Před Okresním soudem v Jihlavě to ve středu 10. června uvedla primářka z jihlavského zdravotnického zařízení Jana Toufarová.

„V pacientovi agresivita stále je, ale jeho nemoc se daří zvládat podáváním antipsychotik. Pacient si navíc velmi dobře uvědomuje, že je nemocný a musí se léčit. Dobře si je vědom i své agresivity, z které má sám obavu,“ vysvětlila soudu Toufarová.

Jihlavský soud ve středu poprvé po dvou letech rozhodoval o prodloužení nařízeného ochranného léčení v ústavní formě o další dva roky do 12. června 2022. Návrh na prodloužení podala nemocnice a soud tento návrh akceptoval. Rozhodnutí je pravomocné. Pavel T. k jednání nepřišel. Soud jeho účast nevyžadoval a podle Toufarové ani neměl zájem přijít.

„O tom, co udělal, stále není schopen mluvit. Na začátku se dokonce zmiňoval, že bratři obživnou. Teď už pochopil, že ne, ale i psychologové s ním musí mluvit prostřednictvím metafor,“ podotkla Toufarová. Například zlost vyjádřil tak, že si představuje chlapa s mačetou z níž kape krev.

Vnitřní hlasy

Pavel T. na své tři bratry zaútočil 28. října 2017. Osudnou noc vzal v kuchyni nůž a zezadu bodl jednoho z nich do zad. Druhý z bratrů (dvojče) se ho snažil bránit. Jenže Pavel T. byl rychlejší a několikrát ho smrtelně bodl. První napadený se mezi tím ukryl v koupelně. Když třetí z bratrů uslyšel ze svého pokoje hluk, šel se podívat, co se děje. Také on se snažil své bratry bránit, ale Pavel T. napadl i jeho a několikrát ho bodnul. Nakonec se mu podařilo utéct z domu do nedaleké hasičárny.

U soudu Pavel T. řekl, že ho k činu nabádaly vnitřní hlasy. Znalci tehdy jednoznačně konstatovali, že trpí těžkou formou paranoidní schizofrenie, proto byl uznán nepříčetným a poslán na léčební.

Pavel T. mimo jiné dostává pravidelně depotní injekce. I díky nim může podle Toufarové jednou za čtrnáct dní odjet k otci na celý víkend.

„Medikace a velmi vstřícný přístup pacienta nám dává záruku, že se nic nestane. Chápu, že to může pro laika znít zvláštně, ale pacient musel projít různými zkouškami, například zvládnutými vycházkami do města,“ uvedla primářka. I kdyby během pobytu u otce léky nebral, neměla by se u něj agresivita okamžitě projevit,“ ujišťuje Toufarová. Určité riziko ale přiznává: „V případě, že by sáhl po tvrdých drogách, pak by to na jeho stav mohlo mít negativní účinky.“

Brutální vražda v Pleasu

Pavel T. není na Vysočině v poslední době jediný, kdo má na svědomí vraždu a neskončil ve vězení, ale v psychiatrické nemocnici. Jde například o Vlastislava Růžičku, který v únoru 2016 brutálně zavraždil mladého kolegu během pracovní směny v havlíčkobrodském Pleasu. Také on měl postupně volný režim od vycházek po městě až po víkendové propustky za rodinou.

Naopak vražedkyně ze Žďáru nad Sázavou Barbora Orlová, která má na svědomí smrt studenta na střední škole, skončila v detenčním ústavu, kde je dodnes. Sice se každý rok ona i její matka snaží soudy přesvědčit, že by měla být umístěna v psychiatrické nemocnici, zatím ale zůstává v detenčním ústavu.

„Orlová byl trochu jiný případ, protože ona už měla za sebou pokus o únos dítěte a pobodání vychovatelky. Navíc ona si nepřipouštěla, že je nemocná a chovala se tak, že se jí dařilo před lékaři své problémy vynalézavě skrývat,“ vysvětluje psychiatrička Marta Holanová z Brna.