V tomto duchu vypovídal u pelhřimovského soudu muž, který se podle obžaloby stal obětí Jiřího Vacíře a Rudolfa Mojžíše. „Oba mě znali. Po Vacířovi jsem převzal humpoleckou ubytovnu, Mojžíš pro mě dříve pracoval. Věděli, že podnikám a mám peníze. Asi mě chtěli vydírat,“ vysvětloval muž, který se podle svých slov snažil z bitky na Tržním náměstí vycouvat.

„Nešlo to. Vacíř mě zasypával ranami, Mojžíš stál hned za mnou. To jsem ještě stačil uhýbat. Pak mě ale zatlačil do průjezdu obchoďáku, kde mě srazil na zem a zkopal. Když viděl, že mám dost, šel pryč a řval na přihlížející, že zabije každého, kdo proti němu půjde svědčit,“ vyprávěl podnikatel ve stavebnictví, který strávil kvůli několika tržným ranám na hlavě a četným zhmožděninám po celém těle týden na neschopence.

Druhý den se navíc s oběma obžalovanými viděl znovu. V noci jim totiž shořela auta a oni to považovali za odvetu výprasku. Prostřednictvím podnikatelova subdodavatele jej vylákali do Herna baru shodou okolností kousek od místa bitky.

„Jen jsem přišel, Vacíř mě ihned chytil do kravaty. Pak si sedli tak, abych nemohl utéci. A prý, že chtějí 600 tisíc korun náhradou za jejich auta, která jsem jim údajně nechal zapálit. Já přitom o ničem nevěděl,“ vypověděl svědek pod přísahou s tím, že na něm také vymáhali přiznání.

Přiznání ke žhářství nakonec nevymohli

Toho se ale nedočkali, ačkoliv mu vyhrožovali zastřelením či společným znásilněním jeho manželky.

Tyto věty potvrdil před soudem i spolupracovník, který podnikatele do baru přivolal. „Byli na něho hodně sprostí, hlavně Vacíř. Nejprve se obořili i na mě. Když jsem ale rázně řekl, že s tím nemám nic společného, nechali mě jít,“ sdělil svědek.

U barového stolku se poté odbývala debata bez konce. „Pořád po mně chtěli ty peníze. Tak jsem řekl, že je zkusím telefonicky sehnat. Náhodou mě napadlo zavolat známému z krajské kriminálky, který to pochopil a poslal do baru hlídku,“ vysvětlil způsob, jak se ze sevření vymanil. Poté ihned sebral manželku a i s dětmi a odjel bezmála na týden pryč.

Obžalovaní reagovali na jeho výpověď nevěřícnými gesty. Mojžíš se po celou dobu uchichtával, za což si vysloužil od soudce Jiřího Zacha pokárání. Vacíř pro změnu vzdychal, poté se dokonce nechal ze síně vyvést. „Ten člověk je naprostý lhář,“ křičel, když mu nasazovali pouta.

Jejich verze se ve stručnosti nechá označit za opak svědkovy výpovědi. Z „férovky“ neboli chlapské rvačky měl podle nich vyjít hůře Vacíř.
Obžalovaní zpochybňovali i další tvrzení svědků.