Zlepšení a intenzivnější výměna informací mezi státní správou a dotčenými obcemi o problematice hlubinného úložiště. To je cíl návrhu vzniku lokálních pracovních skupin. „Vzniknout by měla v každé ze čtyř zbývajících lokalit. Chceme nadále podrobně informovat o krocích v procesu hledání finální lokality a diskutovat konkrétní aspekty jednotlivých zvažovaných míst,“ sdělil ředitel Správy úložišť Jan Prachař.

Do lokálních pracovních skupin se neplánují zapojit ani obce ze zvažovaných lokalit na Vysočině, Horky a Hrádku. „Hromadně jsme odpovídali dopisem ve stejném znění s ostatními dotčenými obcemi z Hrádku. Odmítáme vstup do skupin, protože si takto nepředstavujeme slibované rovné postavení obcí a státu při hledání vhodné lokality,“ vysvětlil starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák.

Právě nerovné postavení je hlavním problémem celého návrhu. „Na první pohled vstřícná nabídka spolupráce v diktovaných nedobrovolných mezích a se zadáváním úkolů nemůže být brána vůbec vážně. Do nastolení rovnoprávnosti stran a opravdu kvalitního zákona o zapojení obcí bude diskuze opět ztrátou času, jako v minulosti. O objektu, který by měl zůstat pod našima nohama i po uzavření v budoucnu technologicky jednou překonaných jaderných elektráren, nemůže ministerstvo průmyslu takto jednat,“ mínil Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek.

Proti jsou i zástupci třebíčské Horky. „Drtivá většina obcí z lokality Horka se na svém jednání shodla, že nebudou vysílat své zástupce do Správou úložišť navrhované lokální pracovní skupiny. Byly by v ní pouze v roli přísedících bez možností spolurozhodovat. Navíc mají zkušenosti z fungování dřívější „Pracovní skupiny pro dialog“, která reálně nic neřešila,“ komentoval starosta Budišova Petr Piňos.

Podle Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje některé obce ze zvažovaných lokalit je návrh na vytvoření lokálních pracovních skupin jen dalším pokusem Správy úložišť o hru na debatu s obcemi. „Vše kolem skupiny bude pevně řízeno Správou, bez jejíhož zástupce nemůže skupina jednat, ten odebírá slovo a pokud usoudí, že se diskuse odchýlí od programu, může skupinu i ukončit. Jednání se nesmí nahrávat a i zápis má být pouze informativní. Pokud by chtěli zástupci obcí přizvat svého odborníka k jednání, musí ho schválit ředitel Súraa. Správa úložišť si ale k jednání může přizvat neomezený počet svých zaměstnanců a spolupracujících osob,“ vyjmenoval mluvčí platformy Petr Klásek.

O téma hlubinného úložiště se letos začal zajímat i Kraj Vysočina. „Náměstkyně Hana Hajnová začala být v této problematice aktivní. Na příští týden máme domluvenou osobní schůzku na kraji. Viděli jsme se online na konferenčních hovorech, kde jsme si vyjasňovali další priority a postup. Ze strany kraje jsme byli ujištěni, že stojí i za svými občany, co se týká hájení práv na spolurozhodování obcí,“ dodal Zdeněk Dvořák.

Místa, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu

- Hrádek – Jihlavsko

- Horka – Třebíčsko

- Janoch – Temelín

- Březový potok – Pošumaví