„Vysočina je rájem nejen pro horské kolo, o němž tvrdím, že se bez něj nedá žít, protože dává člověku neskutečnou volnost a svobodu, ale také pro silniční cyklistiku. Provoz na Vysočině je přece jen o něco menší než v některých dalších částech republiky, což je pro cyklisty jedním z velkých plusů,“ potvrdil Radek Jaroš.

Jednou z nejvyhledávanějších cyklistických lokalit je Novoměstsko, které v posledních letech proslavily závody horských kol a zejména singletracky, jež vznikly ve sportovním areálu Vysočina Arena. „Musím ale podotknout, že bohužel jsem byl vloni strašně zklamaný jejich údržbou. Takto ztrácí glanc, který získaly hned na počátku své existence. Doufám, že letos se to zlepší, byla by škoda, kdyby do Nového Města na Moravě milovníci horských kol přestali jezdit,“ poznamenal Radek Jaroš.

V Kraji Vysočina mohou cyklisté využívat tisíce kilometrů značených cyklistických tras. A každý rok vznikají další a další. Například na Třebíčsku byla před nedávnem otevřená cyklostezka mezi Hrotovicemi, Dalešicemi a Valčí. Nabízí se tak pěkný výlet z Třebíče se startem u polikliniky Vltavínská. Odtamtud je možné pokračovat po cyklostezce číslo 401 směr Střítež a Klučov – na Klučovské hoře překvapí cyklisty krásný výhled do kraje. Trasa dále pokračuje přes Lipník, Zárubice a Odunec do Hrotovic, za nimiž se pak výletníci mohou rozhodnout, zda zamířit na zámek do Valče, do Postřižinského pivovaru Dalešice nebo přes Stropešínský most až do Autocampu Wilsonka na Dalešické přehradě.

S novinkami se milovníci cyklistiky setkají také na Jihlavsku. Během minulého roku byla v krajském městě otevřena další část oblíbené cyklostezky Havlíčkova – Helenínská, která je součástí cyklotrasy z Jihlavy přes Třebíč až do rakouského Raabsu. Prodloužená cyklostezka nedaleko centra Jihlavy je díky svému asfaltovému povrchu vhodná i pro in-line bruslaře. Odpoledne tam tráví nejen sportovci, ale i maminky s kočárky.

Za novým úsekem cyklostezky se však cyklisté musí vracet na frekventovanou silnici a část po ní ujet. To by se však mělo do budoucna změnit. Vedení jihlavské radnice totiž plánuje vystavět poslední část cyklostezky nad řekou Jihlavou.

Ani Humpolec nezůstává, pokud jde nabídku pro cyklisty, pozadu. Tamní informační centrum připravilo na letošní rok cyklovýlety a slibuje, že díky nim mohou zájemci navštívit nejen známé kulturní památky a turistické cíle, ale také místa dosud neobjevená a nedotčená civilizací. Cyklovýlety míří na vrcholy Melechov a Křemešník nebo do zaniklé obce Zahrádka. „Já raději než po značených cyklotrasách jezdím po lesních a polních cestách, kde často narazím na zajímavá místa, která bych jinak nenašel. Nabídka humpoleckého infocentra vypadá velmi lákavě, zvláště ta slibovaná místa dosud neobjevená a nedotčená civilizací,“ podotkl František Sobotka ze Žďáru nad Sázavou.

Nové trasy, které pro něj znamenají výzvu, vyhledává také novoměstský horolezec. „Snažím se jezdit do všech koutů, často se pouštím po neznámých cestičkách. Chci poznávat i jinou Vysočinu než tu, kterou mám doma. Jedu tam, kam mě oči zavedou, baví mě objevování,“ přiznal Radek Jaroš.

Ne všichni ovšem volí dobrodružné trasy. Mnozí raději zůstávají takříkajíc při zemi a dávají přednost místům, která jsou dobře značená a o nichž vědí, je nikdy nezklamou. Takovým místem je například cyklisty opěvovaná trasa Sázava – Přibyslav. „Tam je to nádherné. Člověk jede mezi lesy, okolo jsou vidět skály. Tahle cyklostezka se opravdu podařila. Líbí se mi asi nejvíce ze všech značených tras. I když musím říct, že si také vybírám někdy cesty, které sice nejsou značené, ale které mám rád. Například cesty vedoucí okolo Vírské přehrady, cesty u Jimramova nebo Dalečína,“ řekl Jiří Plocek z Rokytna u Nového Města na Moravě, který každý rok na kole najezdí mezi čtyřmi až sedmi tisíci kilometry.

„Na kolo nasedám, jakmile sleze sníh. A slezu až ve chvíli, kdy začne padat další,“ řekl s trochou nadsázky Jiří Plocek.

Cyklostezky ale neslouží vždy jen cyklistům. Důkazem je již zmíněná trasa z Přibyslavi do Sázavy, která je hodnocena také jako nejlepší cyklostezka pro in-line bruslení v kraji. Například Věra Jakešová z Havlíčkova Brodu tam jezdí bruslit minimálně třikrát do týdne. „Vyzkoušela jsem cyklostezky u nás i v cizině, třeba ve Vídni, ale nikde nebyl tak kvalitní povrch jako v Přibyslavi,“ netajila se nadšením bruslařka.

Stezka je dlouhá 9,3 kilometru a nabízí průjezd nádhernou přírodou, kde se střídají úseky vedoucí úzkými soutěskami vystřílenými do skály s hustým lesem, rozlehlými loukami, lávkami nad řekou Sázavou a podjezdy pod mosty paralelně vedoucí rychlíkové trati. „Profil trasy má směrem od Přibyslavi k Sázavě stoupající charakter. Rovinky i neznatelná klesání jsou střídány s méně či trošičku více znatelným stoupáním. Nejedná se však o nic nevybruslitelného. A zpátky to po celou dobu také nepojede úplně samo,“ usmála se Věra Jakešová.

Mnohé dobře upravené cyklostezky mohou využít také handicapovaní. Na invalidním vozíku nebo na handbiku mohou vyrazit třeba na stezku spojující Pilskou nádrž ve Žďáře nad Sázavou, Polničku a Velké Dářko. Zajímavostí této trasy je netypické označení zemské hranice mezi Čechami a Moravou, které tvoří sousoší od Michala Olšiaka - lev, hraniční kámen a orlice. A ani novoměstské singletracky se neotáčejí k handicapovaným zády. Jedna z tamních značených tras je určena právě jim.