„Sklářskou huť, která měla dlouhou a někdy hodně smutnou historii, koupil současný majitel František Milichovský. V provozu je dnes stále jedna malá pec, kde se pořád vyrábí. To sklo, co vidíte tady kolem, to je naše sklo z Tasic,“ upřesnil Vlastislav Tvrdík, který sklářský skanzen provozuje a působí tady jako průvodce. O životě a práci tehdejších sklářů umí poutavě vyprávět, aniž by byl, jak se svěřil, vyučený sklářskému řemeslu.

Život a práce sklářů, v době o které vypráví i legendární seriál Synové a dcery Jakuba skláře v hlavní roli s Luďkem Munzarem, to byl hodně tvrdý chleba. V provozu pracovaly i ženy a musely stejně jako muži zvládnou velmi těžkou práci. „Já opravdu nejsem sklář. Ale tradiční výroba skla mě zajímala. Začínal jsem tady na údržbě, ale snažil jsem se o sklářství co nejvíc dozvědět. Sklárnu proslavil televizní seriál Jakub sklář, ale když se seriál točil, to jsem tu nebyl. Pracoval tady ale můj bratr a hodně na natáčení vzpomínal,“ prozradil pan Vlastislav.

Pět generací. To je velká a soudržná rodina Hamrových z Vrbice, ze které se těší paní Ludmila.
Recept na štěstí je milující rodina, prozradila stoletá Ludmila Hamrová z Vrbice

Národní kulturní památkou je sklárna v Tasicích asi pět let. Už dříve se mohla stát dokonce památkou UNESCO, ale to nakonec nevyšlo.

Po roce 2000 byl její provoz definitivně ukončen. V současné době o vybudovaný sklářský skanzen pečuje rodinný kolektiv, který se snaží nejen sklárnu zachovat, ale také rozvíjet její potenciál, například zajímavými akcemi pro veřejnost, třeba tradičním Sklářením a pravidelnými prohlídkami pro turisty.

Sklářský provoz byť v mnohem menším rozsahu než dřív, tam byl obnoven v roce 2016. V rámci prohlídky se mohou návštěvníci seznámit nejen s historií sklárny, ale také s některými místními raritami. „Je to například prohlídka budovy generátoru. Do roku 2002 tady byl poslední funkční generátor hnědouhelného plynu přinejmenším v České republice,“ podotkl Vlastislav Tvrdík.

Sklárna měla majitelů několik. Dostala se i do konkurzu. Muzeum tady zřídil jeden z posledních majitelů Luboš Pipa. V době, kdy sklárnu kupoval, byla památka v dezolátním stavu. Luboš Pipa vydal téměř všechny své peníze a za finanční pomoci Havarijního fondu Ministerstva kultury a Fondu Kraje Vysočiny vybudoval ve sklárně dnešní skanzen.

Bývalý dům politické výchovy v Brodě.
V objektech po KSČ je soud nebo ambulance