Nařízení Ministerstva zdravotnictví o povinném nošení roušek ve školách je podle radních nepřiměřené. A právně ho nelze vymáhat. „K rozhodnutí, že žáci na druhém stupni nebudou mít při vyučování roušky, jsme dospěli na základě diskuse s městem Přibyslav, které je naším zřizovatelem. Schválila to mimořádná rada města,“ sdělil zástupce ředitele místní základní školy David Šeda. Škola tím podle něj nijak neohrozí bezpečnost a zdraví dětí. Prostory ve třídách jsou uzpůsobeny tak, že žáci mají mezi sebou dostatečný odstup. „Při výuce používáme roušky ve společných prostorech. Ve třídách při kolektivní práci, kdy dojde mezi žáky ke kontaktu. Rozestavení lavic ve třídách bylo nově řešeno tak, aby se žáci přímo neinfikovali kapénkami,“ vysvětlil Šeda.

Podle vedení školy v čele s ředitelkou Jaroslavou Janů není možné u dětí nepřetržité nošení roušky dodržet. Vzhledem k nárokům na výuku a k délce výuky. „Proto její použití v lavici nevyžadujeme. Hudební výchovu, kde ministerstvo použití roušky nevyžaduje a kde podle nás může docházet k největšímu přenosu, pokud možno učíme venku. S ohledem na počasí,“ sdělilo vedení školy.

Například Jana Musilová z Přibyslavi nošení roušek ve škole vůbec nechápe. „Proč mají mít děti ve škole roušky? Ze školy jdou do pizzerie v houfu bez roušky. Pak si sednou na náměstí u zastávky. Jedí brambůrky z pytlíku bez roušky a pijou kolu z jedné lahve,“ povzdechla si paní Jana.

„Rada města a ředitelka školy vychází z právního názoru, že když mimořádné opatření nařizuje něco, co není možné dodržet, pak se jedná o právní normu. Ta nemůže mít plnou platnost a nemůže být v plném rozsahu účinná a vymahatelná,“ konstatoval starosta města Martin Kamarád.

Pedagogové se podle starosty shodují, že není možné plně zajistit, aby žáci roušky po celou dobu výuky skutečně nosili správně nasazené, ve správných intervalech je měnili a nakládali s nimi jako s infekčním materiálem.

„Došli jsme k závěru, že ve škole není možné zajistit, aby tam byly roušky používány správně podle podmínek Světové zdravotnické organizace. Povinnost nosit roušky v kolektivu třídy, který tuto povinnost dle odborníků plnit nebude, je nepřiměřeným prostředkem,“ vysvětlil starosta Kamarád, proč se rada města rozhodla, že roušky při vyučování ve třídě jsou zbytečné. „Proto považujeme tuto část nařízení Ministerstva zdravotnictví za neplatnou a právně nevymahatelnou. Jedná se tu o zdraví našich dětí, které odmítáme vystavit rizikům celodenního nošení roušek. Například devátá třída by musela být v roušce až devět vyučovacích hodin,“ zdůraznil starosta.

Stejný názor má právník Slavomír Tecl z Havlíčkova Brodu. „Když mimořádné opatření nařizuje něco, co není možné dodržet, pak takové nařízení nelze podle mého soudu z právního hlediska vymáhat a ani sankcionovat,“ konstatoval právník. Jak vysvětlil, tudíž je zbytečné školáky obtěžovat nebo je k nošení nutit. „Už z hlediska rozumu. Například děti ve školce roušky nemají, protože nechápou proč je mají nosit. Tak proč je mají mít starší školáci? Navíc koronavirus není pro mladý organismus smrtelná choroba,“ dodal právník a poukázal na skutečnost, že ve škole žáci roušky mít musí, ale jakmile odejdou ze školy, roušky odloží.

Podle názoru krajského hygienika Jiřího Kose škola v Přibyslavi riskuje. „Jestli se objeví ve škole koronavirus, pošleme školu do karantény. Nejsem si jistý, zda může rada města zrušit nařízení ministerstva," konstatoval Kos s tím, že ve škole určitě nebude zasahovat policie. Jen kdyby někdo podal na školu trestní oznámení. „Nicméně je to zajímavý precedens," podotkl hygienik. Podle jeho zkušeností je ale pravda, že roušky u školáků vzbuzují emoce. „Způsob, jakým byly zavedeny do škol, je pravda poněkud nešťastný," dodal Kos.