Jaké jsou současné možnosti rozvoje města? Je to jen směrem na jih nebo jsou i jiné směry?

Možností je určitě více. O jihu se nejvíce mluví, protože to je taková ucelená lokalita. Další rozvojové směry jsou na východě Handlovy Dvory, to je také velká lokalita, podstatně více připravená. Jen o něco menší jsou Hruškové Dvory, na západě je lokalita okolo Aventinu, na severu oblast Reindlerova Dvora, ta je asi ze všech největší. A jinak jsou potom ještě možnosti uvnitř města, zahušťování zástavby. Třeba Špitálské předměstí pod Möbelixem, tam jsou zajímavé plochy, na Bukové jsou další místa. Lokalit je tedy spousta a určitě to není jen o jihu.

Jak plánování rozvoje města ovlivňují místní části za Jihlavou, které jsou do jisté míry samostatné?

My máme strategii, kdy se snažíme zahušťovat zástavbu a rozšiřovat primárně Jihlavu jako město. Je několik důvodů, proč rozvoj nesměřovat do místních částí. Jednak je to finančně nákladné, protože je vždy výhodnější služby pro lidi zajistit, když jsou koncentrovaní na jednom místě. A pak mají okrajové části takový svůj vlastní sociální ekosystém, jsou to původně vesnice připojené k městu. Jsou tam nastavené nějaké sousedské vztahy a pokud se tam nastěhují noví lidé, což s rozšiřováním souvisí, ne vždy to dobře funguje.

Takže v těchto lokalitách by počet obyvatel ani neměl stoupat?

To může, ale obecně udávané číslo pro udržitelný růst po sociální stránce je, že by sídlo mělo růst maximálně o dvě procenta ročně. Když se podívám třeba na Popice, kde vyrostl satelit, tam to dodrženo rozhodně nebylo a pak z toho vznikají problémy mezi starousedlíky a novousedlíky.

Něco jiného je vznik celých nových sídlišť v Jihlavě, třeba Handlových Dvorů. Jak jste tam postupovali při vzniku? Lidé tam totiž dosud nemají místo, kde se mohou scházet a tužit vztahy.

V Handlových Dvorech byla zástavba načatá ještě před tím, než vznikl Útvar městského architekta. Je tam jedna ulice, teď roste druhá a je to tam tak, jak to tam je. Kvalita veřejných prostorů, prostory na setkávání, občanská vybavenost, obsluha MHD, to vše tam prostě nebylo podchycené. My jsme se domluvili s investorem, že město na naše náklady nechá zpracovat novou studii, jak by to mělo vypadat. Zástavba bude pokračovat tak, že bude přinášet nové kvality.

Co to znamená?

V části, která půjde od Brněnské ulice, už nebudou jen rodinné domky, tam vzniknou bytové a polyfunkční domy. Máme ambici zformovat lokální centrum, kde bude občanská vybavenost. Nevěříme, že by tam mohl být společenský sál nebo společenský dům, to není finančně udržitelné. Ale restaurace nebo kavárna by tam být mohly. Chceme tam mít něco jako náměstí, kde se lidé mohou potkat.

Restaurace nebo kavárna by fungovaly jako komerční projekt? Nebo to bude muset být v režii města, protože si na sebe nevydělají?

To by mělo být komerční. Snažíme se u nových lokalit, které chystáme, aby tam byla dostatečná hustota obyvatel a tohle se zvládlo komerčně uchytit. To je problém lokalit, které se zastavovaly v nedávné minulosti a zástavba je tam příliš řídká. Udává se, že pokud je hustota alespoň 100 obyvatel na hektar, dává smysl tam mít školku, provozovat MHD. Pokud je ta hustota nižší, je finančně neudržitelné, aby tam takový standard byl, bez dotování se to neobejde.

Povíte pro srovnání, jaká je hustota na nových sídlištích? A v centru Jihlavy?

Na sídlištích rodinných domků je to kolem dvaceti obyvatel na hektar, to je skutečně hodně nízko. V centru města kolem sedmdesáti a třeba na Březinkách kolem sto padesáti obyvatel na hektar.

Mluvil jste o občanské vybavenosti. Co dalšího lidé žijící na kraji města potřebují ke komfortnímu životu? Napadá mě MHD a kontejnery na tříděný odpad, co dále?

Určitě je toho spousta. Je to školka, aby nemuseli jezdit s malými dětmi do centra, aby se mohli dostat do centra nebo do sousední části pěšky, na kole, aniž by byli ohroženi na životě cestou po silnici. Pak základní služby, aby si mohli nakoupit základní potraviny, ideálně aby se mohli potkat v kavárně, pak možnosti jako dětské hřiště nebo workout. Místa, kde vyvenčit psa a nechodit jen po ulici tam a zpátky. Těch faktorů je celá řada.

Bude možné doplnit takovou vybavenost do již existujících sídlišť?

Bude to hodně individuální. Někde je to zastavěno takovým způsobem, že už to prostě nejde, někde možnosti ještě jsou, tam se záchranářská mise může odehrát. Ne všechny sídliště mají stejné problémy, u panelákových sídlišť v současné době zpracováváme jakousi analýzu. Dáváme na hromadu od různých odborů, co budec muset být za nezbytné opravy a investice. Pak to vytřídíme, abychom tam, kde se opravy potkávají, šli cestou komplexní revitalizace a pak by tam mohly být možnosti na dostavění občanské vybavenosti nebo případně zahuštění sídliště. Pokud vyhodnotíme sídliště, že tam tyto nezbytné opravy nejsou, tak to budeme muset odložit, protože rozpočet není neomezený.

Komplexní revitalizace starších sídlišť byla moje další otázka. Loni na podzim toto téma hodně rezonovalo, pak celá problematika trochu utichla. Pokračujete tedy v tomto projektu?

Jak jsem říkal, dáváme si dohromady podklady. Jako zdaleka nejhorší vidím sídliště Horní Kosov. Postavilo se na konci osmdesátých let a jsou to fakt paneláky bez občanské vybavenosti. Ta se vždycky na sídlištích dělala jako poslední, a dává to smysl. Ale tam to spadlo do období, že se neudělalo nic dalšího, ani se tam nevysadily pořádné stromy.

Takže sídliště Kollárova, kde vlastně celá diskuze o komplexní revitalizaci začala, na tom není až tak špatně?

Na to nejsem schopen odpovědět, závěry ještě nemáme. Ale i v rámci sídlišť tam jsou takové, řekl bych, akupunkturní body. To jsou lokální centra, kam bychom chtěli cílit peníze, kterých nemáme hodně. Tam to zasáhne hodně lidí. U sídliště Kollárova by to bylo okolí Jitřenky, která má ambice být takovým lokálním centrem, jsou tam provozovny a zastávky MHD. Chceme pracovat s tím veřejným prostorem v tomto bodě, kde se to dotkne více lidí než jen obyvatel paneláků.

Útvar městského architekta v Jihlavě vede Aleš Stuchlík.Útvar městského architekta v Jihlavě vede Aleš Stuchlík.Zdroj: Deník/Martin Singr

Co se týká peněz, jak velkou roli při měnění tváře Jihlavy hrají dotace?

Zásadní. Bohužel v poslední době je to taková mantra, že na co nejsou dotace, to se v podstatě nedělá. Já jsem principiálně odpůrce systému dotací. Omezují právo obce na svoji samosprávu, svobodný výběr volených zástupců rozhodovat o potřebách města. Obce nedělají to, co je potřeba, ale to, na co jsou schopny čerpat dotace. Deformuje to i kvalitu projektů, protože jsou u dotací šibeniční termíny na přípravu projektů.

Takže byste dotace zrušil?

Při současném nastavení rozpočtového určení daní to není možné. Muselo by to jít ruku v ruce s tím, že města nebudou dostávat dotace, ale bude jim navýšen rozpočet, aby si mohly sami určovat, kam ty peníze mají jít.

Když se přesuneme do centra Jihlavy, jaký je názor vás jako architekta na Prior? Veřejnost ho nesnáší, je to ale jistá ukázka dnes již historické architektury…

(přemýšlí, pak si povzdechne) Samozřejmě to byla obrovská chyba, která se stala v minulosti. Ta stavba tam rozhodně neměla stát. Ale dneska už tam stojí a nějaká představa, že ho město koupí, zbourá a něco se tam stane, je finančně úplně mimo realitu. A neřeší to problém. Kdybychom za půl miliardy ten objekt koupili, za dalších sto milionů ho zbourali, tak nemáme vyjasněno, co bude dál. Má tam být volný prostor, který tam historicky nebyl, nebo kopie toho, co tam stálo předtím, nebo bychom dělali soutěž na nový špalíček? A je otázka, jestli to nebude stejně kontroverzní jako ten stávající Prior? Já si myslím, že ano. Vracet se dnes k historické architektuře je trochu zvláštní, vývoj je a nedá se zastavit. Když tam dnes postavíme něco, co bude moderní, nebude to tam taky úplně zapadat.

Takže by bylo lepší Prior nějak zmodernizovat?

Bylo by dobré ho polepšit a tím nemyslím ani tak vnější vzhled. Ten je daný a je to velice dobrý doklad té doby, která byla bezohledná. Prior má hrozně velký potenciál v tom, jaký je vztah toho domu k nejbližšímu okolí. Co tam komunikuje s okolím je v podstatě jen McDonald´s, jinak vlezu někam dovnitř a je to úplně jiný svět. Do Alberta jdu někam do sklepa, na straně k radnici je to jakýsi zářez do terénu. Je tam zeleň, která to možná měla humanizovat, ale vůbec se to nepovedlo.

Prioru se ale věnoval i vítězný architektonická návrh na proměnu náměstí, co v něm je?

Naznačuje, že kdyby se upravilo dělení na patra, hlavně v severní části, dá se navázat na terén a může to s náměstím komunikovat. Může tam být kavárna, tržnice a podobně. Nebylo by to jako dneska, že někam vlezu a je to svět sám pro sebe, neprovázaný s vnějškem.

Jako urbanistický omyl označuje řada zastupitelů i obchodní zónu Shopping Jihlava, známou jako Aventin Jaký je váš názor?

Já se k tomu rozhodně připojím, je to věc, která je funkčně špatně. Je to obrovská monofunkce, je špatně umístěná, protože je za městem a není dostupná pěšky ani na kole, MHD tam formálně jezdí, ale těch pár spojů denně se nedá brát vážně. Je tam úplně šílené osazení do terénu. To byl další velký omyl.

Jaký máte názor na vizualizace Horácké multifunkční arény? Bude stavbou, která naopak Jihlavu co do architektury pozvedne?

Má takový potenciál. Je ale otázka, jak se na ní budeme dívat za sto let. Je to typ stavby, která tady za sto let asi ani nebude. I dnešní Horácký zimní stadion zastaral a nejvýhodnější je jeho nahrazení. Předpokládám, že technologie, které jsou dnes na vysoké úrovni, se změní a třeba se za padesát let dojde k tomu, že se má zase zbourat a postavit znovu a lépe. Ale po svém dokončení to nepochybně bude ukázka soudobé architektury na velmi vysoké úrovni, za kterou budou do Jihlavy jezdit nejen architekti.

Vidíte na celém projektu i další plusy, které mohou být příkladem dobré praxe?

Pozitivním příkladem je, jak se stavba připravovala, šlo se architektonickou soutěží, bylo to komunikované s veřejností. Když to srovnám třeba s Brnem, kde chystají zimní stadion a zakázku na projekt dostala jedna firma bez výběrového řízení… Není to úplně špatná stavba, ale pozadí je podivné.

Bude obrovská hala do poněkud stísněné lokality pasovat?

Já jsem zastáncem toho, že zimák má být na stávajícím místě. Je tam dobrá koordinace s tím, co může zimák nabídnout okolí a naopak. To by v lokalitě na Pelhřimovské fungovat nemohlo. Bude tam mířit hodně lidí a když skončí hokej nebo koncert, nemusí se rozprchnout domů, mohou do hospody nebo do restaurace, mohou se potkat i předtím. Tady to může okolí oživovat, není to daleko do centra ani na Centrální dopravní terminál. V okolí je spousta středních škol, vysoká škola, další veřejné funkce. I ta centrální poloha je skvělá pro koncerty a další akce, z velké části města se tam dá dojít pěšky, MHD tam jezdí a nebude potřeba žádná speciální linka. Nemá to tak velké nároky na parkování jako by to mělo na Pelhřimovské.

Tam by ale bylo hodně volné plochy, třeba zrovna na parkování.

My jsme si to propočítávali a vycházelo to úplně absurdně, pět tisíc parkovacích míst je nepředstavitelná plocha. Opačný extrém je, že tam budu chtít pět tisíc lidí dostat v autobusech. To znamená sto autobusů v jednu chvíli. To je množství,které dopravní podnik nemá a i kdyby ho měl, není schopen je stáhnout ze svých běžných linek.

Probrali jsme náměstí, Horáckou multifunkční arénu a třetím velkým projektem bude Centrální dopravní terminál. Ten z vašeho pohledu dává smysl tam, kde je plánovaný?

Určitě. Hlavní nádraží trpí tím, že je hrozně daleko. Já třeba dojíždím z Třebíče, rychlíkem jsem v Jihlavě za 40 minut, ale ta doba, kterou ztratím čekáním na trolejbus… Za patnáct minut autem dojedu k hranicím třebíčského okresu, tohle veřejnou dopravu v Jihlavě diskriminuje. Čím blíže k centru takový terminál bude, tím lépe. Vedou se diskuze ohledně autobusového nádraží, ale je důležité, aby přestupy byly na jednom místě a vlaky na současný autobusák nedostaneme.

Je tedy současná provázanost hromadné dopravy v Jihlavě špatná?

Jihlava obecně trpí tím, že jako centrum Vysočiny nemá silnou pozici. Pořád je zpochybňováno, jestli Kraj Vysočina má nebo nemá existovat a Jihlava nemá takovou pozici, jako mají například České Budějovice. Nikoho by nenapadlo říct, že Jihočeský kraj nemá existovat. Jihlava musí o své místo bojovat a já třeba veřejnou dopravu vnímám jako jednu z věcí, kde Vysočina hodně zaostává za ostatními regiony. Třeba z Třebíče je mnohem jednodušší dojet do Brna než do Jihlavy. Tam navíc vystoupím z vlaku v centru města, tady jsem na hlavním nádraží v půlce boje, jak se někam dostat. Když dojedu na městské nádraží, bude to podstatně lepší.

Jaká světové města máte z urbanistického hlediska nejradši? Mohou být inspirací pro Jihlavu?

Miluji Benátky. V historii to bylo nejmocnější město světa a přitom je úplně jiné než jakékoliv jiné město světa. Atmosféra města, když se člověk vyhýbá davům turistů, a kouzlo starých časů mi imponuje a moc rád se tam vracím. Druhé město by byla Vídeň, která asi v žádném parametru není úplně nejlepší, ale ve všech je výrazně nadprůměrná. Vysoký standard ve všem je tam úplně fascinující. Je to lukrativní město, roste tam počet obyvatel a snaží se tam přistupovat k novým čtvrtím komplexně.

Zdá se mi, že v tom se Jihlava inspirovala.

Ano, tady se o to snažíme, jen v menším měřítku. Ve Vídni to opravdu funguje – je to MHD, cyklodoprava, nemají problém experimentovat a třeba před školkami a před školami zavřou ulici. Jednu z páteřních silnic, Mariahilfer Straße, přeměnili na pěší zónu a ukázalo se, že to byl geniální tah a mohou se od nich další města učit. Skvěle využili příležitost dopravního uzlu a rychlost přípravy nového hlavního nádraží od první myšlenky po realizaci byla z českého pohledu jako z jiného světa. Když to srovnám třeba s brněnským hlavním nádražím, je to někde úplně jinde.

Je ještě nějaké jiné zajímavé město?

Třetí oblíbené město, které je vůči Benátkám pravý opak, je Berlín. To není na první pohled hezké město, většina historického města byla zničena za války a město je nově postavené. Ale hrozně dobře žije. Jeden z teoretiků architektury Adam Gebrian říká, že základem živého města jsou široké chodníky. V Berlíně to platí, většina chodníků tam má fenomenální rozměry a pak ani automobilová doprava nevadí živé ulici. Klidně tam můžou jezdit v osmi pruzích auta, ale když je tam široký chodník, kde jsou zahrádky, můžu volně chodit a za stromořadím jezdí auta, tak mi to nevadí. I to se dá v menším měřítku vztáhnout na Jihlavu. Auta nemusí prostoru dominovat, ale v menší míře tu být mohou. Ale pokud chodcům dáme z ulice dva metry, tak to fungovat nebude.

V Jihlavě podle statistik žije 51 tisíc obyvatel. Máte propočítané, jaký počet obyvatel by byl pro Jihlavu v současné podobě optimální?

To se nedá říct. Na jednu stranu více obyvatel znamená levnější provoz, ale je to jen do určité míry. Může být nedostatek pitné vody. Teď se řeší napojení na Želivku, a pak se to dá zjednodušit tak, že když už jsme tu investici udělali, tak jí pojďme rozdělit mezi co nejvíce obyvatel. Ale můžeme zase narazit na kapacitu čistírny odpadních vod a další bariéry. Dá se ale říct, že Jihlava má ve srovnání s jinými krajskými městy území zastavěné hodně řídce. Mělo by to být o tom, že zastavěnou část budeme zahušťovat, hledat proluky a ty zaplňovat. Cílem není mít město jen zastavěné, ale přiměřeně husté město umožňuje ten luxus, že tam může být i park. Když to vezmu ve velkém měřítku, v New Yorku je na malé ploše hodně obyvatel. A díky tomu tam mohou mít Central park.

Pojďme tuto myšlenku vztáhnout na Jihlavu.

Mohu dát příklad v Hruškových Dvorech. Podle územního plánu to byla lokalita pro individuální bydlení. To by tam ale vznikl satelit bez společenské místnosti, bez obchodu, s mizernou MHD, špatně se odsud dostává na kole i pěšky, není tam školka. Pokud bychom tam udělali dalších sto rodinných domů, nepomůžeme vůbec ničemu. Pokud bude zástavba hustší, jsme tam kolem dvou tisíc obyvatel a to je zajímavý počet na to,aby tam byla školka, aby tam častěji jezdila MHD, dává smysl řešit, jak se tam lidé dostanou pěšky a na kole, udrží se tam obchod. A pak si můžeme i dovolit jeden blok vynechat a udělat tam parkové náměstí.

Z laického pohledu by se zdálo jako ideální stavět výškové budovy, ale tam bude asi zase problém a parkovacími místy…

I výškové budovy mají své omezení. Guru myšlenky kompaktních měst, dánský architekt Jan Gehl, došel k tomu, že člověk má bydlet do třetího patra, ne výš. Potom ztrácí vztah ke svému místu. My se snažíme mít do pěti pater. Jsou lidé, kteří se nechtějí socializovat s lidmi v okolí. Někdo může přijet za prací a po půl roce, roce, zase zmizet. Rozhodně ale nemíříme k tomu, že bychom stavěli plošně deset pater a pojďme to zahušťovat tímto způsobem. Zástavba vyšší než čtyři pět pater už ani nedává smysl kvůli požadavkům na oslunění. Rostou tam odstupové vzdálenosti takovým způsobem, že na hustotu skoro nemá vliv, jestli postavím desetipatrové domy, které jsou od sebe vzdáleny nebo čtyřpatrové, které jsou blíž. Ohledně parkování jsou pro podzemní garáže naopak limitní zhruba ty čtyři patra, pro nižší domy se ekonomicky nevyplatí.

Kdo je Aleš Stuchlík

- Narodil se 13. března 1984.

- Bydlí ve Výčapech u Třebíče.

- Je ženatý, s manželkou čekají druhé dítě.

- Vystudoval Fakultu architektury na VUT v Brně.

- Architektuře a urbanismu se věnuje od roku 2010, o sedm let později začal pracovat na jihlavském magistrátu.