"Na infekčním oddělení v letních měsících hospitalizujeme zejména pacienty s horečnatým onemocněním, u něhož zjišťujeme příčinu. Často také řešíme infekční mononukleózy a herpetická onemocnění, například Herpes zoster neboli pásový opar,“ sdělil primář infekčního oddělení havlíčkobrodské nemocnice Jiří Kubát.

V poslední době lékaři infekčního oddělení zaznamenali ale výrazný nárůst případů žloutenky typu E. „Přičemž jeden pacient musel být s akutním jaterním selháním převezen na transplantaci do IKEMU Praha," dodal primář Kubát.

Nárůst počtu případů žloutenky typu E bývá spojován s konzumací vepřového masa, ale i s dalšími důvody. Žloutenka typu E je zánětlivé onemocnění jater způsobené virovou infekcí. „Ečko“ se v České republice podle hygieniků donedávna vyskytovalo jen ojediněle a postižený se většinou nakazil v zahraničí. Od roku 2007 však výskyt tohoto onemocnění pozvolna narůstá a začínají převládat případy, kdy se pacient nakazí přímo v České republice.

Jen pro příklad. Už v roce 2011 bylo v ČR zaznamenáno 163 případů žloutenky E, což je více než trojnásobek počtu onemocnění v roce 2010, a čísla stále stoupají. „Na území České republiky byly do roku 2007 hlášeny ojedinělé případy onemocnění virovou hepatitidou typu E, které byly často v souvislosti s cestami do zahraničí. Od roku 2007 dochází k nárůstu tohoto onemocnění a začínají převládat onemocnění získaná v České republice,“ píše se v tiskové zprávě Státního zdravotnického ústavu Praha. V současné době je to víc než 300 případů.

Počet nakažených je vyšší u mužů. Bylo zjištěno, že zdrojem nákazy mohou být potraviny z vepřového masa a zvěřiny, které nebyly dostatečně tepelně zpracované. Žloutenka E se projevuje podobně jako žloutenky typu A. Stejně jako žloutenka A (nemoc špinavých rukou) se hepatitida E přenáší kontaminovanými potravinami nebo vodou. Zdrojem infekce může být nakažený člověk nebo zvíře.

S rozvojem turistického ruchu a možností cestovat do stále exotičtějších zemí se lékaři havlíčkobrodského infekčního oddělení začínají setkávat i s různými zvláštními chorobami, které si turisté přivezli z cest do ciziny jako nechtěný suvenýr. „V letošním roce jsme řešili jeden závažný případ, kdy si klient dovezl závažné parazitální onemocnění z cesty do Thajska. Pacient je stále v léčení,“ podotkl primář Kubát. Výjimkou už není, že si pacient z cesty do ciziny přiveze i malárii.

Naopak, co se týče „obyčejné“ salmonely, tam lékaři infekčního oddělení žádný velký vzestup nezaznamenali. „V letošním roce jsme nezaznamenali nárůst případů salmonely oproti loňským rokům. Jedná se o několik případů, 3 až 5 do měsíce. Statistiky má k dispozici hygienická stanice. Ošetřujeme spíše střevní virová onemocnění způsobená nejčastěji rotaviry a noroviry a bakteriální nákazy vyvolané kampylobaktery, kterých jsou v letních měsících desítky,“ upřesnil primář Kubát. Jak dodal, průjmovými onemocněními jsou ohroženi zejména pacienti s metabolickými chorobami, děti a senioři.

Lékaři infekčního oddělení hospitalizovali také už řadu pacientů s klíšťovou encefalitidou. „V těchto případech šlo spíše o skupinu pacientů nad padesát let, u nich průběh onemocnění vyžadoval hospitalizaci," vysvětlil primář Kubát. Počet případů klíšťové encefalitidy ovlivňuje, kromě jiného, proočkovanost obyvatelstva. „Ta je na okrese Havlíčkův Brod stále nízká,“ podotkla mluvčí nemocnice Petra Černo.