Uháčkovaly je nejen místní ženy, ale připěly i brodské seniorky nebo dvanáctiletá dívka. Vitráže budou do oken kostela nainstalovány do 8. května.

S nápadem založit v Brodě příležitostný spolek žen, které by se učily plést, přišla Michaela Krpálková. Inspirovala se v Praze, odkud pochází, a kde funguje třeba pletařská kavárna. Tato myšlenka jí natolik okouzlila, že se něco podobného rozhodla založit i tady. Spolek nazvala Motanice.

„Pocházím z takové té tradiční rodiny, kde se všechny ženy věnovaly nějaké ruční práci. Upekla se buchta, holky vytáhly, co ušily, a navzájem se pochválily, že to dělají dobře. Byly to krásně strávené chvíle, a já si myslím, že uchovávání starých zvyků je, obzvláště dnes, důležité. Zavíráme se do svých bytů, pouštíme si nekonečné seriály a moc si nepovídáme. Proto se mi zalíbila myšlenka takového společného setkávání s pletením,“ říká Michaela Krpálková.

Když se ženy z Motanice rozpletly, napadlo je, že by nemuselo zůstat jenom u tvoření svetrů, ale že by svým umem mohly vtipným způsobem pomoci i dobré věci. Inspiraci nabídla zase stověžatá Praha, kde je pletení v interiérech i exteriérech běžně k vidění. „Pletené aplikace ve městech rozstřelí šedost veřejného prostranství. Když jsme dělaly expozici na Smetanově náměstí pro festival Jeden svět, lidé se tam zastavovali a zajímali se o to, co děláme. Pochválil nás i sedmdesátiletý pán. A o to jde, zastavit se, podívat se a možná to někomu udělá i radost,“ myslí si zakladatelka spolku Motanice.

A tak přišel ke své šále brodský kostel svaté Kateřiny. Původně hornický kostelík stojí na břehu Sázavy již od 14. století. Přečkal zde povodně i požáry. A ženám z Motanice bylo líto, že se dnes netěší větší pozornosti. „Kateřiny je škoda. Je to taková šedá myška, která by přitom mohla klidně svítit. Není to typický příklad nějakého nabobtnalého církevního majetku. Vždy sloužil spíše lidem. Chodili sem pro pomoc, útěchu a vzdělání. Byl tu také špitál pro chudé,“ vysvětluje význam kostela Michaela Krpálková.

Šálu, která upozorňovala na špatný stav kostela, již brzy nahradí květinové vitráže. Původně mělo jít o květinový věnec, kvůli komplikované instalaci ho ale nakonec nahradí vitráže do oken. „Už instalace té šály byla dost problematická. Věž není v úplně dobrém stavu a rozhodně bychom ji nechtěly ještě nějak poničit. Proto jsme nakonec zvolily výzdobu oken. Na šálu se nám sešlo spoustu pozitivních ohlasů, a tak nás napadlo oslovit i ostatní ženy, jestli nechtějí s háčkováním květin pomoci. A byly jsme překvapené, kolik žen nám přispělo, a to nejenom z Brodu, ale i z okolí. Přestala jsem počítat u čísla 300,“ dodává se smíchem Krpálková.

Vitráže by měly být nainstalovány do řemeslných trhů, které se konají 8. května.