„Pocházím z Nového Města na Moravě a chtěl jsem ho ukázat i svému synovi. Asi to nebyl nejlepší nápad, je to tu dost děsivé. Připomíná mi to válečné filmy, hlavně začátek protektorátu. Není to to, co jsem si z města pamatoval. Dříve žilo. Teď je mrtvé. To ale není jen problém Nového Města,“ poznamenal Petr Kalášný z Brna.

„Všude je to podobné. Ani Brno na tom není lépe. Budeme to muset nějaký čas vydržet,“ dodal.

Lidé na Žďársku berou vládní opatření vážně. „Pivo mám doma, takže do hospody nemusím. Namísto kina si pustím televizi. Dá se to vydržet, nakazit se koronavirem by bylo horší, ne?, odpověděl otázkou Milan Krejčí z Nového Města na Moravě.

Ilustrační foto.
Koronavirus zavírá i kostely, bohoslužbu nahradí televize, radio a internet

Také další lidé souhlasí se omezeními, které mají vést k pomalejšímu nárůstu nakažených a k jeho úplnému zastavení. „Uzavření muzeí a kulturních zařízení se mi sice moc nelíbí, ale chápu, že je to potřeba. Respektuji to a trávím co nejvíce času v kruhu rodiny,“ řekla Jana Lhotská ze Žďáru nad Sázavou.

Snad nejméně se situace dotýká dětí. Ty si zábavu dokážou vždycky najít. „Je mi to docela jedno. Chodím ven, jezdím na koloběžce. Nebo jdu s kamarádem na hřiště. Když jsem doma, sednu si na chvilku k počítači nebo koukám na televizi. A mám taky rozečtenou knížku, jmenuje se Tajemství kradených peněz,“ rozpovídal se o svém denním režimu jedenáctiletý Honzík Havelka z Počítek.

Zmizelo maso, toaletní papír, vajíčka, mléko a další.
Policisté dohlíží na obchody, nemocnice omezí operace i ambulantní výkony

Dalším lidem dokonce ani nepřijde, že jejich život potkala nějaká změna. „Zavřené hospody mi nevadí, nechodím tam. Tím, že pracuji v pekárně, se mě to nijak nedotýká. Péct se musí pořád, lidé chtějí jíst. A když přijdu z práce domů, jsem rád, že si můžu odpočinout, přiznal Lukáš Lhotský z Počítek.