Pacientům dal neordinované dávky léku Heparin, po kterém vykrváceli. V případě prokázání viny hrozí Zelenkovi až doživotí.

Soud i veřejnost čekaly na to, že Zelenka vysvětlí, jaký byl motiv jeho činu.

„Ta myšlenka přišla sama. Nevím, proč mě to napadlo. Nedokážu to posoudit. Asi se stalo něco s mojí psychikou. A proč heparin? Asi proto, že byl nejčastěji užívaným lékem. Někdy jsem to podal jednou, někdy dvakrát, nemohl jsem to zastavit. Nechtěl jsem ale nikoho zabít. Potřeboval jsem akci,“ řekl před soudem Zelenka.

Jednatřicetiletého Zelenku přivedlo do soudní síně šest členů justiční stráže. Na rukou měl pouta. Působil podlomeně. Pouta mu nechal soudce krátce po zahájení hlavního líčení sundat.

Děsila ho smrt mladých pacientů

Zelenka během výslechu přiznal, že si pamatuje pět lidí, kterým heparin píchl.

Obžalovaný Zelenka popisoval, co prožíval při práci na oddělení ARO a mluvil i o vztahu k pacientům.

„Nejraději jsem vykonával čtyři práce najednou. Lidi jsem léčil, nikoho jsem zabít nechtěl. Byli tak bezbranní. Všichni vypadali stejně. Nejhorší to bylo u mladých lidí, když umírali, bylo těžké se na to dívat. Někdy jsem se těch lidí bál, že mi ublíží, že mi dají facku, i když jsou na přístrojích,“ popsal Zelenka.

Na otázku soudce, proč pacientům nedal lék, který by jim pomohl, odpověděl: „Nenapadlo mě to.“

Soudce Jiří Vacek chtěl vysvětlit, proč Zelenka dnes u soudu tvrdil, že pacienty zabíjet nechtěl, když do policejního protokolu popisoval detaily, jak heparin podal, i to, že cítil nedotknutelnost, že ho nemůže nikdo odhalit.

Nátlak policie

„To bylo na nátlak policie, která se mi neustále snažila vnutit tento motiv,“ řekl Zelenka. Dále stále opakoval, že na něj policie vyvíjela psychický i fyzický nátlak a chtěla, aby nadiktoval šestnáct jmen pacientů, kterým heparin píchl.

Státní zástupkyně Lenka Faltusová řekla, že postup policie byl zkoumán inspekcí ministra vnitra a Zelenkovo trestní oznámení bylo odloženo a je součástí spisu.

„Je to právo obžalovaného se takto hájit,“ řekla Deníku Faltusová. Podle ní je obžalovaný Zelenka za své činy plně zodpovědný.

Soud bude pokračovat dnes. Vyslýchán bude jako svědek primář ARO havlíčkobrodské nemocnice Pavel Longin. Ten je pro policii korunním svědkem, protože činy Zelenky odhalil.

Dokonané vraždy Petra Zelenky a co o nich sám řekl

František Škvařil – Zelenka řekl: Pamatuji si ho, byl hubený. Dvakrát jsem dal heparin, necítil jsem žádné zábrany, ani uspokojení.
Marie Henslová – Zelenka řekl: Pamatuji si ji i vizuálně, menší, silnější. Jedenkrát heparin, výběr byl náhodný. Poháněla mě nedostižitelnost, že mě nemohou odhalit.
Pavel Tláskal – Zelenka řekl: Nepamatuji si jej. Jedenkrát heparin, náhodný výběr.
Jaroslav Kohlmayer – Zelenka řekl: Pamatuji si jej, silnější. Zemřel tři týdny po heparinu. Dal jsem mu ho dvakrát.
Ivo Řípa – Zelenka řekl: Toho jsem se dopustil, ale pána si nevybavuji. Jedenkrát heparin, pocity nedotknutelnosti.
Václav Nový – Zelenka řekl: Vizuálně si jej nepamatuji. Jedenkrát heparin, náhodný výběr. Zemřel dva až tři dny po podání heparinu.
Marie Šimůnková – Zelenka řekl: Silnější paní, dal jsem jí dvakrát heparin 25. srpna dopoledne kolem 13.00 až 14.00 hodin. Nevím, proč jsem to udělal. Ležala na lůžku číslo jedna, vrátila se ze sálu po tracheotomii v 15.00 až 15.30 hodin. Zemřela kolem 17.30 hodin.

Co ještě řekl Zelenka u hradeckého soudu

O zatčení:
Dva policisté mě bili. Nadávali mi do sráčů. Řvali na mě, kolik lidí jsi chtěl zabít. Řekl jsem, že jsem nikoho nechtěl zabít.
O domovní prohlídce:
Zabavili mi odborné knížky i 300 propouštěcích zpráv pacientů z nemocnice, které jsem sbíral pro své studijní účely. Byla to moje záliba, protože jsem se o to zajímal.
O pocitech při výslechu:
Stále jsem opakoval, že nevím, proč se to stalo, že bych potřeboval nějaký provaz a šel se oběsit.
O policistech:
Říkal jsem, že mi je to líto, ale oni stále opakovali, že jsem bezcitný vrah.
O pacientech:
Nikdy jsem neztratil cit k lidem. Dokázal jsem se vcítit do situace lidí i příbuzných a dokáži to i teď. Chápu jejich bolest.
O posudku na jeho osobu:
S posudkem se neztotožňuji, je neobjektivní. Všichni mě odsoudili za bestiálního vraha. Nikdy jsem se jako vrah necítil. Nikdy jsem nešel do práce s tím, že někoho zabiji.
O heparinu:
Potřeboval jsem účinnou akci, věděl jsem, že přijde lékař a rozdělí příkazy a bude se něco dít. Poslouchal jsem příkazy, a to bylo pro mě největší potěšení a radost.