Nad Evropu se sice v roce 1934 začínají stahovat mraky obav z hitlerovského Německa, ale pro Karla Čapka přichází v čistě osobní rovině šťastné období. Po letech, kdy ho vytrvale provázela zákeřná Bechtěrevova nemoc a hrozba invalidního vozíku, přichází zlom. Choroba se zastavila a spisovatel mohl konečně požádat o ruku herečku Olgu Scheinpflugovou, s níž ho pojil patnáct let dlouhý vztah.

Svatební dar

Na představení své nadané dcerky pozval svého tehdejšího kolegu z Národních listů Karel Scheinpflug. Čapka prý tak okouzlila, že navštěvoval hru, v níž hrála, opakovaně. Až po desáté repríze Olgu oslovil. Souzněli jak v názorech na umění, divadlo, tak na politiku.

Jenže temperamentní a sebevědomá dívka, navíc o dvanáct let mladší, nepadla do oka Čapkově matce Boženě. Svou roli při nabídce sňatku proto pravděpodobně sehrála i skutečnost, že v té době už spisovatelova matka nežila.

Karel Čapek
Karel Čapek. Tichý rváč, kterého mělo gestapo na seznamu hodně vysoko

Svatba slavného spisovatele a uznávané herečky, která se uskutečnila 26. srpna 1935, zaplnila společenské rubriky všech novin a časopisů. Čapkův švagr, podnikatel Václav Palivec, věnoval páru jako svatební dar k doživotnímu užívání usedlost blízko malé středočeské obce Stará Huť.

Prvotní rozpaky a nechuť mít vedle pražské vily, kterou obýval spolu s rodinou bratra Josefa, ještě další nemovitost zmizely, když se do Staré Huti vypravili. Už trochu sešlý empírový dům se jim okamžitě zalíbil, stejně jako zahrada se vzrostlými stromy a potokem, blízký rybník, jehož hráz chrání areál přírodním valem, i zalesněné kopce kolem.

Pohostinná Strž

Dveře letního zázemí, kterému začal Čapek říkat Strž, byly stále otevřené přátelům. Aby měli pohodlí, přibyly pokoje v přilehlém domku hajného i krytá veranda k posezení. Starosvětské vlídnosti pomáhal i starší nábytek, který spisovatel zdědil po rodičích. Podle vzpomínek Olgy se nesla domem vůně černé kávy, která byla pro hosty pořád připravená, a samozřejmostí bylo také stálé pohoštění.

Přijížděli kolegové Olgy z divadla – Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Hugo Haas i Adina Mandlová, stálým návštěvníkem byl vynikající novinář a vydavatel Přítomnosti Ferdinand Peroutka. S Čapkem ho pojilo hluboké přátelství. Společně zahradničili, sázeli stromy a keře, zkoušeli, prý celkem úspěšně, proutkaření.

Peroutka měl v podkroví dokonce svůj pokojík. Debaty o zhoršující se politické situaci stále víc provázely koupání, houbaření a výlety do okolí.

Ve svých sloupcích a komentářích, které se objevovaly v Lidovkách a Přítomnosti, se Karel Čapek stále více věnuje aktuálním problémům, nešlo jen o vzestup Adolfa Hitlera, nelíbilo se mu české odmítání pomoci uprchlíkům z Německa, varoval před útočným nacionalismem, nabádal ke slušnosti a pomoci lidem postiženým hospodářskou krizí.

Bouřlivé časy

Smrt prezidenta Masaryka, s nímž spisovatele pojilo dlouholeté přátelství, na podzimu roku 1937 je předzvěstí zlých časů. O rok později, v srpnu 1938, ničivá bouře a povodeň z protržené hráze přivodila zkázu Čapkově milované zahradě na Strži.

Jiřina Štěpničková před rokem 1941, tedy v časech své největší slávy
Jiřina Štěpničková jako "exemplář". Režim věděl, proč musí zničit život právě jí

„Když jsme večer seděli u večeře, ozval se ve tmě veliký praskot. Vyšli jsme ven a viděli, že v té rozmoklé půdě se skácela prastará, snad stoletá vrba. Připadalo nám to nějak symbolické. Blížil se Mnichov, německá agrese a my v tom pádu vrby viděli nějaké znamení. Zejména Čapek, který k tomu měl víc talentu než já,“ popsal Ferdinand Peroutka zážitek z jedné ze svých posledních návštěv. O měsíc později byla uzavřena Mnichovská dohoda, která pro Československo znamenala ztrátu Sudet.

Karel Čapek se pro mnoho lidí stal symbolem prvorepublikové demokracie, která najednou byla špatná, selhala a byla původcem všeho špatného. Světově uznávaný spisovatel, dramatik a humanista čelil nevybíravým útokům některých politiků i tiskovin. Výzvy k emigraci odmítal, pomoc nabízela dcera spisovatele Thomase Manna Erika jako vděk za podporu, kterou Čapek bez váhání poskytl jejímu otci i jeho bratrovi při útěku z Německa.

Svou milovanou Strž navštívil psychicky vyčerpaný Čapek naposledy na začátku prosince 1938, pokoušel se napravit škody na zahradě poničené povodní. Pravděpodobně zde se nachladil, a když se přidal zápal plic a zánět ledvin, přišel konec. Spisovatel zemřel ve věku čtyřiceti osmi let 25. prosince 1938, v den, kdy vyšel v Lidových novinách jeho poslední fejeton.

Památník Karla Čapka

Během nacistické okupace musela Olga odejít z Národního divadla, ale dům, kde prožila se svým mužem šťastné chvíle, udržela. Po komunistickém převratu mohla užívat jen mansardu v podkroví a jedinou místnost v prvním patře.

Brněnská vila Tugendhat
Vila Tugendhat oslavila 90 let. Jedno milionové tajemství střeží dodnes

Vytrvalá a cílevědomá žena po letech, až v roce 1963, dosáhla založení Společnosti Karla Čapka a zřízení jeho památníku na Strži. V roce 1967 se v Divadle na Vinohradech konečně dočkala své vysněné role – titulní postavy Čapkovy protiválečné hry Matka. O rok později její život ukončil infarkt.

Památník Karla Čapka si dodneška zachoval atmosféru doby, kdy tu spisovatel pobýval. Jako by se zastavil čas. V domě se zachovala část původního zařízení, část expozice je věnována Olze i Ferdinandu Peroutkovi.

Nejde však o muzeum pokryté pavučinami a prachem. Dům i zahrada žijí společenskými a kulturními akcemi, jak by si to jistě Karel Čapek přál.

Bílý dům u Sychrovského potoka

Usedlost s přilehlým rybníkem byla kdysi součástí velkostatku podnikatele a mecenáše Václava Palivce. Do příbuzenského svazku se slavný spisovatelem se dostal díky sňatku svého bratra, překladatele a básníka Josefa Palivce, s ovdovělou Čapkovou sestrou Helenou. Když se Karel Čapek oženil, poskytl podnikatel novomanželům dům se zahradou k celoživotnímu užívání.

V majetku rodiny Palivců je Strž ostatně do současnosti. Jádrem areálu je jednopatrová volně stojící vila, ukončená sedlovou střechou. Empírový dům z počátku 19. století prošel ve třicátých letech minulého století už zmiňovanými stavebními úpravami. Na pozemku se nachází také menší správcovský domek, někdejší hájovna, a bývalé stáje přestavěné na zahradní altán s pergolou, venkovní jídelna, kterou nechal postavit sám spisovatel.

Součástí areálu je Sychrovský potok. Za domem zahrada přirozeným způsobem přechází do volné otevřené krajiny.