Pelhřimovští policisté zadrželi devatenáctiletého muže zPelhřimova, kterému sdělili obvinění ztrestného činu šíření poplašné zprávy.

Podle pelhřimovského policejního ředitele Jana Peška napomohla krychlému dopadení výtečníka dobrá znalost prostředí, kterou uplatnili vyšetřující policisté.

„Na základě svědeckých výpovědí jsme měli několik podezřelých. Tento muž na sebe upozornil ivzápětí,“ poukázal Pešek na páteční incident.

Mladík při něm brutálně napadl vMěstských Sadech důchodce. Nejprve jej udeřil kamenem do zad. Poté mu zasadil několik ran klackem do obličeje a sebral mu mobil. Ani přepadení se však neobešlo beze svědka, zadržení pachatele se stalo otázkoučasu.

Muž, který si vyslechl obvinění ztrestných činů šíření poplašné zprávy a loupeže, je od včerejška ve vazbě. „Zadrženého nyní čeká vyšetřování ipro několik dalších skutků, zjejichž spáchání je podezřelý,“ nastínila policejní mluvčí Hana Kotková nejbližší program šiřitele bombové výhrůžky.

Lidé, kteří museli ve středu večer nedobrovolně odejít zdomovů, se bavili otrestu pro lapeného muže ivčera.

Někteří by mladíka nechali zavřít do vězení či na psychiatrii

„Určitě by měl zaplatit škodu. Také bych svolala všechny zdejší lidi před barák a pak bych sem toho kluka předvedla, aby viděl, komu nadělal potíže,“ pravila nahněvaně jedna zobyvatelek.

Pelhřimovský policista Pešek, který odhadl škodu na 150tisíc korun, nepotvrdil, že policisté budou na mladíkovi uplatňovat zaplacení planého poplachu.

„Nárokovat to může jihočeská policejní správa. Vtuto chvíli nemohu říci, že se tak stane,“ doplnil Pešek. Ten zároveň poděkoval všem účastníkům evakuace za vzornou spolupráci.

Manželé Cahovi, kteří výhrůžku zachytili a dodnes chodí kdomácímu telefonu sobavami, naopak projevili lítost.

„Nejdříve jsme také byli naštvaní. Co když se ale jednalo oojedinělý zkrat, který může tomu klukovi zkazit celý život,“ pokrčil rameny Emil Caha. „Určitě bych nejprve nechal pachatele vyšetřit,“ připojil se Zdeněk Lojka, který bydlí nedaleko.

Psychiatr Leo Procházka možnost zkratovitého jednání nevyloučil. „Člověk ve stresu může udělat věci, na které by za normálních okolností ani nepomyslel. Pokud soudní znalec dospěje knázoru, že trestný čin spáchal člověk spsychickou poruchou, může soud nařídit ochranné léčení,“ dodal Procházka.