Diskuze se zúčastnili přední čeští odborníci v oblasti hospodaření s vodou. „Je známé, že od roku 2014 tady chybí už jeden rok srážek. Na konci loňského srpna jsme z celkového počtu 473 profilů měli skoro 300 profilů na hranici sucha. Je to historický rekord, nikdy nebylo hůře. Kromě prosince a ledna všude chybělo obrovské množství vody,“ posteskl si Bohumír Janský z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Ležíme v srdci Evropy a hospodaříme s vodou, která spadne shůry v podobě dešťových a sněhových srážek. Je to výhoda i nevýhoda. Obrovská výhoda v tom, že za své vody jsme zodpovědní jen my sami a nemusíme láteřit, že nám někdo posílá přes hranice nekvalitní vodu nebo že je jí málo, všechno máme ve svých rukách. Nevýhoda je to, že jsou nám dostupné pouze dešťové a sněhové srážky,“ porovnal Janský.

Právě sněhových srážek ale bude v budoucnu ubývat. „Modely do budoucna předpokládají, že největší změna klimatu nastane v zimě. Výrazně se nám oteplí, přibude srážek, ale vzhledem k tomu, že bude teplejší počasí, nebudou ve formě sněhu. A právě sníh je nejdůležitějším doplňovačem podzemních vod u nás a jsme na něm závislí. I to je jedním z důvodů, proč nám zásoby podzemních vod v posledních letech klesají,“ objasnil klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Změna klimatu s sebou přinese i teplejší počasí. „Ačkoliv se klima mění, tak co se nám nemění, je charakter srážek. Teplota se nám bude zvyšovat, ale srážky zůstanou stejné. Máme výrazně více bezsrážkových období. Extrémy se sice nebudou opakovat každý rok, ale budou častější. Do budoucna se předpokládá, že počet dnů s kritickým výskytem sucha bude narůstat. V současné době je počet těchto dnů zhruba 18 a podle nejhorších scénářů jich v dalších letech může být až 50,“ nastínil další vývoj Zahradníček.

„První extrémní rok byl rok 2015, kdy bylo horké léto, které pak způsobilo sucho na 99 procentech území České republiky. Druhý prototyp byl rok 2018, kdy od dubna byly teploty nadprůměrné. Prakticky celý rok až do letošního dubna jsme zažili jedno velké sucho,“ popsal Zahradníček.

V posledních týdnech sice sucho díky dešti trochu kleslo, ale prý se zase vrátí. „Je to to, co se nám ukazuje v posledních letech. Když nám přijdou srážky, pomohu jen dočasně a sucho se zase velice rychle vrátí zpět do krajiny,“ líčil Zahradníček.

Pomocnou ruku v boji se suchem nabízí univerzity i ministerstva, která poskytují nejrůznější dotace. Jak však podotkla vedoucí jihlavského odboru životního prostředí Katarína Ruschková, dotace ne vždy přináší kýžený efekt.

„Je škoda, že se setkávám s tím, že dotace z ministerstva zemědělství jdou proti dotacím z ministerstva životního prostředí. Povodí Moravy dostalo třeba dotace na to, aby toky, které přirozeně zrevitalizovaly, dávalo zpět do betonových koryt. Nás žádají, abychom jim dovolili zpevnit břehy těchto toků. Naopak ministerstvo životního prostředí dává dotace na revitalizace a když se toky zrevitalizují přirozeně, tak chce dotace zpátky,“ pokrčila rameny Ruschková.

Stát slibuje do oblasti vodohospodářství investovat i v následujících letech. „To, že člověk doma otočí kohoutkem a teče mu teplá voda, není samozřejmost. A to je naše hlavní priorita - jak zajistit pitnou vodu pro lidi. Jsou okamžitá opatření, která jsou s podporou ministerstva realizována. Za poslední tři roky jsme do této oblasti investovali více než čtyři miliardy a desítky miliard bude stát investovat v budoucích letech,“ slíbil Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.