A nejednalo se o nějaký marginální dopad. Podle nejnovější studie, již v odborném časopise Demografie zveřejnil historik lékařství Harald Salfellner, se počet obětí v Česku pohybuje mezi 44 tisíci až 82,7 tisíce.

Při odhadu použil několik metod, například porovnání počtu zemřelých s předchozími roky, údaji pražského fyzikátu (zdravotního úřadu) či studiemi matričních záznamů.

Mírný příchod

Do českých zemí přitom podle Salfellnera nemoc dorazila v podobě první relativně mírné vlny v létě roku 1918. O několik týdnů později ale přišel další úder, který si vyžádal tisíce mrtvých. „Když v říjnu 1918 probíhaly oslavy k založení první Československé republiky a davy na ulicích jásaly, ležely tisíce nemocných s horečkou v posteli a bojovaly se španělskou chřipkou,“ píše historik.

Pandemie přitom zasáhla jak chudé, tak ty bohatší. A nevyhýbala se ani známým a slavným. Ve světě to byl například básník Guillaume Apollinaire či malíř Egon Schiele, jehož matka pocházela z Českého Krumlova, kde on sám často pobýval. U nás to pak byl malíř Bohumil Kubišta. Salfellner pak připomíná osud rodiny slavného českého básníka.

„V polovině října 1918 oznámil pražský tisk zprávu o úmrtí osob blízkých Jaroslavu Vrchlickému, zemřelému před šesti lety – jeho mladšího bratra, dále básníkova syna a snachy, jednoho z právě narozených vnuků-dvojčat a jejich hospodyně,“ cituje studie knihu Velké dějiny zemí Koruny české.

Kombinace nemocí

Nemoc se od současné nákazy covidu-19 v mnohém lišila. Nyní jsou ohroženi starší lidé. Tenkrát byla ohrožena i jiná skupina. „Virus často zabíjel mladé, do té doby zdravé lidi,“ řekl před časem pro Český rozhlas epidemiolog Rastislav Maďar. Podobně jako nyní koronavirus i španělská chřipka často zabíjela v kombinaci s dalšími nemocemi.