Do role tří mušketýrů se v tomto směru pasovali tři starostové z periférie Vysočiny. Ti se snaží o obnovu nedávno zrušených autobusových linek v jejich obcích. V úterý 26. července se kvůli tomu starostové Rušinova, Horního Bradla a Libice nad Doubravou sešli se zástupci Krajského úřadu Kraje Vysočina. Odpovědi, které dostali, je příliš nepotěšily. „V podstatě nám bylo řečeno, že jestli chceme, aby k nám znovu jezdily autobusy, budeme si je muset zaplatit. Kraj Vysočina i sousední Pardubický odmítly spoje dotovat,“ tlumočil výsledek schůzky starosta Rušinova Zdeněk Gerstner, který se snaží vyjednat obnovení autobusového spojení do nedalekého Modletína. Pravidelné linky tam přestaly jezdit 12. června.

Hlavním důvodem zrušení linek byla podle kraje jejich mizivá vytíženost. „Proto jsme se dohodli, že nám zástupci kraje k tomu v nejbližších dnech zašlou podklady. Údajně šlo u některých spojů o pouhých čtyřicet výstupů a nástupů za půl roku,“ podotkl starosta Horního Bradla Radislav Kumpan. Ten bojuje za obnovení spojů do blízké Lipky.

Řidič autobusu. Ilustrační foto.
K nám už nejezdí: starostové ze vsí na Vysočině protestují proti rušení autobusů

Kolik by obecní rozpočty autobusy stály, není úplně spočítané, ale podle odhadů to bude několik desítek tisíc korun za školní rok. „Je jasné, že by to muselo schválit zastupitelstvo obce. Myslím si, že technicky to zařídit půjde, a hraje se o to, kdo to zaplatí,“ uvedl Kumpan.

Vedoucí krajského odboru dopravy Pavel Bartoš zdůraznil nízkou vytíženost jednotlivých spojů. „Obce dostanou podrobnou cenovou kalkulaci, a bude na nich, zda do toho půjdou,“ sdělil.

Obce jako Modletín či Lipka doplácejí na to, že jsou na periférii krajů a cítí se být v mnoha ohledech zanedbávány. „Spěje to k likvidaci malých dědin. Za chvíli budou chtít platit i za to, že tam projede pošťák,“ míní starosta Gerstner.

Pro děti do školy

Starostové usilují o to, aby spoje znovu jezdily od 1. září a celý následující školní rok. „V první řadě je potřeba, aby mohly děti od září jezdit do školy. Poté je ještě možné poslat žádost hejtmanovi o projednání finančního zapojení ze strany kraje,“ nastínil starosta Gerstner.

Problémy s dopravní obslužností jsou prakticky po celém kraji. Města Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Třebíč údajně požádala o začlenění Integrovaného dopravního systému k Jihomoravskému kraji. „Šlo o memorandum, které vedl Žďár nad Sázavou. Se starosty o dopravní obslužnosti jednáme denně. V našem zájmu je tuto problematiku řešit jako celek, proto se snažíme, aby byl co nejdřív vysočinský systém propojen s tím jihomoravským, jako to již funguje se sousedním Středočeským krajem,“ dodal Bartoš.

Rozsáhlý požár na Hřensku.
V národního parku hasí letoun z Vysočiny. Hasiči jsou připraveni pomoci

Problémy jsou také s návazností spojů. Čtenářka z Třebíčska například upozorňovala na nevyhovující spoje z Třebíče do Pocoucova. „Takzvaný školní autobus, který jel deset minut po druhé odpoledne z Kratochvílovy ulice, což je v těsné blízkosti základní školy, jede po úpravě už ve tři čtvrtě na dvě od dřevařských závodů. Děti, které mají většinou šest vyučovacích hodin, to nemohou stihnout. Musí kvůli tomu hodinu čekat na další spoj na zastávce, která je na rušné ulici,“ popsala problém čtenářka Deníku. Snažila se vysvětlit, že nastala chyba při plánování autobusů, ale marně. Kraj namítl, že by se tím narušily spoje odpoledne v Budišově na další linky.

Podle ní však takové spoje neexistují. „Dala jsem si tu práci a skoro jsem jim napsala „diplomku“, že jinak ten nynější spoj je určený pro dospělé než pro děti. A v poslední komunikaci mě osočili, že chci soukromou dopravu. Takže jsem v zimě děti vozila domů autem, nenechám je čekat v mrazu hodinu,“ dodala.