Je zajímavý i tím, že je na něm umístěna deska připomínající duchovního Bonifáce Procházku (1754 – 1796), jenž se rovněž snažil o obnovu svatostánku a jehož ostatky spočívají v témže hrobě.

Postupné vymísťování hrobů, které probíhá již dvě desítky let, tím bude dokončeno. „Ještě je třeba přesunout tři hroby, takže příští léto by už kolem kostela měla být loučka,“ vyjádřil se žďárský starosta Zdeněk Navrátil.

Jedním z posledních tří hrobů, které budou přesunuty na nový hřbitov, je hrob rodiny Smeykalovy. Z její pozůstalosti byla Žďáru odkázána takzvaná Smeykalova vila Barbory a Josefa Smeykalových ve Veselské ulici, kde již dlouhá léta sídlí pedagogicko-psychologická poradna. Rodina si přála, aby darovaný objekt sloužil pro potřeby dětí a mládeže.

„Hrob Smeykalových bude přemístěn na náklady města, u zbylých dvou to zajistí rodinní příslušníci,“ poznamenal starosta.
Kromě posledního hrobu na „starém“ hřbitově u poutního kostela svatého Jana Nepomuckého zůstane zachována také kamenná deska, pod kterou leží ostatky Jana Mišáka, jenž zemřel v roce 1878. „Jednalo se o žďárského faráře, a deska, pod kterou leží, je umístěna v chodníčku před hlavním vchodem do kostela,“ přiblížil žďárský muzejník Stanislav Mikule.

Postupné vymístění hrobů kolem kostela bylo jednou z podmínek zapsání poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1994. Pohřebiště kolem kostela bylo zrušeno o dva roky později. Původně měly být hroby přesunuty do konce roku 2016, ale pak město dostalo více času. Přesun na nový hřbitov se týkal například také hrobu sovětských vojáků, kteří zahynuli v souvislosti s událostmi posledních dnů druhé světové války. K tomu došlo v dubnu 2015, předtím bylo nutné získat souhlas ruské ambasády.

„Dohodli jsme se tehdy, že 70. výročí ukončení druhé světové války je vhodné datum k pietnímu přemístění ostatků a jejich uložení na novém hřbitově,“ připomněl Zdeněk Navrátil.

Jediný hrob v areálu kostela bude připomínat zásluhy duchovních Matěje Josefa Sychry a Bonifáce Procházky. Ač nebyli žďárskými rodáky, měli ke Žďáru silný vztah, a právě tam si přáli být pohřbeni. Procházka byl při zrušení kláštera v roce 1784 nejmladším z řádových kněží.

Do zaniklého kláštera, kde byla pak zřízena fara, se po čase vrátil jako pomocný duchovní a získával příznivce obnovy kostela svatého Jana Nepomuckého. Tím se zabýval i Matěj Josef Sychra, který do Žďáru přesídlil v roce 1824, a záchraně kostela věnoval zbytek svých peněz i životních sil.