Mám vnoučka postiženého autismem, který navštěvuje základní školu a po ní chodí do Medou. Párkrát jsem ho sem vedla, ale tak se mi tu mezi nimi zalíbilo, že jsem se rozhodla stát dobrovolnicí a trávit s nimi čas pravidelně. Teď už to byly tři roky.
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in
Ze začátku jsem pekla doma a nosila to sem. Od té doby, co v Medou ale máme vlastní troubu, kuchtíme přímo tady. Vaříme všechno, co vařím i doma. Navíc se snažíme využívat i suroviny z potravinové banky, třeba těstoviny. Říkají, že jim to chutná. Z toho mám velkou radost.
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in
Kromě vaření si společně i zpíváme a vyrábíme různé dekorace. Už jsme například šili, vytvářeli valentýnská srdíčka nebo třeba lepili kytičky na konve.
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in
Myslím, že si mě klienti Medou oblíbili. A já jsem ráda, že ještě nepatřím do starého železa a mohu být někomu nápomocná. Doma mezi čtyřmi zdmi bych nevydržela. Vždyť co je víc než něco, co člověk dělá s láskou a naplňuje ho to?
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in
Postiženým dětem je potřeba pomoci. Nezavírat je do ústavů, ale zařadit do běžného života. Každý by si měl uvědomit, že se jim nemůže jen smát, ale opravdu jim být nápomocný. Důležité je o různých postiženích také mluvit. Když to budeme mlčky přecházet, tak tím nikomu nepomůžeme.
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in
Pocházím z Koječína na Havlíčkobrodsku a několik let jsem bydlela v Havlíčkově Brodě. Do Humpolce jsem se přestěhovala před pěti lety na základě vnukova postižení. Na Brod jsem ale nezanevřela, stále tam občas jezdím na nákupy nebo na kafe za kamarádkami.
close info Zdroj: Deník / Jana Kudrhaltová zoom_in