Pekáče
Uvaříme brambory ve slupce a necháme vychladnout. Pak je oloupáme, najemno nastrouháme, přidáme trochu soli, hrubou a polohrubou mouku, popřípadě i jedno vejce. Ze vzniklého tuhého těsta krájíme kousky, které velmi tence rozválíme na placky. Nasucho je opečeme přímo na plotně nebo na suché pánvičce. Hotové po obou stranách pomastíme sádlem a posypeme mletým mákem s cukrem. Ukládají se do mísy jeden na druhý.

Právě houby nakyselo dokázaly naše babičky ve svých receptech upotřebit například na takzvanou polévku zalitku. „Do vody se dají vařit na kostičky nakrájené brambory a přidají se houby naložené nakyselo i s nálevem. Když jsou brambory měkké, přihodí se k nim nakrájený čerstvý kopr. Nakonec se polévka zahustí moukou rozmíchanou v mléce a ještě chvilku se povaří. Je to jednoduché a dobré, taky zalitku dělávám,“ poznamenala Marie Nekvindová z Nového Města na Moravě.

Škubánky
V mírně slané vodě uvaříme na kostky nakrájené brambory. Když jsou měkké, část vody slijeme, trochu je pošťoucháme a koncem vařečky mezi nimi uděláme díry. Posypeme hladkou moukou, přikryjeme pokličkou a dáme na okraj plotny spařit. Po chvíli je rozšťoucháme úplně dohladka. Lžící vykrajujeme kousky, dáváme na mísu, mastíme máslem a sypeme strouhaným tvarohem nebo mletým mákem s cukrem.

Lidé na chudém Horácku jedli nejčastěji brambory. A dodnes snad neexistuje domácnost, v níž by tato plodina chyběla. Na Novoměstsku bramborám místní neřeknou jinak, než zemská jabka. „Celé dětství jsme na pole chodívali vybírat jabka. Nikdy jsme neříkali, že jdeme na brambory,“ potvrdila další novoměstská obyvatelka Jana Černá.

Proto také jedním z nejčastěji doma připravovaných pokrmů byl jabkovec – jídlo jednoduché, ale syté a vydatné. „Uvaříme brambory ve slupce a dáme vychladnout. Pak je najemno nastrouháme, přidáme krupici, zalijeme mlékem a necháme chvilku nabobtnat. Dodáme vejce, majoránku, pepř, sůl, prolisovaný česnek, rozpuštěné a nadrobno nakrájené škvarky. Zamícháme, nalijeme do sádlem vymaštěného pekáčku a pečeme dorůžova,“ připomenula tradiční recept Marie Nekvindová.

„Výborný je k tomu salát z kysaného zelí,“ doplnila její slova Božena Slonková z Rokytna.

Mrkvance
Z polohrubé mouky, mléka, kvásku (mléko, kvasnice, cukr), vejce a rozpuštěného sádla zaděláme tužší těsto a necháme vykynout. Z něj pak děláme velké podlouhlé buchty, které plníme nastrouhanou, udušenou mrkví s cukrem a mletým mákem. Buchty se mastí sádlem a na pekáč se kladou těsně vedle sebe.

Listování v kuchařských receptech našich babiček jenom potvrzuje, jak oblíbené brambory byly. Kromě jabkovce se na stolech poměrně často objevovalo i další jídlo, jehož základ tvořila zemská jabka. Takzvaná drštička se použitými ingrediencemi velmi jabkovci podobá. I v tomto případě jsou podstatou pokrmu nastrouhané vařené brambory. „Ty se smíchaly s několika vajíčky a mlékem, osolilo se to, přidal se česnek, pepř, krupice a zbylé maso. Těsto muselo být řidší, aby se pěkně rozlilo na plechu. Drštička se pak upekla. Bylo to obyčejné jídlo, které se mohlo jíst teplé i studené,“ popsala přípravu drštičky Františka Neumanová z Pohledce.

Lívanec
Do mísy dáme polohrubou mouku, přidáme špetku soli a cukr a doprostřed uděláme důlek. Do něj rozdrobíme kvasnice a zalijeme horkým mlékem. Jakmile začne kvásek kynout, přidáme rozpuštěné máslo, čtyři vejce a tolik mléka, abychom mohli vymíchat řidší těsto. Necháme vykynout, nalijeme na plech, poklademe ovocem a posypeme drobenkou z másla, cukru a hrubé mouky.

Brambory jsou základní surovinou také na přípravu pekáčů které se dělaly přímo na horké plotně. Použít se dají i na trpalky, neboli škubánky sypané mákem, které bývaly ve velké oblibě.

A ve starých receptech lze najít i bramborové peciválky – ty se pro změnu se podávaly s tvarohem. „Brambory se ale dají také jen smíchat s osmaženou cibulkou a kysaným zelím. Tomu se říkalo kočičí tanec nebo kočičí svatba. Takováto jednoduchá jídla jsou velmi chutná. Já se k nim teď ráda vracím. A s kamarádkami si také recepty vyměňujeme a zkoušíme další a další,“ usmála se Jitka Novotná.

Chleba doma pečený
Do mísy dáme hladkou mouku, necelý kilogram. Rukou několikrát načechráme, pak uděláme uprostřed důlek a rozdrobíme do něj kostku kvasnic. Mouku osolíme, okmínujeme a kvasnice zalijeme teplou vodou. Jakmile nám kvásek začne tvořit pěnu, přidáme dvě polévkové lžíce octa a tolik vody, abychom mohli vymíchat těsto. Nemusí být příliš tuhé, neboť tento chleba se peče v olejem vymazané formě (v jakékoliv, třeba bábovkové). Fajnšmekři si do těsta mohou přidat třeba na kousky nakrájené uzené maso. Necháme v míse vykynout a pečeme v troubě na 200 stupňů. Během pečení několikrát potřeme povrch chleba hodně slanou vodou. Že je chleba upečený poznáme tak, že při poklepání „zvoní“.

Online reportáž