„Každoročně bývá v Kraji Vysočina označeno za kulturní památku v průměru až dvanáct objektů. V současné době je podáno několik návrhů na Ministerstvo kultury, a to i z Třebíčska," předeslala Martina Gregorová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.

Památky jsou v České republice zařazovány do dvou kategorií. O označení kulturní památka rozhoduje na základě žádosti Ministerstvo kultury. O stanovisko k dané žádosti pak požádá památkový ústav, krajský úřad a své k tomu řekne i příslušná obec s rozšířenou působností. Přitom podnět může podat kdokoliv. Odlišný postup je v případě označení Národní kulturní památka.

Jiný postup

„O udělení tohoto titulu rozhoduje svým nařízením vláda ČR. Další skupinou jsou památky zapsané na prestižní seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Tento proces je v kompetenci mezinárodní organizace," vysvětlila postup Martina Gregorová.

Uznání statusu památky přináší majiteli daného objektu prestiž, ale i povinnosti. Už nemá takovou volnost v rozhodování v případě oprav či rekonstrukcí. Může ale na opravu a rekonstrukci získat dotace od Ministerstva kultury, případně kraje.

„Vlastník kulturní památky musí zásahy konzultovat s památkáři. Ideální stav je, když si sám majitel požádá o prohlášení dané věci či objektu za kulturní památku. V současné době je stále více majitelů, kteří o to stojí," dodala Gregorová.

Na zařazení do ústředního seznamu kulturních památek čekají i kapličky v okolí Zvěrkovic. „Jde o čtyři drobné sakrální stavby, ke kterým se nikdo nehlásil. Zařadili jsme je do majetku obce a opravili. Podobných staveb máme v okolí hned několik a i ty bychom rádi do budoucna rekonstruovali. Bereme to jako naši vizitku a myslíme si, že by na seznamu kulturních památek neměly chybět," řekla starostka Zvěrkovic Věra Bartůňková.

Podobně je na tom i budišovská fara. Ta stojí na renesančních základech a její interiér zdobí klenuté stropy.

Budišovský farář Václav Novák vidí v prohlášení budovy za kulturní památku jako poslední možnost v boji za její záchranu.

„Fara je ve velmi špatném stavu. Potřebovala by novou střechu, opravit přízemí stejně jako fasáda. V současné době se nedá k ničemu využít," nastínil realitu Václav Novák.

Za památku by mohl být v budoucnu prohlášen pamětní kámen u Číhalína. „To je pro mne novinka. Zřejmě jde o kámen, který stojí v polích směrem na Přibyslavice. Jako obec proti tomu rozhodně nic nemáme," řekl překvapený číhalínský starosta Stanislav Svoboda.

Budova říčních lázní na Polance

Na zápis do ústředního seznamu kulturních památek v současné době čeká několik domů v třebíčské židovské čtvrti. Jako poslední byla do seznamu zahrnuta, a to v loňském roce, srostlice domů s č.p. 97, 98 a budova šaten a převlékáren říčních lázní na Polance od architekta Bohuslava Fuchse. V samotné Třebíči je nyní osmdesát nemovitých kulturních památek. Od drobných jako jsou boží muka a smírčí kříže až po areál zámku.

„Prohlášení říčních lázní za kulturní památku vítáme. Tento zajímavý objekt si ochranu zaslouží. Osobně mám k dřevěným kabinám blízký vztah. V 70. letech jsem si tam jako kluk chodíval hrát. V době před vybudováním současného moderního koupaliště byl areál volně přístupný," zavzpomínal místostarosta Třebíče Milan Zeibert.

O titul Národní kulturní památka usiluje i goticko renesanční zámek v Polici, který je v majetku obce, a ta jej postupně rekonstruuje. Nehmotné světové dědictví by mohla v budoucnu obohatit i historická slavnost, jemnický Barchan. Na to si však budeme muset nějaký ten pátek počkat. Jemničtí letos propásli termín pro podání žádosti a musí čekat další rok.