Vylomeniny na Půlnoční mši? Ty už se dnes nedějí, říká farář

„V něčem je vlastně dost stejná jako řada jiných v průběhu roku. Ale v něčem se samozřejmě liší. Ve složení publika,“ říká Holík, kterého znají rovněž lidé z Jimramova a okolí, kde působil předtím, než přišel do Třebíče, přičemž začínal ve vesnicích na Tišnovsku.

Má za sebou také zkušenost vojenského kaplana, zažil Vánoce i na misi v Bosně. „Při půlnoční mši jsou v kostele lidé dvou kategorií: co chodí pravidelně a pak ti, kteří přijdou jednou za rok a říkají – ke Štědrému dni to zkrátka patří,“ vypozoroval Holík. Lidé ještě chtějí slavit svátek, být pospolu, nechce se jim jít spát moc brzy, i to hraje roli.

Změna za 30 let od revoluce? Bohoslužby jsou velmi klidné. „Dřív chodilo hodně návštěvníků opilých, dělali různé vylomeniny a vchody do kostelů se musely hlídat. Dnes přicházejí hlavně proto, že chtějí zažít to prostředí. A hledají duchovní rozměr, něco hlubšího, i když to neumějí přesně pojmenovat,“ ví Holík.

Právě k těmto lidem se snaží při Půlnoční mši promlouvat. „Ve svých slovech dávám najevo, že jsme rádi, že přišli, že nechceme najednou moralizovat a kázat, proč nechodí během roku. A že jsme vděčni, že jsou s námi,“ říká. 

Pomáhá, že na stolcích u vchodů jsou vánoční přání, farář pozve na další akce spojené s Vánocemi. Přitažlivé jsou i betlémy v bazilice. Jeden je tradiční třebíčský papírový, druhý je moderní vyřezávaný ze dřeva.

Půlnoční začíná v deset hodin, ale už o půl desáté se zpívají koledy. Potom se celý kostel zhasne a postupně se rozsvěcují stromky, až je prostor celý ozářený, což je moc hezké. A na závěr je po hodinové mši pohoštění – svařené víno, čaj, cukroví.

Vánoce jsou spojeny s narozením Ježíše a křesťanství je stále hluboko v lidských srdcích. Lidé vnímají víc, než by se zdálo, že jsou to svátky nejen o dárcích a cukroví. Ale i o prožití společenství s druhými. „Byl jsem nedávno v bance a když jsem se představil jako farář z baziliky, paní za přepážkou mi říká: už se moc těšíme na Půlnoční,“ přidává historku. 

Vzpomíná na atmosféru v Jimramově na Žďársku, kde je krom katolíků i silné zastoupení evangelíků. „Ti mívají bohoslužbu 24. prosince už odpoledne. Pak pamatuju na takzvané troubení, kdy se troubily a zpívaly koledy na jimramovském náměstí. Následovala večerní bohoslužba v katolickém kostele, kam zavítali i někteří evangeličtí křesťané.“ A pak bývalo pohoštění na faře. Jakub Holík měl na starosti tři farnosti, ale půlnoční byla jen jedna. Takže se v Jimramově scházeli a potkávali lidé z vesnic z širokého okolí.

On sám vyrůstal v křesťanské rodině v Brně-Řečkovicích. „Postili jsme se celý den, byli jsme čtyři sourozenci. Na štědrovečerní večeři přišli babička s dědečkem, takže nás u stolu sedělo osm. A ještě předtím jsme vždycky odpoledne šli zapálit svíčku na hřbitov.“ Půlnoční některé roky strávil v kostele na kůru. To když maminka doprovázela pěvecký sbor hrou na varhany. Otáčel stránky v notách a dával rejstříky.

Na Vánocích je podle jeho názoru hezké právě ono křesťanské poselství o narození Spasitele. Kdo je vnímavý, touží tento rozměr do slavení dostat. Hledá radost, naději a třeba i víru. Proto míří na Půlnoční. „Řada lidí už na Štědrý den bilancuje celý rok. A děkuje za všechno, co se podařilo,“ shrnul farář Jakub Holík.

Senioři dostanou pod stromeček pobyt na táboře

Také na Jihlavsku Dobrý anděl pomáhá rodinám v nouzi

Skupina Lucie ohlásila svou jihlavskou zastávku