Makulární degenerace nás nejčastěji oslepuje. Nový lék přináší obrovskou naději

První pacient, který inovativní lék u nás dostal, je Jaroslav Forman, 77letý lékař z Berouna. Ten říká: „První obtíže jsem začal pozorovat asi před třemi měsíci, kdy jsem měl pocit zhoršeného komfortu vidění. Musel jsem více zaostřovat, začal jsem hůře číst titulky v televizi a poté jsem zjistil, že se objevil flíček v levém oku. Zkontaktoval jsem svého očního lékaře, který mi zjistil pravděpodobnost věkem podmíněné makulární degenerace.“

Degenerace makuly:

Lékař pana Jaroslava odeslal na oční kliniku Lexum, kde se ho ujala Martina Rubešová, vedoucí lékařka Aplikačního centra oční kliniky Lexum Praha Budějovická, a provedla aplikaci nového léku – injekčně přímo do sklivcového prostoru. Zákrok trval jen pár minut.

Méně dávek léku a větší naděje

„Tento zcela nový biologický lék může nejen zlepšit zrak pacientů, ale také snížit zátěž při léčbě menším počtem injekcí v průběhu času v porovnání se stávajícími přípravky,“ dodává doktorka Rubešová.

Lék kombinuje dvě vysoce účinné látky, které se vzájemně doplňují a napomáhají zastavit rozvoj onemocnění. Díky nim je léčba mnohem účinnější. Jejím cílem je zastavit postup onemocnění a zmírnit jeho projevy. Možnost vrátit zrak zcela do normálu zatím neexistuje a bez léčby se vidění postupně zhoršuje až nakonec člověk zrak ztrácí úplně.

Jak pečovat o kontaktní čočky? Mnoho lidí to dělá špatně a riskuje ztrátu zraku

Jak se pozná, že by oči mohla postihnout makulární degenerace? K projevům patří zhoršení zrakové ostrosti, pokřivení obrazu, nový stín v centru nebo blízko centra zorného pole. V České republice onemocněním trpí víc než 100 000 lidí a je léčena pouze necelá pětina z nich.

V České republice je podléčenost VPMD dlouhodobě velmi vysoká. Ve srovnání s průměrem zemí Evropy se u nás léčí třikrát méně pacientů. Oproti Německu a Velké Británii čtyřikrát méně, a vůči Švýcarsku dokonce šestkrát méně pacientů.

Otestujte si svůj zrak

„Aby se nemoc u co největšího počtu pacientů zachytila včas, je třeba, aby lidé chodili na pravidelné kontroly ke svým spádovým oftalmologům. Důležité je pravidelně samovyšetřovat zrak za pomoci Amslerovy mřížky. Zásadní je také získat při potížích včasný termín k specializovanému vyšetření v aplikačním centru, kde musí po diagnóze lékaři rychle začít s novou léčbou, odborně se nazývá antiVEGF terapie,“ upřesňuje docent Libor Hejsek, viceprezident České vitreoretinální společnosti a hlavní lékař Vitreoretinálních a aplikačních center sítě očních klinik Lexum.

Omezující jsou finance i pozdní záchyt

Důvodů, proč je u nás tak omezená aplikace oči zachraňující léčby VPMD, je podle generálního ředitele a předsedy představenstva Lexum Michala Krejsty několik: Samoplátci často nejsou ochotni si tuto léčbu platit sami, zdravotní pojišťovny ji ale proplácejí jen u určitých přesně stanovených indikací.

Záněty očí, otoky a alergie kvůli nevhodným dárkům? Lékaři upozorňují na rizika

„Leckdy chybí aktivní screening makulární degenerace u terénních oftalmologů, takže se nemoc zachytí v pozdějších stádiích, kdy už je na zahájení léčby pozdě. Sami pacienti také často přicházejí k očním lékařům pozdě a léčba by pak už u nich neměla potřebný efekt,“ vysvětluje některé z důvodů Michal Krejsta.

Dalo se jen čekat na oslepnutí

Dříve byla diagnóza vlhké formy VPMD často jasným rozsudkem k brzké částečné nebo úplné slepotě. „Do roku 2003 jsme museli pouze sledovat, jak naši pacienti přicházejí o zrak a stávají se z nich prakticky slepí,“ říká docent Hejsek.

„Naše možnosti byly omezené. Dalo se nedělat nic a doufat, že vznikající jizva bude malá a pacientovi zbude alespoň částečně použitelné vidění. Další možností bylo "popálit" postiženou část sítnice laserem, pokud byla vlhká forma přesně v centru, což je opravdu velmi časté, pak ale ztratil pacient ostrost vidění hned, a ještě se nemoc časem znovu aktivovala a rozrůstala se na sítnici do stran,“ dodává. 

Prevence makulární degenerace pomocí stravy:

Také šlo ošetřit oko laserem, který nepálí. Tento typ laseru ovšem poškodil vrstvu pod sítnicí, cévnatku a urychlil rozvoj jizvy, opět s nejistým efektem na dlouhodobou stabilizaci nemoci. Účinná moc nebyla ani fotodynamická terapie, nejmodernější typ laserového ošetření, při němž se uzavřely cévy nově prorůstající sítnici a cévnatku.

Výhodnější a šetrnější léčba

Dnes je možné léčbou nemoc nejen zastavit, ale též zlepšit subjektivní vidění zmírněním projevů a nově také prodloužit intervaly mezi dávkami injekcí. Dosud intervaly aplikace biologické léčby závisely na tom, jak na ni pacient reagoval. Někteří pacienti potřebovali skutečně mnoho injekcí v pravidelných intervalech.

Milion Čechů má kvůli cukrovce ohrožené oči. Pomoci jim může jediná fotografie

Nová léčba nabízí počáteční nasycovací fázi, což jsou čtyři injekce v měsíčních intervalech, dále se lék aplikuje většině pacientů ve tří až čtyřměsíčních intervalech. To je mnohem výhodnější a i šetrnější. Po zklidnění nemoci zůstává pacient i nadále pod lékařským dohledem.

Léčbu již platí pojišťovny

Zatímco dříve si museli biologickou léčbu pacienti platit sami, nyní je v aplikačních centrech hrazena zdravotními pojišťovnami. „Kromě našich klinik je možné úhradu pojišťovny využít také v rámci vybraných nemocnic a dalších aplikačních center,“ upřesňuje docent Hejsek. Těch je zatím málo, jen 27, takže čekací doby na aplikaci léku jsou někdy až půl roku.