Zabýváte se zdravou stravou a zdravým životním stylem. Máte webové stránky nazvané Hliněná kuchyň, co na nich lidé najdou?
Moc ráda tvořím, a zároveň ráda předávám druhým dál to, co potřebují. A tak konečně mé nápady dostaly tvar pod Hliněnou kuchyní. Píšu články o vědomém jídle, zdravé rodině a jedlé zahrádce. Název Hliněná kuchyň proto, že naše kuchyň je zčásti omítnuta hlínou, je mi v ní dobře, takhle se cítím víc propojená s přírodou. Druhý důvod je ten, že obdivuji vše, co roste ze země, z té životadárné hlíny.

Jak jste se dostala ke zdravému životnímu stylu a stravování?
Intuitivně jsem hledala rovnováhu nejen skrze jídlo už dřív. Ale člověka často donutí něco změnit až potíže, které přijdou. U mě to byly ekzémy. Nevěděla jsem si rady, ale konstatování lékařů, že to tak někdo má a ať zkusím kortikoidové masti, mě neuspokojilo a dál jsem hledala na vlastní pěst. Jednou mi kamarádka, která jedla převážně rostlinnou stravu, dala brouka do hlavy, když řekla, že příčinou by mohl být cukr. Tím jsem se tenkrát doslova přecpávala. Jako každému, kdo je na cukru závislý, se mi od něj nechtělo. Je už zjištěno, že se chová podobně jako droga. A tak mi trvalo nějakou dobu, než jsem ty větrníky, sušenky a další sladkosti opustila nadobro. Ekzémy i další potíže mě přestaly trápit, takže nebylo cesty zpět. Postupně jsem si prošla různými stravovacími styly; dnes si z každého beru to, co mi vyhovuje.

Zabýváte se hodně jedlými květy a při svém vaření je často používáte. Kde je můžeme najít?
Najdou se všude! Potkáváme je denně, ani o tom nevíme. Nejde jen o šlechtěné druhy jako třeba denivky, ale naprostá většina květů je jedlá. Samozřejmě si musíme dát pozor, je třeba vědět, co jíme. A učit to děti, co nejdříve to jde.

Na co všechno je lze použít?
Jsou pro mě hlavně ozvláštněním jídel. Salát vypadá o tolik barevněji, když do něj přimícháte sléz nebo měsíček. Pudink zkrásní, použijete-li na ozdobu pomněnku, macešku nebo chrpu.
Dávají se ale třeba i do polévek. Smaží se. Kosmatici, to je květ černého bezu v těstíčku, už dělávaly naše prababičky. Moc pěkně vypadají v léčivých čajích i v různých osvěžujících nápojích. Já je mám ale stejně nejraději jen tak – projít se zahrádkou nebo loukou a sezobnout si, na co mám chuť.

Pořádáte také kurzy zdravého vaření.
Začala jsem nejprve s kurzy pečení vánočního „bezcukroví“. A potom jsme zase připravovali čokoládu. Bylo to moc fajn. Těší mě, když vidím, že si kromě krabičky s dobrotami lidé odnáší poznání, že není potřeba do všeho dávat jen cukr, aby si pochutnali. Těch možností, jak osladit život, a zároveň šetřit své tělo je dnes hodně. A moc ráda bych uspořádala něco venku na zahrádce a povídala si s lidmi o bylinkách i jedlých květinách. To ale zase až na jaře, až vyraší vše zelené. Každopádně bych byla ráda za podněty a nápady od čtenářů, abych věděla, o jaká témata je zájem.

Zdravé vaření si lidé dost často spojí s tím, že je drahé.
To záleží na tom, co si představíte pod pojmem zdravé. Pokud má někdo pocit, že zdravý bude jen tehdy, když se bude stravovat jen v biorestauraci, zaplatí dost peněz. Když půjdete po různých specialitkách z dalekých zemí, drahé to bude taky. Ale dá se na to jít i jinak. Nikdy jsem to nepočítala, ale jsou tací, kteří si tu práci dali. A zjistili, že když změnili svůj jídelníček a začali jíst víc obilovin, luštěnin nebo zeleniny, naopak na jídle ušetřili. Dává mi to smysl. Navíc když začnete jíst víc jídla, které vám dává sílu, nepotřebujete ho jíst takové množství. A mé oblíbené jedlé plevely a květy vůbec nejsou tak drahé. Někdy stačí jen vystrčit nos z domu. Beru je samozřejmě hlavně jako ozvláštnění. Ale třeba pro našeho oblíbeného zahradníka - spisovatele Wolfa-Dietera Storla byla znalost jedlých plevelů během jednoho krizového období zásadní pro přežití, když neměl moc jídla ani peněz. Takže i na nich se dá zřejmě žít.

Jinak jste také vydala mnoho e-knih, neuvažovala jste o klasickém knižním vydání?
Asi ano, dotazy se množí. Zase tak mnoho e-booků nebylo, ale postupně vznikají a v hlavě čekají další. Jsem si vědoma toho, že e-knížky nejsou dostupné pro každého, a i já sama mám raději tištěnou knihu. Ale možnost vydat je elektronicky byl pro mě důležitý začátek, abych viděla, zda je o tato témata zájem. Takže ráda půjdu i do knihy, když budu vědět, že se najdou její čtenáři.

Zkuste poradit začátečníkům, kteří by rádi změnili svůj životní styl.
Záleží, co vás k tomu přivádí. Zda máte nějaké potíže - to je nejčastější -nebo vás láká vyzkoušet něco nového. Dobré je vědět, že každý může změnit, co potřebuje. Ale ten, kdo vám může nejvíce pomoci, jste vy sami. Pokud vám někdo slibuje, že něco udělá za vás, nevěřte mu. Žádná zázračná pilulka sama o sobě nepomůže, pokud v sobě nenajdete sílu, která vám otevře vrátka k tomu, co hledáte. Každý tu sílu má, stačí si dát tu důvěru. Všechno, jak se děje, je tady pro něco. I to, co se nám nelíbí. Právě to „negativní“ nás může v našem vývoji posunout nejvíc, když budeme chtít. A jak se říká, když je žák připraven, učitel se najde. Přeji tedy všem otevřené srdce, mnoho radosti ze života a hodně síly brát vše takové, jaké je.