Jeho sbírka je největší v Evropě, proto byla zapsána před dvěma lety i do české knihy rekordů agentury Dobrý den Pelřimov. Kromě zapalovačů jsou v muzeu k vidění i staré kafemlýnky, tužky a budíky.

Miloslav Jan Šnek je rovněž členem mezinárodního spolku sběratelů a jeho jméno je mezi sběrateli pojem. „Proto víme s vysokou jistotou, že je jeho sbírka skutečně unikátní,“ řekl o Šnekově sbírce místostarosta Přibyslavi Michael Omes. „Začal jsem zapalovače sbírat už jako kluk, po válce, to mi bylo pouhých deset let,“ svěřil se sběratel. Tehdy bydlel v bývalých Sudetech v Rumburku. Chodil s ostatními kluky na smetiště a sbíral tam ledacos. Taky nacházel staré zapalovače. „Už tenkrát se mi líbily. Obdivoval jsem jejich vzhled a materiál, originální zpracování,“ zdůraznil.

Bitvu z roku 1809 o obec Dobšice, ale i o celé Znojmo si připomněli příznivci vojenské historie kolem spolku Acaballado.
V Dobšicích hřměla napoleonská děla. Rekonstrukce bitvy přilákala stovky lidí

Později se sbírání zapalovačů pro tehdy zvědavého kluka, stalo vášní. Jan Šnek jim začal rozumět. „Ony totiž mají duši. V každém z nich je ukrytý nějaký lidský příběh,“ vysvětlil. Za nejcennější kousky považuje Jan Šnek zapalovače z druhé poloviny 19. století. Ty ještě fungovaly na benzin. „K těm nejobdivuhodnějším patří zapalovače, které patřily československým legionářům v Rusku. Vyráběli si je sami, na jednom je dokonce jméno majitele Jan Sova, hudebník, Praha. Ve sbírce mám i zapalovače, které používali francouzští legionáři v Africe. Pro ty je často typický motiv palem,“ popsal sběratel svoje nejlepší úlovky.

Jan Šnek je sběratel. Takže nevyměňuje a neprodává. „Mám třeba stolní zapalovač z roku 1932 z Mexika, který má 410 gramů stříbra. Dnes se jeho cena pohybuje v desítkách, ale já bych ho nedal. A výměnou nic nezískám,“ konstatoval. Další zajímavé kousky získává na sběratelských aukcích, jezdí do Francie, Švýcarska nebo do Německa do Krefeldu či Offenbachu. Tam se se sběratelů sejde vždy tak patnáct až dvacet z celé Evropy.