Nepřehledných a nebezpečných křižovatek na Vysočině sice ubývá a nahrazují je kruhové objezdy, ale jejich podoba je však často fádní. Většinu okružních křižovatek doplňuje pouze trávník nebo nízké křoviny.

„Taky by se mi zvelebení středů křižovatek líbilo, jenže už poměrně dlouho pracuji na úřednickém postu a vím, jak komplikovaná k tomu vede cesta," poznamenal vedoucí Odboru dopravy a komunálních služeb Městského úřadu v Třebíči Aleš Kratina. „Nejprve se musí řešit administrativa a až pak to vybudovat. A to nehovořím o financích. Náklady na úpravu takové plochy se podle její velikosti mohou pohybovat ve statisících a mohou jít i přes milion korun," dodal.

Okružní křižovatky vznikají často na hlavních přivaděčích do měst, aby řidiče před vjezdem do centra zpomalily. Mnohdy jsou tak kruhové objezdy prvním objektem, který návštěvníci intenzivněji vnímají. Láska k městu na první pohled pak může zahořet. Na většině míst ji ale zatím nahradí spíše rozpaky.

Podle dopravních policistů musí být kruhový objezd zaprvé přehledný a bezpečný, a až teprve pak se může uvažovat o estetice. „Při posuzování návrhů nás nezajímá vzhled, ale funkčnost a bezpečnost," potvrdil jeden z dopravních inženýrů Policie ČR na Vysočině Pavel Roudenský. „Obecně platí, že tam nesmí být nic, co by nadměrně odvádělo pozornost řidičů nebo by zasahovalo do jejich rozhledových úhlů," vysvětlil.

Stejně k budování okružních křižovatek přistupují také radnice vysočinských měst. „Na kruhové objezdy vysazujeme trávu a keře tak, aby se snadno udržovaly," řekla mluvčí havlíčkobrodské radnice Alena Doležalová.

Alena Doležalová ještě dodala, že Havlíčkův Brod zatím neuvažuje o tom, že by kruhové objezdy ve městě nějak nechal zvelebovat.

Stejná situace panuje na většině kruhových objezdech v Třebíči. „Kruháč" na výpadovce směrem na Jaroměřice nad Rokytnou stojí navíc v místě, kde se střetává několik vlastnických zájmů, což případné snahy o výsadbu okrasné zeleně nebo umístění reprezentativního prvku citelně brzdí. „Křižovatka se nachází v katastru Třebíče a částečně i v území obce Střítež. Navíc do ní zasahuje i pozemek Kraje Vysočina," popsal Aleš Kratina.

Výjimky přes všechny obtíže existují. Kompromis mezi bezpečností, vzhledem a zároveň přehledností i reprezentativností se podařilo najít v Pelhřimově. Uprostřed kruhového objezdu v ulici Pražská stojí už více než tři roky přes čtyři metry vysoká židle. „Jsme město rekordů a jsme na to hrdí. Proto máme největší židli v republice. Vyrobili ji naši truhláři – učni," dodal pelhřimovský starosta František Kučera (ČSSD). „Židle má čtyři nohy, skrze které je dobře vidět. Bezpečnost křižovatky to myslím nesnižuje," zmínil.

Fantazii popustila před časem uzdu také skupinka nadšenců z Jihlavy. Do středu dvou vybraných kruhových objezdů v křížení ulic Havlíčkova a Okružní a také Pražské a Havlíčkovy ulice postavila důlní vozíky, který odkazují na středověké dolování stříbra ve městě. „Je to trochu paradoxní, protože v době, kdy se z jihlavského podzemí získávalo stříbro, což se dělo před několika staletími, ještě žádné důlní vozíky neexistovaly. Jako připomínka této doby to ale myslím funguje," poznamenal Radek Tulis, mluvčí jihlavského magistrátu.

Úvahy o hezčí podobě kruhového objezdu se zrodily také v Třebíči. Při příjezdu do města ze směru od Velkého Meziříčí by mohla uprostřed okružní křižovatky už možná brzy stát skulptura, která by Třebíč reprezentovala. Podle místostarosty Milana Zeiberta (Břehy) ale nápad teprve získává konkrétnější obrysy. „Zabývá se tím městský architekt. Počkejme si," vzkázal.