Tak zní verdikt psychologů a psychiatrů, kteří vúterý svědčili před krajským soudem vHradci králové.

„Byl to škodič, který měl možnost dělat, to, co dělal. Pokud by ji neměl, tak by se tak zřejmě nechoval,“ vysvětlil psycholog Petr Goldmann.

Podle znalců Zelenka moc dobře věděl, co dělá a je za své činy plně odpovědný. Nebyla uněj zjištěna žádná duševní porucha, kromě poruchy osobnosti.

„Motiv, tak jak ho uvádí znalci je absurdní. Všichni jeho bývalí kolegové se shodli na tom, že si nikdy nevšimli, že by chtěl mít moc nad ostatními,“ poznamenal obhájce Zelenky Jan Herout.

Znalci řekli, že motiv dovodili ztoho, co jim Zelenka sámřekl.

„Od začátku nepředpokládal, že se na něj přijde. Když se tak stalo, byl velmi překvapen,“ uvedl psycholog Petr Goldmann.

Deprese se uobžalovaného objevily podle psychologů až vsouvislosti suvězněním.

„Obžalovaný depresivně zpracovává obavy zdlouhodobého trestu odnětí svobody. Kvůli tomu byl také dvakrát hospitalizován na psychiatrii vBrně,“ řekla soudu psychiatrička Vanda Valentová.

Jeho otec Bohumil Zelenka stále opakuje, že jeho syn trpí vážnou duševní poruchou a musí být podroben důkladnému zkoumání vústavu.

„Za to budu bojovat do posledního dechu,“ tvrdí Zelenka starší. Znalci ale uvedli, že uněj údajného heparinového vraha postačí ambulantní vyšetření.

Petr Zelenka vreakci na vystoupení znalců řekl, že sjejich závěry nesouhlasí:

„Posudky byly předem vypracovány tak, aby vyzněly vmůj neprospěch. NIkdo se nezajímal omé problémy.“

Psychologové zjistili, že Petr Zelenka vztahy vrodině prožíval vdospělosti více odtažitě, především kvůli nepřijetí jeho homosexuálního partnera ze strany rodičů.

„Nechtěl jsem, aby mi domů vodil nějaké Pepíky,“ přiznal Bohumil Zelenka.

UZelenky se podle posudku projevují narcistní tendence, kdy mu jde ozískání prestiže a ocenění vlastní osoby. Má snahu manipulovat se svým okolím.

Podle znalců nelze vyloučit ani to, že na něj mělo škodlivý vliv užívání alkoholu a léků, ale nebyl na nich závislý. Především litoval sám sebe, než pacienty, které poškozoval.

„Bral jsme je jako kus za kus,“ vypověděl Zelenka do policejního protokolu.

„Bral až deset lexaurinů denně. To spsychikou člověka musí zamávat. Stal se tragickou obětí svého povolání,“ zastává se syna Zelenka starší.

Odborníci pro Zelenku nenavrhují žádné ochranné léčení. Objevují se uněj některé příznaky takzvaného syndromu vyhoření. Kjejich vystupňování došlo nejspíše vposledním půl roce zaměstnání. Na druhou stranu se uněj objevují projevy pro syndrom vyhoření netypické, jako například snaha způsobit na oddělení rozruch, poměřovat se slékaři.

Podle znalců je Zelenka průměrně inteligentní člověk. Na první místě jeho hodnotového žebříčku je dobrá práce, poté vztahové zázemí. Vnitřní neuvědomovanou hodnotou je podle psychologů touha prožívat vzrušení a možnost ovládat ostatní. Pravděpodobnost resocializace (postupný proces začlenění do společnosti) je podle odborníků vpřípadě Zelenky snížen poruchou osobnosti, nízká zakotvenost vreálném životě a malý respekt kprávům ostatníchlidí.