Jen letos tímto způsobem zahynuli nejméně tři sysli, když si chtěli zaběhnout na protější pole pro něco dobrého k snědku. Vozovka se jim ale stala osudnou. „My víme o třech, ale pravděpodobně jich tam uhynulo víc. Nemůžeme být na místě každý den,“ poznamenala zooložka Jana Martková z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Skupina syslů u Mohelna je asi stohlavá. Podle Jany Martkové by mohla náhlá ztráta třeba jen deseti jedinců znamenat pro kolonii velké potíže. Zvlášť po smrti několika starších a zkušených zvířat by se mohla velká rodina zcela rozpadnout.
Ochránci přírody proto přišli s nápadem umístit k silnici varování pro řidiče v podobě nové dopravní značky. „Po dohodě s dopravním inspektorátem jsme vybrali variantu výstražné dopravní značky, tedy klasického červeného trojúhelníku s obrázkem panáčkujícího sysla a dodatkovou tabulkou,“ popsala mluvčí Agentury přírody a krajiny ze Žďáru nad Sázavou Jana Hejtmánková.

Policie už o návrhu nové značky ví. Podle ochranářů by mohla zcela ojedinělá cedule stát u Mohelna už během srpna, i když vyřízení administrativy a zajištění všech povolení ještě nějakou dobu potrvá. „Celá věc je zatím z našeho pohledu ve fázi jednání,“ podotkla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Ochranáři chtějí novou svislou dopravní značkou vyzvat řidiče k větší obezřetnosti. Dříve běžný živočich je totiž nyní velkou vzácností a jednu z jeho posledních kolonií stojí za to uchránit.

Jaderná elektrárna Dukovany
Zaměstnanci elektrárny ušetřili hektolitry ropy a stovky kubíků vody

Tím spíš, že mohelenská kolonie syslů se zřejmě nerozšiřuje tak, jak by si ochránci přírody přáli. „Poslední sčítání nám ukázalo, že syslů není tolik, kolik jsme napočítali při minulých sčítáních. Možná, že jsme jich moc neviděli kvůli horku, které zrovna panovalo, a syslové byli schováni v norách, kde jsme je neviděli, ale výsledek nás zaskočil. Takže provedeme zřejmě ještě během léta další sčítání a uvidíme,“ dodala Jana Martková.

Přitom loni v létě se ochránci přírody radovali z rostoucího počtu syslů na stepi. Nyní ale pozorují spíše stagnující populaci.

Pokud se obavy ze snižujícího se stavu vzácného hlodavce dalšími sčítáními potvrdí, může být jedním z viníků toho právě blízká silnice a provoz automobilů. Pracovníci Agentury přírody a krajiny proto vyzývají veřejnost, aby jim úhyny syslů na vozovce hlásila. „Budeme za to každému vděční. Díky tomu bychom měli mít lepší přehled o tom, jaký je silnice skutečně problémem a kromě značky bychom se museli zamýšlet i nad dalšími opatřeními,“ vysvětlila zooložka Jana Martková.

Na Mohelenské hadcové stepi jsou od soboty opět k vidění ovce. Trávu na stepi budou spásat do června.
Na hadcové stepi se pasou ovce. Podívejte se

Sysel obecný je důkazem, jak může být osud jednoho živočišného druhu vrtkavý a jak se může během několika málo desítek let diametrálně změnit. Zatímco v padesátých letech minulého století bylo syslů tolik, že byl považován za zemědělského škůdce, nyní je kriticky ohroženým druhem, který podle odborníků přežíváv Česku už jen v posledních pětatřiceti lokalitách.

Jednou z nich je hadcová step u Mohelna. K rozmachu tamní populace v posledních téměř dvou desetiletích pomohl drobný zásah. „Zhruba devět hektarů stepi se dvakrát až třikrát ročně kosí. Sysli totiž potřebují nízkou trávu, ve vysoké ztrácejí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů,“ vysvětlila Jana Hejtmánková.

V roce 2000 přežívalo na stepi posledních dvacet syslů. Loni jich bylo prokazatelně pětkrát víc. Nejhůře bylo syslům u Mohelna na začátku druhé poloviny minulého století. Kvůli nastupující zemědělské mechanizace a jinému způsobu obhospodařování půdy zmizely meze a také velká část pastvin. Drobným živočichům neprospělo scelování polí do velkých celků ani používání chemických postřiků.

Díky práci a péči ochránců přírody lze dnes v unikátní Mohelenské hadcové stepi spatřit ze vzácných živočichů nejen sysla obecného, ale také třeba ploskoroha pestrého, létající hmyz s nápadnými žlutočernými křídly.

Beseda o trase obchvatu v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Kraj chce stavět nové silnice. Majitelé půdy se děsí vyvlastnění