionálních sportovců budou možné od pondělí 20. dubna, rozhodla vláda. Trénovat budou moci v menších skupinách.

V pondělí mohou také vedle farmářských trhů otevřít i řemeslníci či autobazary. Od 11. května by pak měly začít fungovat provozovny do 1000 metrů čtverečních, autoškoly či posilovny. O další dva týdny později otevřou restaurace či kadeřnictví.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

„Harmonogram pro otevírání provozoven vychází z toho, že koronavirus bude pod kontrolou,“ řekl Havlíček. Nevyloučil změny podle epidemiologické situace.

Jako poslední se budou otevírat nákupní centra a provozovny nad 100 metrů čtverečných, restaurace, hotely, kulturní zařízení, hrady a zámky a umožní se svatby nad deset lidí a hromadné akce nad padesát lidí. 

Postupné otevírání škol

Podle ministra školství Roberta Plagy se výuka do škol v plném rozsahu do července nevrátí. Stát je plánuje otevírat postupně, nejméně počítá s návratem žáků 2. stupně ZŠ a středoškoláků. „Přijímací zkoušky na SŠ posuneme na červen, přesný termín pak bude stanoven podle situace," řekl Plaga.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zatím není na místě stanovovat termín, kdy už nebude povinné nosit roušku. Nařízení se totiž dle něj osvědčilo v boji s pandemií koronaviru. Uvedl také, že hranice se určitě neotevřou dříve než v červnu. Bude záležet i na situaci v jiných zemích. 

Roušky jsou nadále povinné

Náměstek ministra Roman Prymula dodal, že je třeba sledovat další vývoj epidemie a zajistit, aby nezačal skokově růst počet nakažených.

"Shodli jsme se, že v tuto chvíli nebudeme říkat žádný termín ukončení povinnosti (nosit roušky). Z našeho pohledu se roušky osvědčily jako velmi důležité opatření," řekl Vojtěch. Nošení roušek bude podle něj dál povinné s výjimkami, o kterých vláda a ministerstvo zdravotnictví rozhodly už dříve a které se týkají například řidičů nebo individuálního sportu.

Povolení volného pohybu bez roušek bude podle Vojtěcha záležet na dalším vývoji epidemie. Prymula dnes řekl, že podle aktuálních údajů o počtu nakažených má Česko šíření nákazy pod kontrolou a bylo možné přistoupit ke zmírnění některých restriktivních opatření. Uvolňování ale podle něj vláda opět zmrazí, pokud by počet nakažených začal prudce růst.

Prymula zmínil, že za razantní nárůst by považoval 400 nově nakažených za den. Zároveň upozornil, že toto číslo nelze vzít jako jediné kritérium, podle něj bude třeba sledovat i počty lidí na jednotkách intenzivní péče a lidí připojených na plicní ventilaci.

V úterý rovněž jednal Ústřední krizový štáb. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka lidé o velikonočním víkendu polevili v respektování vládních doporučení. 

 "Mrzí mě to, protože si myslím, že vyhráno rozhodně není. Mohli bychom se vrátit do horších časů, jakékoli riziko za to nestojí," uvedl po úterním jednání Ústředního krizového štábu.

Dvojnásobný počet přestupků

Podle policejního prezidenta Jana Švejdara byl počet přestupků oproti normálu až dvojnásobný. "Jednalo se o standardní případy, jako je nenošení roušek či popíjení alkoholu," konstatoval. O velikonočním víkendu provedli policisté 53 500 kontrol dodržování vládních nařízení, počet správních deliktů byl přibližně 3700.

"Na deset až dvacet procent poslali policisté do správního řízení, většinu řešili domluvou," upozornil Švejdar.  Podle Hamáčka je pravděpodobné, že se tato velikonoční nedisciplinovanost obyvatel odrazí v nárůstu počtu případů nákazy novým koronavirem. 

Na zajištění provozu domovů sociálních služeb, ve kterých bude prokázáno nakažení novým typem koronaviru, bude nasazena armáda. Rozhodla o tom vláda. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) bude moci být povoláno až 360 vojáků. Vláda již v minulosti rozhodla o nasazení vojáků na hranicích nebo o zapojení armády do tzv. chytré karantény. Nasazeno tak může být více než 4000 vojáků.

"V souvislosti s rizikem koronaviru pomůže zajistit provoz domovů sociálních služeb až 360 vojáků. Rozhodla o tom dnes vláda," napsal na twitteru ministr obrany. "Po hraničních přechodech a chytré karanténě je to další praktická ukázka toho, že armáda pomáhá, kde je třeba," dodal.

Návrh vládě společně předložili ministr obrany Metnar a vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vojáci by měli být oficiálně povoláni k záchranným pracím, v zařízeních provozovaných poskytovateli sociálních služeb budou vykonávat pomocné práce. Armáda tak do těchto zařízení nepošle zdravotníky, jak například před časem požadoval Kraj Vysočina.