„Pokud není napadené včelstvo ošetřeno, tak za dva až tři roky kvůli přemnožení roztoče hyne," upozornil Josef Hrnčíř, učitel včelařství z Třebíče a také člen krajského výboru Českého svazu včelařů.

Původcem onemocnění je roztoč varroa destructor, česky kleštík včelí. Hnědočervený živočich o velikosti špendlíkové hlavičky s sebou nese virové onemocnění, varroázu. Zakusuje se do těla včelí larvy nebo dospělého jedince a vysává z něj hemolymfu, což je včelí krev. Lze to přirovnat k napadení člověka klíštětem sencefalitidou.

Podle státní veterinární správy bylo vloni na jaře napadeno roztoči každé druhé včelstvo v zemi. „Nelze se toho zbavit, musíme se s tím naučit včelařit," říká Hrnčíř.

Řada včelařů musela vloni kvůli zvýšenému počtu parazita ve svém chovu aplikovat i několik dávek speciálních léčiv. Nejhorší situace panovala na Pelhřimovsku, kde veterináři nařídili léčení v devíti obcích, například v Novém Rychnově a v Želivě. V každém z těchto katastrů se přitom nachází více než sto včelstev.

„Nikdy se ho nezbavíme stoprocentně. Včely totiž létají po krajině a mohou se nakazit vzájemně i v cizím úlu, kam zaletí. V Česku se sice včely plošně léčí, jenže ne všichni chovatelé k tomu přistupují zodpovědně a všechny parazity zneškodní," poznamenal Kamil Kurtin, majitel včelí farmy v Račicích na Třebíčsku. „Navíc si to můžete přivézt i z ciziny," dodal.

Kleštíci se dokážou rychle rozšiřovat a přemístit se ze včely na včelu pro ně nepředstavuje větší obtíž. Když se dostanou do úlu, mohou napadnout larvy a tím ohrozit budoucí generaci. „Roztoč způsobuje zkrácení jejich délky života a při větším napadení se líhnou včely s deformovanými křídly nebo nohama, což jsou jedinci neschopní dalšího života ve včelstvu," upozornil Josef Hrnčíř.

Zatímco člověk se klíštěte může zbavit sám, včela v případě parazita takovou šanci nemá, a musí se spoléhat na zásah chovatelů. Kromě ztráty chovu by se jeho majitel vystavil nebezpečí nemalé finanční sankce. „Správní orgán může uložit pokutu až do padesátitisícové výše a až dvou milionů korun, jde-li o právnickou osobu nebo o podnikající fyzickou osobu," uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Během loňského roku však k takovému kroku veterináři na Vysočině přistoupit nemuseli.

Včelaření přestává být kvůli chorobám pouhým koníčkem. Čeští chovatelé se už několik let nezabývají pouze vytáčením medu a udržováním standardní čistoty v úlech. Cena za léčiva proti parazitovi varroa destructor na jedinou sezónu se pohybuje i v řádech jednotek tisíc korun.

I kvůli tomu v posledních letech med podražil. Další zvyšování ceny se však neočekává. „Domnívám se, že i když je léčení včelstev časově velice náročné a včelařům vznikají další náklady, že žádné větší zdražení medu pro spotřebitele nehrozí," soudí třebíčský včelař Josef Hrnčíř.

Podle něj jsou čeští včelaři dobře organizovaní, což rapidnímu šíření kleštíka a dalších nemocí včel nenahrává. „Například ve Spojených státech USA byly před čtyřmi roky celoroční ztráty více než pětačtyřicet procent včelstev. Stalo to i kvůli mnohem menší organizovanosti tamních včelařů," zamyslel se Hrnčíř.

I když je včelařství čím dál náročnější, je podle Hrnčíře výhodné se mu věnovat. „Vždyť zásluhou včel produkujeme jednu až dvě třetiny potravin," řekl.

U žádné choroby včel zatím nebylo prokázáno, že by byla přenosná na člověka. Z posledních výzkumů také vyplývá, že léčiva proti varroáze nekontaminují včelí vosk ani med.