Výše poplatku se neměnila od roku 2014, celou dobu zůstávala na 480 korunách, předtím se platila pětistovka. Jedním z důvodů snížení poplatku v roce 2014 byla motivace k co nejlepšímu třídění. „I když v této oblasti patří Okříšky stále mezi ty aktivnější, v letošním roce se na ekonomice systému negativně projevila situace na světovém trhu s odpady,“ předeslal tamní starosta Zdeněk Ryšavý.

Poté, co Čína ukončila odběr vytříděných plastů a některých dalších komodit z Evropy, došlo k prudkému poklesu cen vytříděných odpadů. Na to musely reagovat firmy v odpadovém hospodářství, včetně společnosti ESKO-T, která sváží odpady i z Okříšek. „Náš poplatek 520 korun je však opět nižší než v okolí - v Lukách nad Jihlavou je to 550 korun, v Brtnici 576 korun, v Jaroměřicích nad Rokytnou 600 korun a v Třebíči 648 korun na osobu a rok,“ vypočítal Ryšavý.


I v Moravských Budějovicích už lidé chodí platit za odpad, do peněženky sáhnou pro 600 korun za osobu, stejně jako loni. „A nejspíš dojde k diskuzi, zda poplatek příští rok nezvýšíme. Nebál bych se politicky toto téma otevřít. Donedávna jsme totiž za vytříděný odpad dostávali peníze, od loňska ho ale naopak musíme zaplatit, je to 1,50 koruny za kilogram,“ upozornil budějovický starosta Vlastimil Bařinka.

Co je oběhové hospodářství?

Stručně řečeno se zaměřuje na prodloužení životního cyklu produktů a na co nejmenší vznik odpadu. Je snaha posunout se od modelu vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů. Evropský parlament tlačí mj. na prodloužení životnosti výrobků a boj proti jejich plánované poruchovosti a zastarávání. Sílí i tlak na výrobce, aby vyráběli jen recyklovatelné obaly a aby jich bylo minimum. Jinak řečeno – aby každá drobnost zbytečně nemusela mít svůj sáček.

Zdroj: Evropský parlament

Pavel Gregor, jednatel společnosti Esko – T, která mimo jiné provozuje třídicí linku a skládku komunálního odpadu v Petrůvkách, potvrdil slova starostů Okříšek i Budějovic.

„Od poloviny loňského roku za vytříděný plast obcím neplatíme my, ale platí ony. Za tunu odebraného plastu zaplatí 1500 korun. Souvisí to se zmíněnou Čínou, která od roku 2017 výrazně omezila dovoz tříděného odpadu, odbyt vázne už dva roky. A souvisí to i se stavem zpracování plastů v Evropě, kde na to nejsou kapacity,“ řekl Gregor.

„Výkupní ceny plastů pro nás jako ty, kteří ho přijmou a chtějí prodat dále, klesly v poslední době na 50 procent. Stát pro zlepšení nedělá nic. Není třeba žádná podpora poptávky po výrobcích z recyklátů, lacinější je stále betonový obrubník než ten z recyklovaného plastu,“ doplnil Gregor.

Je vůbec tedy pro obce a obyvatele nadále zajímavé třídit plasty? Úhly pohledu jsou podle Gregora dva. Jednak ekologický, který je jednoznačně pro - šetří se planeta, přírodní zdroje, snižují emise a energie. A pak ekonomický. „Kde se opět vracím k myšlence státní podpory výrobků z recyklátů, jež chybí a může působit jako demotivace třídit. Situace by se mohla postupně zlepšovat zavedením tzv. oběhového hospodářství do legislativy a života společnosti,“ dodal Pavel Gregor.

Poplatky za odpad ve velkých městech na Vysočině

Základní poplatky pro rok 2019 se nemění (osoba/rok)

Jihlava 680 Kč, při plnění motivačního programu úleva 95 Kč (celkem vyberou za rok 29,6 mil. Kč)

Třebíč 648 Kč (celkem vyberou za rok 23 mil. Kč)

Havl. Brod 600 Kč (celkem vyberou za rok 13,5 mil. Kč)

Žďár n/S 580 Kč (celkem za rok vyberou 12 mil. Kč)

Pelhřimov 650 Kč (celkem za rok vyberou 9 mil. Kč)

Zdoj: jednotlivé MÚ